Země původu:
Nizozemsko
Zařazení:
FCI sk. VII - ohaři
Standard č. 222
Historie:
Stabyhoun patří mezi dlouhosrsté kontinentální ohaře. Je to poměrně staré plemeno, jehož historii lze vysledovat až na přelom 17. a 18. století. Vyšlechtěn byl jako všestranný lovecký pes zvláště vhodný pro lov drobné zvěře. Občas o něm bývá uváděno, že se úspěšně používal při lovu krtků, tchořů a kun. Jeho rodištěm je nepříliš osídlená provincie nacházející se na severu Nizozemska. Patří spíše mezi málopočetná plemena. V České republice se chová cca 10 let.
Povaha a chování:
Stabyhoun je považován za selského nebo spíše farmářského psa. Přesto, že byl vyšlechtěn jako všestranný ohař, má i výborné vlastnosti hlídače. Ve srovnání s ostatními ohaři je klidnější a jeho lovecká vášeň není tak výrazná. Své lidi miluje a uznává, k cizím je lehce nedůvěřivý, nikoliv však agresivní. Vysoce hodnocený je jeho přátelský, tolerantní a zároveň ochranitelský vztah k dětem. Výchova plemene musí být důsledná, klidná a spravedlivá.
Vzhled:
Silný pes, který měří 53 cm, feny jsou o 3 cm menší. Srst je dlouhá a hladká, na zádi může být mírně zvlněná. Na hlavně má plemeno srst krátkou. Nejčastější barvy jsou černá, hnědá anebo oranžová, mohou se objevit také bílé skvrny.
Průměrný věk:
12 - 13 let
Péče:
Stabyhoun patří mezi středně velké ohaře. Výživa musí odpovídat fyzické zátěži psa. Srst stačí občas česat a kartáčovat a to zvláště tehdy, pokud se pes pohybuje v terénu se suchou trávou nebo křovím. Plemeno výborně snáší pobyt v kotci. Stejně jako ostatní ohaři potřebuje dostatek pohybu. Stabyhoun zavřený doma na gauči bude smutný pes.
Chovatelský klub:
tisknout 
Portugalsko, Madeira
Egypt, Hurghada
