Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Opičí přetahovaná o novorozeně v Zoo Praha. Matka jen kojí a přihlíží

  1:15aktualizováno  1:15
Pozorujete je v koruně vzrostlého dubu, jak se přetahují o mládě vyhlížející jako bílý kudrnatý beránek, a považujete téměř za zázrak, že ho neroztrhnou nebo nepustí. Pro mládě guerézy je to ale ta nejlepší průprava na život v korunách stromů. Matce ho pomáhají vychovávat starší sourozenci, ona ho „jen“ hlídá a kojí.

Podobný obrázek společenského života gueréz pláštíkových můžete vidět v rovníkovém pásmu Afriky, kde jsou tyto starosvětské opice poměrně hojně rozšířené od západu až po východ kontinentu. A pak také na jednom z Opičích ostrovů pražské zoo, kde se podařilo vytvořit rodinnou skupinu fungující stejně jako v přirozených podmínkách. Tedy i žijící převážně ve větvích i s mláďaty.

A právě putování nejnovějšího přírůstku - již šestého mláděte samice Lomely - z náruče do náruče v koruně vysokého dubu je fascinující podívanou.

Guerézy pláštíkové v Praze

„Pro guerézy je typické, že se o mládě hned po porodu starají kromě samce všichni členové rodiny. Matka ho očistí a již několik desítek minut po porodu ho berou do náruče i menší mláďata a snaží se o něj přetahovat. Rodina si natolik důvěřuje, že matka i ostatní samice mláďata nechají, ať se o novorozeně klidně přetahují, je to pro něj ta nejlepší škola,“ vysvětluje přirozené chování gueréz kurátor primátů Vít Lukáš.

Guerézy jsou stromová zvířata schopná v korunách stromů skákat i několik metrů daleko, ale v podstatě od prvního momentu se mládě zvládne držet natolik pevně, že je to bezpečné. „Bez problémů se udrží i na odrostlejších mláďatech, která ještě nedorostla dospělé velikosti a dělají si s ním, co chtějí,“ uklidňuje kurátor, že se jedná o to nejpřirozenější chování těchto zvířat.

Je to dáno tím, že sociální život gueréz je velmi čilý. Skupina je tvořena jednou, dvěma i více samicemi a jedním samcem, se kterými žijí ve skupině mláďata tří až čtyř generací. „Samice totiž rodí každý rok jedno mládě, a to ve skupině žije tří roky. Poté mláďata odcházejí do nových skupin,“ vysvětluje Lukáš s tím, že v Praze aktuálně tvoří chovnou skupinu dvě dospělé chovné samice, samec, tři odrostlá mláďata a zhruba třítýdenní čerstvý přírůstek, který je od roku 2004, kdy se guerézy v Praze začaly chovat, 11. mládě.

Přetahovaná je u těchto primátů přirozeným chováním

U gueréz je běžné, že se v péči o mládě střídají. To, že si ho předávají ihned po porodu, dokonce zavinilo, že se chovatelé v den porodu spletli v určení, která z obou samic je matkou novorozeněte. „Jak bývá matka vždy jistá a otec nejistý, v naší skupině gueréz to bylo přesně obráceně,“ usmívá se kurátor. „Právě u posledního mláděte samice Lomely jsme byli přesvědčeni, že matkou je Lucie, protože ho u sebe mívala nejčastěji. Teprve po týdnu pozorování bylo jisté, že pravidelně ho kojí Lomela a je tedy i jeho matkou.“

Vícedílný žaludek na trávení celulózy a mozoly na zadku

Guerézy nejsou nijak vzácný druh primáta, ovšem z biologického hlediska jsou tyto listožravé opice velmi zajímavé. „Žaludek mají uzpůsobený tak, že je vícedílný, aby dokázaly zpracovat celulózu z listů. Navíc jejich žaludeční šťávy obsahují speciální bakterie, které pomáhají celulózu rozložit,“ doplňuje ještě Vít Lukáš.

Životu v korunách stromů, v jejichž i tenkých větvích tráví veškerý svůj čas, se přizpůsobila i kůže na jejich zadku. Mají ji ztvrdlou, takže vytváří jakési sedací mozoly. Guerézy tak mohou hodiny sedět na tvrdém povrchu holých větví, aniž by z toho měly jakékoliv otlačeniny.

Lomela si také mládě kdykoliv od kteréhokoliv člena skupiny vezme, jakmile ho potřebuje nakojit. „Mládě se ozve a tím ji k sobě přivolá, kdykoliv má hlad.“  

I během kojení se ho ale odrostlejší mláďata snaží Lomele sebrat. „Chtějí ho mít u sebe, starat se o něj a hrát si s ním. To se jim ale podaří až ve chvíli, kdy samice uzná za vhodné, že jim ho dát může. Pokud cítí, že mládě ještě pije a pít chce, tak ho prostě nepustí. Obemkne ho ještě víc svými končetinami, nahrbí se a ostatní nemají šanci jí ho sebrat,“ ubezpečuje Lukáš. Momentálně jsou mláděti tři týdny a zatím vypadá zdravé a silné. To ale ještě neznamená, že se jeho odchov podaří. Takovou jistotu chovatelé mívají až mnohem později.

U gueréz je také možné po celý den pozorovat tzv. grooming, kdy si navzájem probírají a čistí srst. Je to sice samozřejmě způsob hygieny, ale především to pomáhá upevňování sociálních vztahů ve skupině.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.