"Pro tělo by samozřejmě bylo nejlepší jídlo bez chemie. Zeleninu bez postřiků, maso bez antibiotik. A necítit bohatství v tom, že si můžeme koupit hodně potravin. Já bych pocit bohatství viděl v tom, že potraviny bez chemie už máme a že si můžeme pestře vybírat," vysvětluje.
Vypočítává klady pestrého jídelníčku: hodně ryb, listové zeleniny, ovoce. "Vezměte si průměrného Čecha. Kdyby peníze, které utratí za alkohol a cigarety, dal za kvalitní stravu, tak se to strašně rychle projeví i na zdravotním stavu. Což je mimo dobrého pocitu, že se dobře najím, další pozitivum a skok v kvalitě života," říká Sajler.
Podle něj by se měla zlepšit i osvěta. Bylo by to podle něj daleko levnější, než řešit zdravotní problémy celé generace postižené konzumací nekvalitních potravin. "Krmte se tím dvacet, třicet let. Zdánlivě se nic neděje, ale jednou vás to doběhne. Ale to už může být pozdě," hrozí.
Před nákupem přemýšlejte
S tím i souvisí v praxi to, co znamená kupovat šizené potraviny. Když podlehnete například nutkání koupit o něco levnější křehčenou surovinu. Sajler to vyzkoušel a propočítal například na krůtí kýtě.
| Syrové | Upečené | |
| Nekřehčené | 1 kg/200 Kč | 829 g (1 kg/241 Kč) |
| Křehčené | 1 kg/180 Kč | 648 g (1 kg/278 Kč) |
K výsledku si připočtěte i to, že s vodou se do svaloviny dostávají i další látky a další přísady, které zajistí, že se voda v mase udrží (sůl, éčka, zahušťovadla, pšeničná vláknina) a další látky, které byste v mase nikdy nehledali.
Podobným příkladem je bezhlavé nakupování kuřecího masa. Často to může být být větší riziko u řeznického pultu v supermarketu, kde většinou chybějí údaje o složení, láká jen cedule na výhodnou cenu. To už i na tom balíčku se dozvíte více údajů.
Není v konečném výsledku lepší koupit kuře za stovku místo za padesát a naporcovat si ho vlastnoručně a celé taky zpracovat? Od prsíček přes stehna až po kostru na polévku? Chutě domácího kuřete a kuřete z velkochovu jsou neporovnatelné.
Nebuďme líní vrátit se k malým krámům
"My bychom sice chtěli jíst zdravě, ale zároveň jen málokdo si dá práci za kvalitními potravinami jít. Přitom při troše snahy se dají najít potraviny, které nejsou o tolik dražší než ty z velkoprodukce. Vezměte si, že podle statistik jde třetina potravin do koše, i když každý říká, že nic nevyhodí. Ale nakonec by se ekonomika domácnosti podle mě nijak zvlášť nezměnila," tvrdí Filip Sajler.
Sám by chtěl zkusit přiblížit lepší potraviny projektem Pankrácký rynek. Téměř na tom samém místě, kde dřív bývala velká zeleninová tržnice, by už zanedlouho měla fungovat restaurace ve formě jakéhosi náměstíčka, kde byste měli najít masnu, rybárnu nebo prodejnu zeleniny.
"Po období zprůmyslnění potravinové výroby je tu renesance klasického chovu masa i pěstování zeleniny. Třeba u masa by to mělo fungovat jako u každého správného řezníka. Maso přímo v provozu bourá, řezník vysvětlí co s ním," těší se kuchař.
K sezonním farmářským trhům a kamenným prodejnám typu Sklizeno a Náš grunt by tak měl přibýt další bod, kde bude z čeho vybírat. A k tomu restaurace. "Speciálně u masa není rozdíl mezi průmyslovým chovem a farmářskou kvalitou zase tak velký, odhaduji 10 až 30 procent. Zážitek z toho jídla je ale nebetyčný. Když si vezmete, že se neládujete antibiotikama a vezmete si úplně jinou výživovou hodnotu, tak ta investice do kvality života má rozhodně přidanou hodnotu," uzavírá Sajler.
