Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na jakých kolech se drandilo před sto a více lety? Podívejte se v Mladé Boleslavi

aktualizováno 
Muzeum Mladoboleslavska v sobotu otevřelo výstavu Volte správný velocipéd, která představuje desítky historických bicyklů. Všechny pocházejí z českých muzeí a od českých sběratelů a v Mladé Boleslavi si je můžete prohlédnout do 12. dubna 2015.

Na výstavě "Volte správný velocipéd!" najdete i nejstarší kola, tzv. kostitřasy ze 70. let 19. století. | foto:  František Vlček, MAFRA

Podle ředitele Muzea Mladoboleslavska Luďka Beneše jsou na výstavě k vidění historická kola v podstatě od svých počátků. Tedy od těch s kovovými nebo dřevěnými obručemi, která ještě neměla řetěz, až zhruba po druhou světovou válku.     

Fotogalerie

„Právě v Mladé Boleslavi se kola začala vyrábět přesně před 120 lety, v prosinci roku 1895. V tehdejší Benátecké ulici tenkrát pánové Laurin a Klement otevřeli dílnu, kde spolu s několika zaměstnanci začali montovat z nakoupených dílů první Slávie,“ uvádí kurátor expozice Pavel Sosnovec co bylo jedním z impulsů k otevření výstavy „Volte správný velocipéd!“.

Z první skromné modelové řady Slavia sice na výstavě originál nenajdete, ty dnes pravděpodobně existují pouhé tři z mnoha tisíců vyrobených, takže na výstavu je nikdo nezapůjčí. Ale pro představu si zde můžete prohlédnout stejně krásná kola sestavená z dobových dílů, nebo repliky, co se jako autentické Slavie alespoň tváří.

Kolo Germania, výrobek německé firmy Seidel a Naumann. Kolo stejné značky a modelu vlastnil právě  Klement.

Kolo Germania, výrobek německé firmy Seidel a Naumann. Kolo stejné značky a modelu vlastnil právě Klement.

A co vůbec iniciovalo vznik legendární mladoboleslavské značky? „Na výstavě si lze na vlastní oči prohlédnout kolo značky Germania, stejné jako to, na kterém jezdil po Mladé Boleslavi Václav Klement. A které se mu rozbilo a oni mu to neopravili, protože jim do Ústí napsal česky. Právě to byl iniciační akt k tomu, že tu časem vznikla firma Laurin a Klement,“ popisuje kurátor půvabný příběh, jak se výroba kol v Mladé Boleslavi rozjela.

Rok po svém vzniku už Laurin a Klement vyráběli pět modelů kol a v roce 1899 pracovníci firmy - už v nové továrně - vyrobili první motorové kolo. Rok na to už první dopravní tříkolky a motocykly a v roce 1906 první model auta.

Desítky historických bicyklů na jednom místě

A to zdaleka není všechno, nádherných historických bicyklů jsou na výstavě desítky, dokonce i řada kol od místních výrobců. V meziválečném období totiž u nás podle kurátora výstavy existovaly stovky výrobců kol. Kromě velkých „továrních„ firem kola vyráběli i mnozí majitelé malých strojíren a mechanických dílen.

„Na Mladoboleslavsku k těm malým výrobcům patřil ve 30. letech například Josef Procházka z Bezna, od kterého máme vystavena hned 3 kola, František Svoboda z Bakova nebo František Müller z Bělé,“ uvádí konkrétní příklady Pavel Sosnovec. „K těm větším, továrním, pak patřil Norbert Ráček z Mladé Boleslavi, který vyráběl kola se značkou NORA.“

Na výstavě ovšem najdete vystavené i první dřevěné kostitřasy bez řetězu, nebo třeba i takzvaný tricykl. Což byla bezpečná alternativa určená především pro dámy, které se na něj vešly i se sukní. „Bylo to totiž v době, kdy pánové jezdili na vysokých kolech, tedy v 80. létech 19. století,“ říká kurátor.

Podívejte se, jak si dříve jízdu užívali majitelé vysokých kol (více zde):

Expozici muzeum připravilo Muzeum Mladoboleslavska ve spolupráci s Národním technickým muzeem, Muzeem města Mnichovo Hradiště, Muzeem Bakovska, Škoda Auto muzeem a soukromými sběrateli. 

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.