Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


FOTOGALERIE: Živé i neživé ploty stokrát jinak. Nechte se inspirovat

aktualizováno 
Živý a především volně rostoucí živý plot výborně plní svoji funkci a citlivě zapadá do krajiny. Náklady na jeho založení přitom nejsou vysoké a je poměrně nenáročný na údržbu.

Velmi vděčnou dřevinou pro živé ploty je ptačí zob. | foto: Drahomíra Kolmanová

Ačkoli existuje spousta jiných možností, paradoxně se u nás na živé ploty stále ještě nejvíce používají jehličnany. Přitom jsou k tomuto účelu vhodné asi nejméně. Rády rezavějí a nikdy je nezmladíte. Stačí nechat si poradit nebo dívat se kolem sebe a hledat inspiraci u těch, kteří volbu správného plotu už zvládli. Vždycky by totiž měl vypadat tak, aby odpovídal jak svému poslání, tak místu realizace.

INspirace na webu

Inspirace z Chorvatska. Kamenná podezdívka doplněná živým plotem. (Krk)Rozmýšlíte se, pro jaký plot se rozhodnout ke svému domu? Jestli zvolit živý tvarovaný nebo volně rostoucí, zděný, kovový nebo dřevěný? Inspirujte se na www.aefcz.org v kapitole "Nápadník pro českou krajinu“, kde si můžete prohlédnout zhruba 150 možných variant řešení. Najdete tam nejen živé ploty, ale i ploty z dalších přírodních materiálů, jejichž podoba se dá vždycky vyřešit tak, aby zapadaly do svého okolí či krajiny. Nejen u nás, ale i v zahraničí je nafotili Pavel Jeřábek z hnutí Brountosaurus, členové Asociace Entente Florale CZ – Souznění Drahomíra Kolmanová a Jan Hendrych a studenti České zemědělské univerzity v Praze. "Snímky mají pouze nabídnout možná řešení, protože stavebník plotu by měl vlastní realizaci konzultovat s odborníkem. Například s autorem projektu domu nebo s příslušným stavebním úřadem,“ říká k tomu Jeřábek.

Určitou nevýhodou živých plotů je skutečnost, že jim delší dobu trvá, než dorostou. Než začnou vypadat tak, jak bychom si představovali. "Tento problém lze řešit výsadbou vyšších sazenic a vložením jednoduchého drátěného pletiva mezi keře. Jedná se o pletivo určené na lesní oplocenky, které je nejlevnější a mělo by se časem rozložit. Plot tak může docela dobře plnit svoji funkci v podstatě hned. A relativně zakrátko povyroste ve špatně překonatelnou překážku,“ radí Pavel Jeřábek.

Sazenice keřů vhodných na živý plot jsou sice cenově náročné, ale kromě práce představují vpodstatě jediné pořizovací náklady.

Srovnáte-li to s náklady na plot s podezdívkou, měl by vás ten živý pořád ještě vyjít o něco levněji. Podezdívku musíte zakládat až do nezámrzné hloubky, takže náklady ještě narostou o odvoz hlušiny.

Volně rostoucí živý plot má posléze poměrně nižší náklady na údržbu než třeba plot dřevěný. Ten musíte alespoň jednou za pět až deset let - dle kvality ochranného nátěru - přebrousit a natřít.

Výhody a nevýhody

Subtilní kovový plot doplněný vzrostlými jalovci.Oproti zatím přehlíženým listnatým keřům mají jehličnany (tuje, cypřišky, smrky a podobně) jednu nevýhodu. Nedokáží celkově regenerovat. Pokud dojde k proschnutí spodních pater, případně se provede špatný řez, plot ztratí dlouhodobě či dokonce trvale svoji funkci. 

"Ploty z jalovců a cypřišků navíc trpí četným i chorobami, jako jsou například puklice. Jalovec "chvojka klášterská" je hostitelem silně rozšířené rzi hrušňové; ochrana je možná jedině chemickými postřiky a navíc není moc účinná. A následně ještě dochází ke sporům s pěstiteli hrušní," vypočítává další nevýhody jehličnanů Pavel Jeřábek

A radí v tomto směru jedinou alternativu: "Výjimkou mezi jehličnany je tis, který lze zmlazovat a uvedenými chorobami netrpí. Lidé se ho bojí, že je jedovatý, ale jedovaté jsou pouze větve a jehlice. Ty jsou údajně tak hořké, že je ani děti nevydrží kousat natolik dlouho, aby si ublížily. Sladká dužina plodu zvaného "míšek" jedovatá není." 

Co obnáší péče o živý plot

Bíle kvetoucí tavolník vhodný pro volně rostoucí živý plot. Občas ho jen přistřihnete, aby kvetl.Volně rostoucí plot potřebuje jednou za čas sestřihnout, aby lépe kvetl, pokud kvetení je žádoucí. Prostřih plotu je celkem nenáročná fyzická práce, která pomůže odreagovat od pracovního stresu.

Tvarovaný živý plot je na údržbu o něco náročnější, ale v době elektrických nůžek je to opět celkem pohodová a nijak výrazně fyzicky namáhavá práce.

I zděné ploty lze zajímavě doplnit živými. Lépe se pak opticky propojí s krajinou i mezi sebou navzájem. Ostříhané větvičky lze spolehlivě rozdrtit do kompostu, nebo je můžete použít jako mulč pod keře plotu. Zbavíte se plevele a zároveň se bude pod keři udržovat vlhko. Zahrádkářský drtič už dnes pořídíte za pár tisíc, případně ho lze vypůjčit.

Pokud se totiž větviček nezbavíte pomocí drtiče, měli byste je odložit na místo určené městem, tedy zpravidla do sběrného dvora. Rostlinný odpad se nesmí odvážet ani do lesa, ani na meze apod. V opačném případě se jedná o založení černé skládky a pak vám hrozí citelná pokuta.

DALŠÍ argumenty pro živé ploty:

Inspirace z Anglie, pás podél hlavní komunikace (Darley).- Živý plot zachytává prach z ulice lépe než většina plotů technických.
- Vhodným výběrem dřevin lze vypěstovat plot i přes dva metry vysoký. Velmi příjemné jsou ale výšky zhruba do 120 cm, protože umožňují průhled do zahrady a propojují její zeleň s ulicí. Intimní prostředí lze na zahradě vytvořit jinou výsadbou.
- Pokud se vyberou trnité keře, například dřišťál nebo hlohyně, ochrání hranici pozemku lépe než ostnatý drát. Jsou ovšem vhodnější k moderní zástavbě.

Autoři:




Nejčtenější

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...
Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Další z rubriky

Fólii vypínejte tak, aby byla jen lehce napnutá přes zlom dna a stěn. Je dobře...
Bazénovou fólii vyměníte sami, ale chce to trpělivost a pečlivost

Bazénová fólie u malých nadzemních bazénů je v podstatně spotřební materiál, který se jednou za čas musí obměnit. Naštěstí výměna je snadná a zvládne ji i...  celý článek

Zahradu u secesní vilky nedaleko Prahy se podařilo proměnit velmi citlivě. V...
Při proměně staré zahrady zachovejte duši místa, hledejte staré plány

Proměnit zahradu u starší vilky či zámečku, to není zrovna malé sousto. Přesto není třeba se bát i moderních prvků. Architekti v posledním dílu pořadu České...  celý článek

Opal je typický krásným, zlatavě žlutým, rustikálním vzhledem, výrazně křupavou...
Česká jablka se u nás prodávají málo, ale v zahraničí slaví úspěchy

Přestože se v českých obchodech prodávají více jablka vypěstovaná v zahraničí, existují české odrůdy, které jsou naopak v cizině oblíbené. Nejen mezi...  celý článek

Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek
Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek

Pohon, světla, automatické houpání a ohřívač stravy vám usnadní každý výlet.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.