Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na jakých kolech se drandilo před sto a více lety? Podívejte se v Mladé Boleslavi

aktualizováno 
Muzeum Mladoboleslavska v sobotu otevřelo výstavu Volte správný velocipéd, která představuje desítky historických bicyklů. Všechny pocházejí z českých muzeí a od českých sběratelů a v Mladé Boleslavi si je můžete prohlédnout do 12. dubna 2015.

Na výstavě "Volte správný velocipéd!" najdete i nejstarší kola, tzv. kostitřasy ze 70. let 19. století. | foto:  František Vlček, MAFRA

Podle ředitele Muzea Mladoboleslavska Luďka Beneše jsou na výstavě k vidění historická kola v podstatě od svých počátků. Tedy od těch s kovovými nebo dřevěnými obručemi, která ještě neměla řetěz, až zhruba po druhou světovou válku.     

Fotogalerie

„Právě v Mladé Boleslavi se kola začala vyrábět přesně před 120 lety, v prosinci roku 1895. V tehdejší Benátecké ulici tenkrát pánové Laurin a Klement otevřeli dílnu, kde spolu s několika zaměstnanci začali montovat z nakoupených dílů první Slávie,“ uvádí kurátor expozice Pavel Sosnovec co bylo jedním z impulsů k otevření výstavy „Volte správný velocipéd!“.

Z první skromné modelové řady Slavia sice na výstavě originál nenajdete, ty dnes pravděpodobně existují pouhé tři z mnoha tisíců vyrobených, takže na výstavu je nikdo nezapůjčí. Ale pro představu si zde můžete prohlédnout stejně krásná kola sestavená z dobových dílů, nebo repliky, co se jako autentické Slavie alespoň tváří.

Kolo Germania, výrobek německé firmy Seidel a Naumann. Kolo stejné značky a...

Kolo Germania, výrobek německé firmy Seidel a Naumann. Kolo stejné značky a modelu vlastnil právě Klement.

A co vůbec iniciovalo vznik legendární mladoboleslavské značky? „Na výstavě si lze na vlastní oči prohlédnout kolo značky Germania, stejné jako to, na kterém jezdil po Mladé Boleslavi Václav Klement. A které se mu rozbilo a oni mu to neopravili, protože jim do Ústí napsal česky. Právě to byl iniciační akt k tomu, že tu časem vznikla firma Laurin a Klement,“ popisuje kurátor půvabný příběh, jak se výroba kol v Mladé Boleslavi rozjela.

Rok po svém vzniku už Laurin a Klement vyráběli pět modelů kol a v roce 1899 pracovníci firmy - už v nové továrně - vyrobili první motorové kolo. Rok na to už první dopravní tříkolky a motocykly a v roce 1906 první model auta.

Desítky historických bicyklů na jednom místě

A to zdaleka není všechno, nádherných historických bicyklů jsou na výstavě desítky, dokonce i řada kol od místních výrobců. V meziválečném období totiž u nás podle kurátora výstavy existovaly stovky výrobců kol. Kromě velkých „továrních„ firem kola vyráběli i mnozí majitelé malých strojíren a mechanických dílen.

„Na Mladoboleslavsku k těm malým výrobcům patřil ve 30. letech například Josef Procházka z Bezna, od kterého máme vystavena hned 3 kola, František Svoboda z Bakova nebo František Müller z Bělé,“ uvádí konkrétní příklady Pavel Sosnovec. „K těm větším, továrním, pak patřil Norbert Ráček z Mladé Boleslavi, který vyráběl kola se značkou NORA.“

Na výstavě ovšem najdete vystavené i první dřevěné kostitřasy bez řetězu, nebo třeba i takzvaný tricykl. Což byla bezpečná alternativa určená především pro dámy, které se na něj vešly i se sukní. „Bylo to totiž v době, kdy pánové jezdili na vysokých kolech, tedy v 80. létech 19. století,“ říká kurátor.

Podívejte se, jak si dříve jízdu užívali majitelé vysokých kol (více zde):

Expozici muzeum připravilo Muzeum Mladoboleslavska ve spolupráci s Národním technickým muzeem, Muzeem města Mnichovo Hradiště, Muzeem Bakovska, Škoda Auto muzeem a soukromými sběrateli. 

Autor:




Nejčtenější

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...
Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Další z rubriky

První modely motorových nebyly příliš praktické ani efektivní.
Moderní pilové řetězy „vynalezla“ nenápadná larva. Kouše dřevo stejně

Moderní pilový řetěz vynalezl všeuměl Joe Cox, který systém řezání odkoukal od larev tesaříka. Po hodinách pozorování zjistil, že se umějí prokousávat dřevem...  celý článek

Základem dílny je festovní pracovní stůl s masivní dřevěnou deskou.
Pořádek v dílně? Nejlépe všechno pověsit na zeď, abyste měli přehled

Jakmile se začne dílenské vybavení nebezpečně rozrůstat, ocitne se člověk před rozhodnutím, jak udržet pořádek v nářadí. Původní systém kufříků, zásuvek...  celý článek

Stařenka každý den překonává řeku na chatrné lanovce
Létající babička překonává řeku na lanovce, aby se dostala do obchodu

Téměř osmdesátiletá Christinana Rosocha bydlí na samotě za řekou ve vesničce v Podkarpatské Rusi. Aby se dostala do vesnického obchodu a nemusela se trmácet...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.