Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jedovaté hady loví nohama, k jejich udupání vyvine neuvěřitelnou sílu

aktualizováno 
Žije v Africe, v oblasti od Sahary na jih, a na první pohled vypadá poměrně neškodně. Hadilov písař je ale dravec s unikátní schopností lovit hady. Druhové jméno získal pro chocholku připomínající pero zastrčené za uchem a podobnost černých punčošek s klotovými rukávy úředníků. Na distingované chování sekretářky ovšem zapomeňte.

S pomocí svých dlouhých, štíhlých, ale extrémně silných nohou tenhle pták loví nejen bezobratlé a drobné savce, ale i hady. Včetně hadů smrtelně jedovatých, u kterých lze jedinou chybu odnést fatálními následky.

Na druhou stranu je schopnost zlikvidovat potenciálně smrtelně jedovatého hada právě v subsaharské Africe životně nezbytná pro přežití. Z hadilova písaře to dělá dravce, před kterým had v podstatě nemá šanci. Kromě kopů nohama si hadilov pomáhá i křídly s až dvoumetrovým rozpětím, které mu pomáhají udržovat rovnováhu a použít je umí i jako ochranný štít.

Fotogalerie

Vlastní útok a kopy nohama jsou však natolik rychlé a silné, že právě tuto jeho schopnost se rozhodli britští vědci z Hawk Conservancy Trust lépe rozkrýt. Na pomoc si vzali Madeleine, samici hadilova, kterou nechali „lovit“ gumového hada. Jako živý jen vypadal.

Na zemi byla pod hlínou schovaná deska, která měřila sílu jejích kopů. Vědci naměřili, že Madeleine dokáže při útoku vyvinout sílu více než 195 newtonů, což odpovídá hmotnosti zhruba 20 kilogramů. Dokáže tedy hada ukopat k smrti kopy vedenými silou přesahující pětinásobek její tělesné hmotnosti. Kontakt ptačích nohou a hada přitom trval pouhých 15 milisekund.

„Když to srovnáte, je to jako by člověk mého vzrůstu vyvinul kopem přes patu, rovně dolů na zem, sílu 450 až 500 kilogramů. A to z místa,“ uvedl Murn Campbell, šéf výzkumu, který označil hadilova písaře za naprosto jedinečného dravce, který mezi dravými ptáky nemá srovnání.

Výsledky výzkumu by se podle vědců mohly stát základem pro vývoj řady nových aplikací, včetně biologicky inspirované techniky. Z hlediska biomechaniky by výzkum mohl ukázat novou cestu vývoje protéz.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.