Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První zámky byly dřevěné, používali je už Egypťané a Babyloňané

aktualizováno 
Tradiční český výrobce zámkových vložek slaví 105. výročí od svého založení. Provětral archivy a našel spoustu připomínek po svém zakladateli Aloisu Fáborském, který společně s Františkem Šedou založil dílnu na výrobu zámků. Po prvních třech písmenech v jeho jméně se tuzemské zámky jmenují dodnes.

Dochovaný dřevěný zámek. Klíčem je dřevěný kolík dlouhý asi 20 cm s různě velikými zubovými zářezy, které po zasunutí do zámku v jedné rovině vysunuly zapadlé kolíky. | foto: FAB

Staly se v podstatě synonymem pro cylindrickou vložku, a to i přesto, že už od roku 1997 patří český FAB do nadnárodního koncernu ASSA ABLOY.

Už staří Egypťané

Zámky ve dveřích a klíče skutečně prokazatelně používali již staří Egypťané a archeologické nálezy je potvrzují i u Babyloňanů. Samozřejmě, že zámky vypadaly poněkud jinak než dnes, historie zamykání je ale více než zajímavá.

Fotogalerie

Když se dostaneme až na úplný začátek, tak svůj majetek si lidé zamykali už před čtyřmi tisíci lety. Samozřejmě nebyly kovové, ale první zámky byly ze dřeva. V principu se otevíraly klíčem, který měl za úkol vysunout dřevěné kolíčky tak, aby bylo možné zámek odemknout.

Dlouho se pak s vývojem zámků nedělo nic, až staří Řekové a Římané vyměnili zastaralé dřevo za bronz. Pokud ale jde o mechanismus zámků, nic složitého to není, klíč pouze pootočí zámkem, do podoby, že dveře nejdou otevřít, to je celé.

Zámky od jihočeských řezbářů

I v českých zemích můžeme sledovat zajímavé pokusy o zamykání. Řezbáři v jižních Čechách a na Vysočině už v 16. století vyřezávali podobné zámky jako ve starověkém Egyptě. Používá se pro ně název stodolové zámky.

Zámky v časové ose

3 tisíce let před naším letopočtem

Jednoduché dřevěné zámky používali Babyloňané a staří Egypťané.

Asi 500 let před naším letopočtem

Dřevo nahrazuje pevnější bronz.

16. až 18. století

Řezbáři v jižních Čechách a na Vysočině zhotovují takzvané stodolové zámky.

Počátek 17. století

Během renesance se zámky stávají uměním – jsou zdobeny vysekávanými otvory nebo se napouští (ocel se zbarví teplem).

Rok 1788

Patent Roberta Barrona – jeho zámek je vybaven stavítky, jaká známe dodnes. Klíč musí po zasunutí „zapadnout“ do stavítek, jinak se zámek neodemkne.

Rok 1865

Američan Linus Yale jr. si dává patentovat cylindrickou vložku. Má kruhový obrysový tvar těla a pět odpružených stavítek v jedné řadě. Značka YALE dodnes patří k největším světovým výrobcům zámků a dalšího zabezpečení .

Počátek 20. století

Cylindrická vložka se postupně dostává z USA i do Evropy, k jejímu masovějšímu rozšíření ale dochází až po skončení první světové války.

9. října 1911

Do obchodního rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové byla zapsána firma Fáborský a Šeda, budoucí FAB.

Rok 1924

11. listopadu tohoto roku si berlínská firma Zeiss Ikon A.G. Goerz-Werk nechává patentovat profilovou cylindrickou vložku. V horní části má otočný válec (cylindr) s otvorem pro klíč a ve spodní zúžené části odpružené kolíky se stavítky. Tato vložka se stává standardem pro výrobce až do dnešních dní

Rok 1931

Cylindrické vložky zařazuje do svého katalogu firma Fáborský z Rychnova nad Kněžnou. O čtyři roky později začíná výrobu svých vlastních cylindrických vložek

O století později přišla pravá zámková revoluce. Zatímco období renesance zpočátku přineslo především umělecké zdobení vysekávanými otvory, barevnými krytkami nebo napouštěním, zámky se nezadlabávaly, byly pouze nasazeny na dveře.

To se ale brzy změnilo. Přibližně od poloviny 17. století se mechanismus rychle modernizoval. V roce 1788 se objevil zámek se stavítky a v roce 1865 je na světě první patentovaná cylindrická vložka s kruhovým obrysovým tvarem těla a pěti odpruženými stavítky v řadě, tedy vložka, kterou v modernizované podobě používáme dodnes.

Do Evropy se z USA dostala až počátkem 20. století a k jejímu masovějšímu využití došlo až po skončení první světové války.

Synonymum pro cylindrickou vložku

A to už se samozřejmě cylindrické vložky dostávaly i do tehdejšího Československa. Nejprve se sem dovážely německé profilové vložky pod značkami Hahn nebo Yale. A právě tyto vložky se staly předobrazem těch, které používáme dodnes. Domácí firma Fáborský z Rychnova nad Kněžnou měla tyto zámky uvedeny již v katalogu z roku 1931, v roce 1935 pak začala vyrábět své vlastní.

A právě firma Fáborský se stala nejznámějším výrobcem u nás. Její značka FAB (z prvních tří písmen příjmení) je dnes vlastně synonymem či lidovým pojmenováním pro cylindrickou vložku – fabku. Jejím symbolem je pes – doga, která se začala už od 30. let zobrazovat na většině klíčů.

Vývoj v druhé polovině dvacátého století a ve století jednadvacátém byl překotný. Cylindrické vložky se vyráběly ze stále kvalitnějších materiálů, reagovaly také na zloděje, kteří se přes ně neustále zkoušeli dostat. V posledních letech pak přišly na řadu i zámky, ke kterým nepotřebujete klíč, ale otevřete je například otiskem prstu, jako je třeba ENTR od FABu (více o něm zde).

Křišťálová Lupa 2016
Autor:


Témata: Zabezpečení


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.