Tropická zahrada Josefa Bučka na Kladensku je důkazem, že to jde i u nás.

Tropická zahrada Josefa Bučka na Kladensku je důkazem, že to jde i u nás. | foto: Josef Buček

Exotické rostliny mohou uspět i v mrazu, vítězí juky a agáve

  • 4
Exotickou zahradu si můžete pořídit i v Česku. Když bydlíte v nízké nadmořské výšce, vyberete správné druhy dřevin, zajistíte jim správnou půdu a péči a jste ochotni do toho všeho investovat, máte napůl vyhráno.

Přesvědčivým důkazem je zahrada Josefa Bučka poblíž Kladna, kde místo běžných okrasných stromů rostou nejen palmy, ale také juky a agáve. Nepředstavujte si ovšem, že si v létě přivezete libovolnou sazenici z pobytu v nějaké subtropické či tropické oblasti. Druhů, které lze v našich podmínkách úspěšně pěstovat, je omezený počet a rostlinám navíc budete muset zajistit vhodné podmínky.

Ty, co snáší mráz

Palem existuje více než tři tisíce druhů, ale jen málo jich snáší mráz. Jednou z nejodolnějších je Trachycarpus fortunei, která pochází z horských oblastí Číny. Je to velmi efektní rostlina s masivním ochlupeným kmenem a tmavozelenými vějířovými listy. Dobře zakořeněné a vzrostlé rostliny snesou mráz i kolem -17 °C, ve vegetační době jsou schopny přirůst až 10 cm ročně a vytvoří 10 až 14 listů.

Podobně mrazuvzdorná je i japonská palma Trachycarpus wagnerianus. Ta je navíc díky menším a tužším listům odolnější vůči větru a tíze sněhu. Zpeřené listy má Jubea chilensis, mohutná palma se silným kmenem, který v mládí připomíná ananas. Je velmi odolná, snese i mrazy kolem -15 °C. Její nevýhodou je však velmi pomalý růst a také značná cena (ostatně ceny jdou do tisíců i u ostatních druhů).

Velmi pomalu roste také Thritrinax campestris s šedomodrými listy nebo Chamareops v. Cerifera s listy modrostříbrnými.

A co palmy potřebují? Především co nejnižší nadmořskou výšku, ideálně pod 400 m n. m. Stanoviště by mělo být velmi slunečné, nejlépe je orientované na jihovýchod nebo jihozápad, zemina propustná.

Zvláštní péči vyžadují palmy v zimě. Problémem je studené vlhko, jsou totiž citlivé na přemokření listového srdce. Josef Bučko doporučuje chránit je takovým materiálem, který je průsvitný, propouští vzduch, ale nikoli mokro a vlhko, jako je například tkanina Kortexin.

Suché mrazy rostlinám nevadí, to je nejlepší nechat je zcela nezakryté. Klesnou-li teploty pod bod, který snesou, měli byste je pouze na nezbytnou dobu obalit, třeba jutou.

Platí, že lépe přezimují vzrostlé stromy, ty mladé snášejí nepříznivé podmínky hůře a je třeba jim věnovat dostatečnou pozornost.

Pokud vás fascinuje poušť, můžete zkusit pěstovat zástupce pouštních rostlin, například juky a agáve. Oba druhy pocházejí z vysokohorských oblastí Severní Ameriky a Mexika a jsou odolné i proti značným mrazům (více o jejich zazimování zde).

Nejlépe prospívají na jižním slunném stanovišti chráněném před větry. "Před výsadbou je nutné upravit terén alespoň do hloubky 60 cm, zajistit důkladnou drenáž pro odtok přebytečných srážek a velmi propustnou zeminu: hrubý písek, štěrk či drť smíchané s trochou zahradní zeminy a rašeliny," radí Bučko.

V zimě je dobré chránit je před sněhem, a to zejména mladé rostliny. Z juk kromě v našich zahradách známé juky vláknité (Yucca filamentosa) můžete pěstovat například druhy Yucca elata (-23 °C) či Yucca thompsoniana (-20 °C). Z agáví je nejodolnější Agave neomexicana (-26 °C).