Jak se mění jádroV seriálu každý den dokumentujeme, co vás bude čekat, když se rozhodnete pro přestavbu koupelny. Akce začala minulý čtvrtek vybouráním starého jádra, v pátek se začaly zdít nové příčky. |
Co se stihlo
Do večera stihli řemeslníci nejen kompletní bourací práce, ale na zem vytyčili budoucí půdorys koupelny. S majitelkou se totiž domluvili, že než se začne se stavbou naostro, zastaví se hned v sedm ráno, aby všechno odsouhlasila. A ukázalo se, že to bylo dobře.
Rozhodla se totiž na poslední chvíli pozměnit půdorys. "Já jim to říkal předem, v takovém malém prostoru postavit příčku a navíc hned proti dveřím, to je o úraz," připomíná předák. Navíc by příčka malý tmavý prostor neúnosně opticky zmenšila. Místo toho majitelku přesvědčil, že bude daleko líp vypadat klasický čtvrtkruhový kout, sklo stísněnému prostoru pomůže.
První úkol zedníků je zrušení naznačené příčky pro sprchový kout. Zůstane jen krátká příčka, která má opticky oddělovat záchodovou mísu. I ta se ale musí zkrátit, aby se na mísu člověk vůbec protáhl. A ztratí tím původní účel. Což je nepříjemné, ale ve stísněném prostoru nelze najít lepší řešení.
Další zásek do původních plánů udělalo družstvo. Vymínilo si, že prostor pro stoupačky musí být přístupný v celé své výšce. Tím ovšem padly plány na vestavbu předstěnového systému pro zavěšený záchod. Takže majitelka bude muset zůstat u klasického stojícího kombi. A původně navezené pěticentimetrové tvárnice určené pro obezdění se budou odvážet, aby nezacláněly v kuchyni. Systém zatím naštěstí ještě není koupený, takže odpadají komplikace s vracením.
Řemeslníci si tedy vyměřují místa, kde budou novou příčku kotvit do kapes vysekaných do zdi. Počítají s tím, že bude postačovat ukotvit každou třetí řadu. "Někdy je možné kotvit i pomocí hřebů, ale když to tu máme do klasické zdi, tak to jde i takto." Dnes mají i bourací kladivo, tak jim to jde od ruky.
Musí se důkladně oškrábat staré malby, aby lepidlo dobře "chytlo" a spoj byl co nejpevnější.
Tomu pomůže i důkladné napenetrování starých podkladů. Používá se "starý dobrý" Sokrates.
Rozmíchat lepidlo je otázkou okamžiku. Zatímco první den se v maličkém bytě vystřídali kvůli likvidaci starých instalací řemeslníci všech potřebných profesí, dnes je v akci jen sehraná dvojka zedníků. Jeden lepí tvárnice, druhý měří a řeže tvárnice speciální pilou s diamantovými zuby. "Hned mi to rovnej," připomíná starší a letmo kontroluje práci mladšího kolegy, aby byla zeď jako když střelí.
Příčku, která má opticky oddělovat mísu od zbytku koupelny, je třeba "svázat" se zbytkem zdi. Jedna řada se proto napojuje na sraz, další se překládá.
Starší kolega využívá času a zazdí původní dveře na záchod. Plán počítá s tím, že než bude "padla", vyrostou příčky až do stropu.
Z porobetonu se staví jako ze skládačky. Ačkoliv bývám skeptický k překladovým knihám typu Udělej si sám, kde dlouhonohé blondýny s lehkostí stavějí příčky, pokládají střechu nebo kopou jímky, v tomto případě musím uznat, že tohle bych možná zvládl i já (pokud si až příliš nefandím).
Jak na toLze vypozorovat několik hlavních zásad, které pomohou amatérovi, který by se chtěl do podobné stavby pustit sám: - S lepidlem se pracuje velmi dobře, vydrží dlouho v tekuté konzistenci, nehrozí, že by po čtvrthodině zatuhlo podobně jako sádra. - Při zakládání první řady se nepoužívá podložka, jaká se běžně podkládá při stavbě příčky ze sádrokartonu a která má zabránit přenosu vibrací. - Vyplatí se trochu zdržet důkladnou kontrolou pomocí vodováhy, aby zeď byla rovná. - Lepidlo se nanáší v co nejmenší vrstvě, zlepšuje se tím celistvost stěny. - Rohy je třeba provázat tak, aby vytvořily kompaktní celek, jednotlivé tvárnice je třeba překládat tak, aby se přesahovaly alespoň o deset centimetrů. |
Jak probíhala sobotní pracovní směna? Podle pokynů družstva se smělo pracovat jen do tří, musely se omezit všechny hlučné činnosti. Ale to zvoleným postupům nevadí, může se začít omítat a štukovat. Čtěte opět zítra.
Kompletní fotodokumentaci najdete ve fotogalerii.