Grónský pes

Grónský pes | foto: Jan Tichý

Grónský pes

  • 0
Grónský pes je od nepaměti společníkem a velkým pomocníkem Eskymáků.

Země původu

Grónsko, patronace Dánsko

Zařazení

FCI sk. V. - špicové a tzv. primitivní plemena

Standard č. 274

Historie

Největší ostrov na světě – Grónsko, leží v místech, kde se setkává Atlantik se Severním ledovým oceánem. Oblast, kde život nebyl a není lehký, dala jméno i jednomu z nejstarších plemen na světě – grónskému psovi. Své lidi údajně doprovází 4 000 let. Jeho předci pravděpodobně přišli do Grónska s Eskymáky. Grónský pes by se dal označit za plemeno víceúčelové. Tahal těžké eskymácké saně a používal se i při lovu různých druhů zvířat, např. ledních medvědů nebo arktických vlků.

Povaha a chování

Grónský pes byl zvyklý pracovat ve smečkách a v zápřahu saní s dalšími psy. Sklony k agresivitě vůči psům byly a jsou u plemene nežádoucí. Ještě větší pozornost byla již v dávných dobách věnována vztahu plemene k lidem. Vzhledem k prostředí, v kterém se grónský pes pohyboval, zažíval i několikadenní období hladu. V žádném případě nesmělo dojít k tomu, aby zaútočil na člověka a použil jej jako krmivo. Případná agrese vůči lidem byla velmi tvrdě až krutě trestána. Výsledkem je pes, který za všech okolností uznává nadřazené postavení svého pána. Grónský pes je výborně ovladatelný a přátelský.

Vzhled

Grónský pes byl vyšlechtěn pro náročnou práci a pro zvládání obtížných životních podmínek. I jeho tělo se tomu přizpůsobilo. Je silný a měří až 60 cm. Srst může mít různé barvy, hlavně ale musí psa ochránit před chladem. Proto jsou podsada i krycí srst velmi husté.

Průměrný věk

12 - 14 let

Péče

Plemeno nevyžaduje mimořádnou péči. Množství krmiva odpovídá velikosti, stáří a také fyzické zátěži psa. Před zimou výborně chránící srst je třeba občas kartáčovat. Grónský pes potřebuje dostatek pohybu. Doma na gauči nebo v malém kotci prospívat nebude. Je to plemeno, které se hodí k aktivním lidem.

Chovatelský klub

Klub severských psů