Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
|
Přestože se hlíva ústřičná pěstuje v dosti hojném množství obchodně, pro mnohé houbaře je velikým potěšením nalézt ji ve volné přírodě. Hlíva ústřičná roste na živých i odumřelých listnáčích, často v ohromném množství. A jelikož může vyrůstat na stejném místě i v dalších letech, je dobré si zapamatovat přesné místo, kde jste ji nalezli. Klobouk je 5 – 20 cm široký, v mládí sklenutý s podvinutým okrajem, v dospělosti vějířovitý nebo polokruhovitý s ostrým okrajem, hladký, masitý. Barva má velmi proměnlivou, od břidlicově šedé až po světle hnědou nebo s modrým odstínem. Třeň někdy téměř chybí, jindy může být dosti dlouhý, plný, bílý, na bázi chloupkatý. Lupeny jsou čistě bílé, ve stáří tmavší, sbíhavé na třeň. Dužnina je pružná, šťavnatá, příjemně vonná. Výtrusný prach je bílý. Hlíva ústřičná roste v trsech, jeden klobouk nad druhým. Jestliže ji ze stromu opatrně sejmeme, je obvykle krásně čistá.
Kde a kdy roste
Hlíva vyrůstá ve velkých trsech na stromech stojících, padlých nebo poražených a na pařezech. Nejčastěji vyrůstá na buku, ale můžeme ji najít i na jiných dřevinách, zvláště na jilmech, vrbách či topolech, a to po celou vegetační dobu.
Hlíva ústřičná může být uchovávána všemi možnými způsoby. Pokud odříznete jenom klobouky, klidně ji můžeme i usušit. Jestliže ji opatrně seberete, je čistá, takže bude bohatě stačit, otřete-li ji vlhkou utěrkou. Vzhledem k úžasné vůni můžete hlívu použít téměř ke všem masitým a rybím jídlům, takže je v kuchyni všestranně použitelná.
