Vladimír Šebeček z Brna ukazuje vlastnoručně vyrobený funkční model pankrácké

Vladimír Šebeček z Brna ukazuje vlastnoručně vyrobený funkční model pankrácké gilotiny | foto: Igor Šefr , ČTK

Gilotiny byly humánní nástroje vyžadující poctivé zámečnické řemeslo

  • 18
Funkční makety pankrácké a dalších gilotin od brněnského nadšence Vladimíra Šebečka jsou dokladem řemeslné zručnosti někdejších stavitelů popravčích strojů. Podle svého tvůrce kladou i otázky spojené se smyslem trestu smrti, o němž se stále diskutuje, přestože byl v mnoha zemích zrušen.

Přestože je gilotina spojována především s Francií, kde ji v roce 1792 poprvé použili za Velké francouzské revoluce, podobné popravčí stroje se v Evropě používaly dávno před tím. Už před rokem 1300 byly známy v Itálii, Německu a na britských ostrovech. K předchůdcům gilotiny patřila Skotská panna nebo Halifaxova šibenice využívající při popravě padající čepele sekery.

Celý technický vývoj tohoto popravčího nástroje názorně ukazuje i Šebečkova sbírka, kterou zatím tvoří osm maket v měřítku 1:10. Zahrnuje funkční makety od středověkých strojů, které byly z větší části ze dřeva, až po ty nejmodernější gilotiny z kovu. Každý ze strojů byl přitom vždy originál. Technicky nejpropracovanější nástroje měli Švýcaři vyhlášení svým velkým nadáním pro řemeslně přesnou práci.

Z historie gilotin

"Především je nutné si uvědomit, že gilotina byla sestrojena ze zcela humánních důvodů. Cílem bylo zamezit selhání lidského faktoru při popravách a zkrátit na minimum utrpení při exekuci," brání dokonalé popravčí nástroje tvůrce, který by svoji sbírku funkčních gilotin jednou rád prezentoval v některém z muzeí.

Gilotina je pojmenována po francouzském lékaři Josephu Guillotinovi. Ten ji sice nesestrojil, byl ale za dob revoluce velkým propagátorem zavedení popravčího stroje. Technickou stránku věci dořešil jeho lékařský kolega Louise. Stroj je sice nyní znám pod přezdívkou Madam gilotina, podle jeho tvůrce se mu ale také říkalo Lujzička. Louise původní stroje na stínání doplnil o tři technické prvky: šikmý nůž, lunetu držící krk a sklopné prkno pro umístění odsouzeného.

Ve střední Evropě tyto popravčí stroje nebyly využívány až do druhé světové války, kdy nacisté začali popravovat na gilotině obyvatele Čech a Moravy, a to zejména členy odboje. Poslední poprava gilotinou na světě se konala v roce 1977 ve Francii. Dnes se z původních strojů na zabíjení staly hračky: maketky gilotin se nyní využívají jako strojky na ořezávání doutníků.

Vladimír Šebeček z Brna s vlastnoručně vyrobeným funkčním modelem gilotiny systému Berger

Vladimír Šebeček z Brna s vlastnoručně vyrobeným funkčním modelem gilotiny systému Berger

"Zbývá mi ještě vyrobit čtyři a sbírka bude kompletní," dodal Šebeček, jehož řemeslné zručnosti už léta využívají archeologové. Vytváří pro ně kopie historických předmětů nalezených kdysi Jindřichem Wankelem v Býčí skále v Moravském krasu. Veřejnost je zná z prohlídek, které se v této známé jeskyni konají každý rok v květnu.