Přestože musí ekofarmy stejně jako klasičtí zemědělci bojovat s poklesem cen svých produktů, daří se jim o něco lépe odolávat krizi. "Poptávka po biopotravinách stále trvá, výhodou k přírodě šetrných podniků jsou i vyšší dotace," říká Tomáš Klejzar ze svazu PRO-BIO, což je celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin.
Zemědělci se také snaží nespoléhat jen na prodej svých výpěstků, ale snaží se je dále zpracovávat. Přibývají proto i provozy na výrobu biopotravin.
Že zájem o ekologické zemědělství stoupá, dokládají i čísla. Například jen v kraji Vysočina bylo na konci minulého roku 114 ekofarem a jejich počty stále stoupají - během roku 2008 přibylo v kraji 51 ekofarem. Farmáři hospodařili na 6 914 hektarech půdy.
Celostátní čísla jsou ještě výraznější. Podle statistik Ministerstva zemědělství České republiky je k začátku roku 2009 na území České republiky evidováno 1 839 ekozemědělců a 431 výrobců biopotravin.
Růst je sice pomalejší, ale stále je
"V souvislosti s ekonomickou krizí se pravděpodobně růst poptávky po biopotravinách zpomalil, ale je stále patrný," uvádí Tomáš Klejzar. Podle jeho zkušenosti se některé druhy obtížněji skladovatelných biopotravin přestávají objevovat v obchodních řetězcích, například maso. Stále se ale velmi dobře prodává biomléko.
Ani ekofarma Pospíšilových v Holubí Zhoři na Žďársku si na krizi moc nestěžuje. "Jsme malá farma. Odběratele máme pořád," říká Ludmila Pospíšilová. Pospíšilovi hospodaří na 22 hektarech, založili i ovocný sad. "Největší zájem je o zeleninu, na odbyt by šlo také ovoce, ale sad je ještě malý," podotkla. Ceny se podle Pospíšilové snížily u obilovin, protože jich je nyní dostatek.
Bioprovozy pomáhají prodávat
Kvůli lepšímu zpeněžení produkce budují farmáři zpracovatelské provozy. Na výrobu sýra z kravského mléka se zaměřuje například farma Lopaurova z Kadova na Žďársku. V sýrárně, která je právě dokončována, bude možné zpracovat až 200 litrů mléka denně - bude z něj asi deset kilogramů sýra. Tyto výrobky lákají hlavně rekreanty z velkých měst.
Biojatka zase staví farmář Josef Sklenář v Sasově u Jihlavy. "V době krize odpadli zákazníci, kteří brali biopotraviny jako módní doplněk, zůstali mi ale dlouhodobí spotřebitelé," uvádí.
Na odbyt jde stále dobře například biouherák ze sasovské farmy a její nové výrobky z biobrambor. Podle Sklenáře je důležité hledat si přímou cestu k odběratelům, aby zemědělci nebyli tolik závislí na velkoobchodech a na obchodních řetězcích.
