Houby se po staletí neobjevovaly jen v kuchyni, ale i v léčitelství (viz předchozí článek o posilování imunity houbami) a dalších oborech. Svoje místo našly i v legendách a inspirovaly i řadu umělců.
Například troudnatec kopytovitý se používal k rozdělávání ohně a při střelbě ze starých zbraní, starořečtí lékaři vypalovali jeho rozpálenou dužninou povrchové kožní rány a v 18. a 19. století se z něj v některých oblastech vyráběly čepice a klobouky.
Historie houbaření otevírá netušené obzory
Ze statistik lesního hospodářství vyplývá, že jsou Češi zřejmě nejvášnivějšími houbaři na světě (viz předchozí článek). Na houbách si ale pochutnávali už staří Římané, zatímco ve středověku se jich lidé báli. Výskyt hub přičítali nadpřirozeným silám.
Výstava seznamuje i s houbami světélkujícími, jedovatými, dřevokaznými a halucinogenními. K vidění je například herbář z konce 16. století a unikátní kolorované kresby hub z první poloviny 18. století, kolekce známek a obrazy regionálních malířů, kteří se nechali houbami inspirovat. Mezi unikáty patří nevydaný třídílný atlas hub z první poloviny minulého století od malíře a amatérského mykologa Vladislava Panušky.
Mykologický spolek pořádá ve městě populární podzimní houbařské výstavy už čtvrt století. "Proto jsme se tentokrát rozhodli vytvořit výstavu o historii houbaření," uvedl autor výstavy Eduard Veselý.
Návštěvníci mohou přijít i se svými nálezy, u nichž si nejsou jisti určením druhu. "Funguje tady taková mykologická poradna na dálku. Poskytujeme kontakt na mykology nebo houby nafotíme a pošleme jim je po internetu," uvedl Veselý.
Podle mykologů by na Havlíčkobrodsku mohly začít růst houby asi v polovině srpna. "Kvůli vedrům podhoubí hodně zaschlo a než se zregeneruje, tak to bude chvilku trvat," řekl mykolog Jaroslav Kocman. Dodal, že sám toho zatím letos moc nenašel a podobně jsou na tom i jeho kolegové. Přesto doufá, že v prvních zářijových dnech výstavu doplní alespoň malá výstavka hub živých.
