Eurasier

Eurasier | foto: shutterstock.com

Eurasier je náročný na výchovu, ale odvděčí se láskou k rodině

  • 2
Toto plemeno vzniklo křížením tří plemen - vlčího špice, čau-čau a ruského samojeda.

Země původu

Německo

Zařazení

FCI sk. V. - špicové a tzv. primitivní plemena

Standard č. 291

Historie

V roce 1960 vzniklo křížením čau-čaua a vlčího špice plemeno, jež bylo původně pojmenováno jako vlčí čau. Po vkřížení samojeda roku 1973 bylo plemeno přejmenováno na „eurasiera“ a uznáno FCI.

Povaha a chování

Sebevědomý, klidný, vyrovnaný s vysokým prahem vzrušivosti, ostražitý a pozorný, aniž by byl hlučný. Má silně vyvinutou vazbu na svou rodinu, vůči cizím je zdrženlivý bez agresivity. Chybí mu lovecký pud. K plnému rozvoji těchto znaků potřebuje eurasier stálý a úzký domácí kontakt se svou rodinou a chápavou, avšak důslednou výchovu.

Vzhled

Harmonicky stavěný, středně velký špicovitý pes se vztyčenýma ušima.

Průměrný věk

12 - 14 let

Péče

Velmi zajímavé plemeno nezapře orientální předky. Je to nenáročný pes, který výborně snáší zimu i horko. Příčinou je hustá srst, která psa před zevními vlivy chrání. Srst euroasiera se neupravuje, potřebuje ale pravidelné česání, a to zvláště v období výměny srsti. Euraiser patří k plemenům, která stejně dobře snášejí pobyt v bytě i v kotci. Je nenáročný z hlediska výživy a dá se říci, "že se spokojí s málem“. Trochu složitější to je s výchovou a říká se, že eurasier se nehodí pro začátečníky. Tato formulace není úplně přesná. Nezáleží na tom, zda člověk psa měl či ne, ale na tom, zda dokáže být při výchově eurasiera trpělivý, důsledný a hlavně klidný. Výpraskem se u tohoto plemene nic nezíská.

Chovatelský klub

Eurasier Klub, o.s.