VIDEO: Malý hrabáč Kito si dává k svačině červy a je hravý jako štěně

  • 0
I když roste pomaleji než před pár měsíci, stále je to jako z vody. Malý sameček hrabáče kapského Kito z pražské zoo je nesmírně hravý a denní rytmus za osm měsíců svého života nezměnil. Je tedy na rozdíl od svých rodičů více aktivní přes den.

Kito stále ještě pije mléko od své matky Kvídy (o jeho předčasném narození a nejisté prognóze zde), i když i moučné červy svačí s obrovskou chutí. Podle chovatelů s Kvídou o ně u krmítka imitujícího chodbičky termitiště bojuje a vytahuje je svým dlouhým jazýčkem už od svých čtyř měsíců.

Tahle pravidelná hmyzí svačinka ho o desáté dopoledne (jen ve čtvrtek ji hrabáči dostávají v zázemí, protože se jim uklízí expozice) pokaždé pěkně probere, pro každého hrabáče je hmyz lahůdka. Nicméně zatímco Kvída zase rychle zaleze do pelechu a usíná, Kito ještě zhruba půlhodinu šmejdí po expozici, všechno zkoumá a očichává. Včetně chovatelů, na které doráží jako hravé kůzle nebo štěně. Ovšem s nesrovnatelně silnějšími drápy.

Od mámy pije stále, ale konečně mu chutná i kaše pro hrabáče

Délka kojení je u hrabáčů individuální, nicméně chovatelé očekávají, že Kito bude sát mléko klidně do roka a jen tak se ho nevzdá. „V přírodě je délka kojení pro matku limitovaná dostupností potravy, v lidské péči je ale potravy dostatek a kojení bývá delší,“ vysvětluje kurátorka chovu Barbora Dobiášová

Ono těžko srovnávat. Jednak je Kito teprve čtvrtým mládětem v poměrně dlouhé historii chovu, navíc je i podle zkušeností ze zahraničí každý odchov úplně jiný.

„Někde dokrmují mládě uměle více a déle, my se do toho naopak už snažíme nezasahovat - od té doby, co Kito dobře pije od samice,“ dodává kurátorka s tím, že je podstatné, aby se mládě vyvíjelo dobře, i když tak rychle nepřibírá.

Kito ale teď přišel na chuť nejen mámině mléku a pamlskům v podobě moučných červů, ale i speciální kaši pro hrabáče, která je plná bílkovin i minerálních látek. A lze tedy předpokládat, že po ní začne přibírat doslova skokem. „Kaši hrabáči dostávají odpoledne, tak aby ji měli na noc - kdy ji konzumují - co nejčerstvější. Kito ale dostává menší porci k dispozici už od rána, aby si ji mohl dát i přes den, kdy je aktivní a krmí se,“ popisuje kurátorka.

Složení kaše pro hrabáče:

Čerstvě uvařená a rozemletá hovězí svalovina, vařená rýže a mrkev, na zahuštění mléko Tatra, ovesné vločky, strouhané jablko, rozmačkaný banán, syrová vejce, sušený hmyz (speciální směs pro hmyzožravé ptáky) a přídavek kvalitních psích granulí. Vše se promíchá a umele na hladkou kaši, která se dobře srká jazykem.

Speciální hladká kaše je pro hrabáče namíchaná tak, aby maximálně pokrývala jejich potravní nároky . Nahladko je rozmixovaná, aby se jim dobře konzumovala. Protože i když hrabáči zuby mají, nejsou - na rozdíl od jazyka - příliš zvyklí je používat.

Jakmile bude Kito bez problémů přijímat krmnou dávku pro dospělé hrabáče a bude dobře přibírat, bude připravený k odstavení od matky a následně i k odchodu do nového domova. „Hrabáčů se v lidské péči odchová malé množství, proto je náš odchov tak cenný. Logicky je tedy Kito zařazený do plemenné knihy a koordinátorka chovu mu již nový domov vybírá,“ konstatuje kurátorka.

Návštěvníci tak mají ještě během léta šanci vidět jedno z nejbizarnějších mláďat na světě na vlastní oči. Pokud byste se za Kitem a Kvídou vydali, určitě se zastavte i za mládětem mravenečníka ve spodní části zoo. V bizarnosti si s hrabáčem opravdu nezadají (více v článku s videem zde).

Podívejte se, jak byl Kito maličký, když mu byl měsíc a stále ještě neměl vyhráno (o boji chovatelů o jeho přežití více zde):

27. srpna 2015