Nyní máme v péči 63 dospělých koček, 2 březí kočky, 10 dorůstajících koťat a 3 kojící kočky s jedenácti koťaty kojeneckého věku. Tento stav se samozřejmě neustále mění. A velice nás mrzí, pokud z důvodu plné obsazenosti nemůžeme pomoci zvířatům dalším. Naším cílem je pomáhat - klademe si za cíl poskytovat opuštěným kočkám, které u nás nalézají přechodný či stabilní domov, maximální péči po všech stránkách, ač to skutečně není snadné. Přesto jsme zcela ojedinělým zařízením v regionu, poskytujícím péči opuštěným zvířatům.
Ochrana zvířat je často líbivým bodem volebním programů a vyhlášek, nicméně realita je zcela jiná. Obce a magistráty své zákonné povinnosti zcela ignorují, jsme tedy nuceni tuto činnost formou poskytování nezbytné pomoci bezprizorním zvířatům neustále suplovat, což způsobuje znatelné zásahy do reálných rozpočtů. Pro mnohé kočičí pacienty jsme však často poslední šance a naděje, což je samo o sobě velice silnou motivací.
Veškerá ubytovací a provozní kapacita, voliéry a apartmá pro zvířata i karanténní prostory byly vybudovány bez jakékoliv podpory, dotace či darů. Veškeré prostory pro zvířata jsou přizpůsobeny jejich potřebám, prioritně dbáme na dodržování welfare – tedy životní pohodu zvířat, neboť naším posláním je mj. vytváření zodpovědného vztahu člověka ke zvířeti. Považujeme za naprostou samozřejmost kastrace, pravidelné vakcinace, antiparazitika, pravidelný veterinární dohled a prevenci.
Zároveň jsme se již v roce 2007 ujali třiceti handicapovaných koček na dožití – výpomoc jiným útulkům. Následně tedy těmto kočkám poskytujeme potřebnou veterinární péči, léčbu i stravu, a to aniž se na tuto činnost vztahuje jakákoliv podpora. Už naším původním záměrem bylo dát šanci především těm kočkám, které jsou na světě víceméně tak nějak "navíc".
Osudy handicapovaných zvířat jsou často k pláči
Je pochopitelné, že nový domov dříve naleznou zdravá přítulná koťata než jakkoliv postižení dospělci, kteří jsou navíc nepřizpůsobiví (většinou důsledek předchozího týrání) a vyžadují značnou dávku trpělivosti. Je pochopitelné, že handicapované kočky "středních let" mají prostě méně šancí ve srovnání s hravými mláďaty. A nemusí jít zrovna o výrazné fyzické postižení, často postačí pouhá "vada na kráse".
Nedůvěra v lidské plémě v kočkách přetrvává, nezapomínají, že lidská ruka dokáže mnohem více než jenom hladit.
Konkrétní osudy mnoha koček by vydaly na velmi smutný seznam.
Kočky na dožití nejsou dostatečně atraktivní artikl.
Jedna nejmenovaná instituce na naši žádost o pomoc reagovala přímo způsobem, že u neperspektivních kusů doporučuje euthanasii a problém bude vyřešen. Jak prosté, že?
Přičemž mnozí outsideři jsou mnohdy víceméně fit a jejich handicap jim nikterak nepřekáží, jenom prostě "nejsou hezcí". Ale na rozdíl od lidí tohle kočky mezi sebou neřeší.
Mnohé kočky, které u nás nalezly azyl, byly považovány za neumístitelné, nepřizpůsobivé či problematické. Některé byly přímo předurčeny k utracení, přesto se nám systematickou péčí podařilo jejich životy i psychiku zachránit a obnovit v nich ve většině případů i ztracenou důvěru v člověka. To bývá častým následkem "lidského" přístupu ke zvířatům, v němž platí, že zvíře je především tvor sloužící k uspokojení potřeb jeho majitele.
Všeobecně vzato, ve vztahu zvíře a člověk za největší problém považujeme nedostatek zodpovědnosti. Ze strany člověka, samozřejmě. Stejně tak nám vadí jistá nadřazenost "homo sapiens". Nám lidem chybí pokora a úcta k životu jako takovému.
Poznáváme mnohé osudy, kočičí i ty lidské. Bohužel, pro mnohé kolem nás je zvíře zcela nicotný element. Pro nás je život jako život - pro úhyn zvířete truchlíme stejně jako pro smrt blízkého člověka. Odmítáme výrazy "chcípla nám kočka" nebo "pošel nám pes". Nám umírají přátelé...
Tohle poslání se prostě neobejde bez emocí. Pohled do kočičích očí však hovoří sám za sebe, stačí chtít v něm číst.
Naštěstí existují i majitelé koček, kteří by za ně dýchali, a je jim úplně jedno, jakou má jejich kočka barvu srsti, tvar čumáčku, délku fousků či velikost uší, prostě ji bezmezně milují a přijali ji za člena rodiny. Většinou si je kočka našla sama a oni se jí ujali, případně mají nalezence z útulku či "dar od sousedů", obrazně řečeno. Takových si vážíme, těm děkujeme.
Provoz útulku vyžaduje dostatečné finanční rezervy, ale který útulek to zvládá ? Krmit a financovat provoz se musí denně, léčit dle potřeby, jde tedy doslova o každodenní boj o přežití.
Bohužel nelze spoléhat, že se dočkáme adekvátní podpory ve společnosti, kde nejsou vyřešeny základní potřeby občanů. Klasickou reakcí příslušných institucí bývá konstatování, že na sponzoring zvířat nemají zdroje, že se jedná o málo atraktivní oblast apod. Ovšem, organizace, která "jenom" pomáhá zvířatům, rozhodně nemůže na oplátku nabídnout to, co například hokejový klub.
Je potřeba více medializace, více osvěty, více otevřených očí
Ani nás neminulo letošní povodňové období. Meteorolog tento kritický jev nazývá "blesková potopa". Pro nás to znamená především ztráty a nečekané výdaje. Kalamita poničila část elektrických rozvodů, čímž došlo k zásadnímu omezení provozu.
Nedošlo ke srovnání se zemí. Vzniklé škody postupně likvidujeme. Jenže jakmile zařízení našeho typu vypadne z "udržovacího kola", kdy se hradí vždy to nejnutnější a ostatní se hradí tak nějak za chodu (s neustálými obavami z neočekávaných katastrof ), vzniká dlouhodobý problém a období, kdy se zmítáte se v pocitech zmaru a beznaděje, ač víte, že vás potřebují ti, kteří nic nezavinili...
Rozhodně však nejsme vyznavači způsobu získávání darů formou dojemných příběhů, slibů a plánů "na zelené louce". Naším názorem naopak je, že žádat o podporu je vhodné až poté, kdy sami můžeme prokázat odvedenou práci a předložit dosavadní výsledky. Každý potenciální sponzor či dárce má možnost nás kontaktovat, navštívit nás, prohlédnout si v jakém prostředí a podmínkách kočky žijí, a až poté se rozhodnout, zda pomůže.
Rádi bychom rozšířili okruh naší činnosti na pomoc těm kočkám, které si samy pomoci nemohou, třeba formou benefičních akcí apod. Pokud má kdokoliv ze čtenářů třeba jen nápad či tip, jak s tím vším pohnout kupředu ku zdaru věci, kontaktuje nás.
Jsme vděčni za každou finanční pomoc poskytnutím přímého sponzorského daru v souladu s § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, kdy finanční dary jsou odečitatelné od daňového základu. Lze tak učinit na běžný účet organizace – číslo 1002015761/2700 ( Unicreditbank ). Pomůže skutečně každá stokoruna!
Stejně tak vítáme materiální pomoc, především zasláním krmiv, mít na krku téměř stovku strávníků dá zabrat. Uvítáme každého, kdo se chce jakkoliv zapojit do naší činnosti, fantazii se meze nekladou. Možností, jak pomoci je mnoho, stačí chtít.
Blíží se Vánoce. Na http://www.artcat.cz najdete mnoho vhodných tipů na netradiční dárky, které pomáhají právě těm, které si samy pomoci nemohou.
Děkujeme vám, FELIX GREY, o.s.
