Rajčata se letos povedly, větší část úrody ještě čeká na zpracování.

Rajčata se letos povedly, větší část úrody ještě čeká na zpracování. | foto: Marek Burza

Sympaticky normální zahrada skrývá dýňové království

  • 23
Majitelka domečku v obci těsně za Prahou se svou zahradou nechlubí, není na ní prý k vidění nic neobvyklého. Nám se na ní naopak líbí to, že se nesnaží stylizovat. Prostě normální klasická zahrada, jaké bohužel mizí.

Tento domeček pochází z roku 1929 a současná majitelka s manželem ho koupili v roce 1986. „Pro vodu se chodilo do studny, záchod byl venku. Jenže byl to domeček k rekreaci, tak nám to nevadilo, pořádně jsme se mohli umýt doma v Praze. Navíc jak šla léta, vesnice postupně zaváděla kanalizaci, udělali vodovod. Takže jsme tu nakonec měli městský komfort,“ vypráví paní Valja.

Když manžel zemřel, byla už v důchodu a ve městě ji nic nedrželo. „Samotné mi ty dvě místnosti v domku úplně stačí. Takže jsem se přestěhovala natrvalo. Jenom jsem nechala opravit střechu, zrenovovat záchod a koupelnu a obnovit elektřinu, abych měla spolehlivé dráty pro své akumulačky,“ popisuje.

Celý pozemek není velký, jen asi 850 m², ale vzhledem k tomu, že domeček je opravdu malý a je umístěný v rohu, působí zahrada větší, než skutečně je. „Přes prázdniny tu kolikrát bylo až osm dětí a kupodivu se sem vešly. Když bylo hezky, měly na zahradě stan. A na sporáku jsem v hrnci ohřála vodu na koupání, od mýdla se opláchly pod pumpou,“ vzpomíná.

Zahrada paní Valji působí sympaticky normálně. „Protože tu fouká severní a západní vítr, vysadila jsem tu jehličnany, abych měla závětří u místa pro ohýnek,“ vysvětluje. Místo původně nebylo tak prázdné, zabírala ho velká švestka, ale v roce 2007 ji porazil orkán.

Za zídkou najdete starou, pořád ještě funkční sprchu. Tedy v podstatě černě natřený sud se sprchovou hadicí. Pozůstatek z dob, kdy ještě v domku nebyla zavedená voda.

V zadní části zahrady se skrývá užitková část. „Sázela jsem to tak, aby bylo co mlsat od jara až do podzimu. Letos Valje například neuvěřitelně plodí ostružiny. Letošní léto se nese v duchu cuketového a dýňového experimentu. Najdete tu muškátové dýně, olejnaté dýně, které se pěstují jen na semena. Nechybí ani tykev Květa, cuketová dýně, žluté cukety.

Úroda brambor a červené řepy už je pod střechou, zato okurky a rajčata se pravidelně probírají. Valja vyvazuje nejen rajská jablka, ale i okurky. „Jednak nejsou od bláta, jednak tolik nehrozí nebezpečí plísní. Ale rajčata stejně ošetřuji proti plísni bramborové. Několikrát jsem to nechala na pánu bohu a zrovna dobře to nedopadlo,“ vypráví.

Jako v každé správné zahradě nechybí ani záhonek s bylinkami. V trsech najdete mátu, meduňku, pažitku, tymián, saturejku, rozmarýn i petržel. Záhonek s jahodami je už zlikvidovaný, teď je na něm „zelené hnojivo“. A kopr postupně mizí s tím, jak se postupně nakládá úroda okurek. „Jak ta příroda začne bláznit, tak se to nestačí sníst ani rozdat, tak zavařuji,“ přiznává zahrádkářka.

Valja žije „na vejminku“ společně se třemi kočkami. Všem zahrada poskytuje potěšení, ale zároveň i užitek jako každá správná zahrada. Víc tu záleží na pohodě, není třeba kontrolovat každé stébélko trávy. Nikdo neřeší, že v zadní části zahrady najdete „vodní hospodářství“ se soustavou kbelíků na skladování dešťovky nebo že se dříví na oheň cudně skrývá pod převisem zelených rostlin.