Při takzvané kryoprezervaci se rostliny ponoří do tekutého dusíku (minus 196 °C), kde zůstávají v životaschopném stavu zachované pro příští generace. "Rostliny jsou v polních podmínkách atakovány fytopatogenními organismy. Pomocí biotechnologických ozdravovacích postupů jsou rostliny před jejich dlouhodobým uchováním v tekutém dusíku zbaveny bakterií hub a virů," říká koordinátor evropského projektu AgriI Gen Res pro Českou republiku Jiří Zámečník.
KryoprezervacePři kryoprezervaci se používají biotechnologické metody pěstování rostlin v řízených umělých podmínkách, při kterých se připravují na hluboké mrazení. Za těchto podmínek, kdy je biologická hmota v amorfním stavu, nedochází k biologickým ani genetickým změnám. Což umožňuje uchovávat vzácný genofond rostlin po desítky let s minimálním zásahem lidské ruky a s vyloučením nepříznivých vlivů pěstování v polních podmínkách. |
Projektem se u nás zabývá Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Česká republika je totiž výjimečná tím, že v celosvětovém měřítku vlastní největší sbírku česneků.
Je paradoxem, že se čeští vědci výrazně podílejí na uchování genofondu česneku a přitom je jeho pěstování u nás prakticky v troskách. Podle Jaroslava Zemana ze Zelinářské unie se současné plochy česneku pohybují na úrovni 75 ha s produkci asi 700 tun. Roční spotřeba česneku v ČR je zhruba 7 000 tun, to je na jednoho obyvatele asi 0,7 kg za rok. Zbytek se dováží ze zahraničí, většinou z Číny.
Pěstitelé opustili česnek kvůli levnému dovozu, jemuž nebylo možné konkurovat. V posledním roce až dvou ale došlo ke změně v myšlení českého zákazníka ve prospěch českého, daleko kvalitnějšího česneku. Projevuje se to tlakem na pěstitele, aby zvýšili produkci. Rovněž ceny dováženého česneku se podstatně zvedly.
Zvýšení ploch je v současné době podle Zemana limitováno nedostatkem sadby česneku. "Plochy se při trvalém zájmu o kvalitní český česnek budou rozšiřovat několik roků, minimálně čtyři až šest let," tvrdí.
"Poslední dodávky česneku jsme měli někdy v první polovině ledna," říká například Aleš Kotěra ze společnosti Český Grunt, která se snaží vybudovat síť malých prodejen s produkty českých farmářů. Přestože cena českého česneku je až dvojnásobná než čínského, zájem zákazníků o něj neutuchá. Bohužel už jim není z loňské sklizně co nabídnout.
Doplňuje ho i Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp, které pořádá trhy na několika místech v Praze. "Český paličák stále patří mezi nejoblíbenější položky v naší nabídce," potvrzuje.
Už v minulosti upozorňovalo Hnutí Duha, že se čínský česnek dostane do tuzemských obchodů někdy až rok po sklizni. Aby přečkal víc než 20 000 kilometrů dlouhou cestu, bývá chemicky ošetřen. Čínští farmáři navíc nemusí dodržovat tak přísné ekologické předpisy jako jejich evropští kolegové. Podle údajů organizace pro výživu a zemědělství OSN je právě Čína největším světovým producentem česneku. V roce 2009 čínští pěstitelé vyprodukovali tři čtvrtiny z celkové světové produkce ve výši 16,5 milionu tun.
