Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
Hřib borový se na jaře objevuje ze všech hřibů jako první - ve vyhřátých písčitých borech. Je jen věčná škoda, že jej valem ubývá. Měl by se proto spíše chránit, než sbírat, i kdyby vám to mělo srdce utrhnout. Ale to asi udělá málokterý houbař, a tak nezbývá nic než doufat, že se hřibům borovým u nás blýská na lepší časy a že jich bude do budoucna spíše přibývat. |
Tento hřib je v posledních letech málo nalézaný, o to však krásnější hřib z borů s červenohnědým kloboukem, majestátním vzezřením i chutí. Klobouky jsou 6 - 20 cm široké, v mládí polokulovité, pak polštářovité až rozložené, na povrchu drobně svraskalé, tmavě červenohnědé nebo kaštanové, v mládí jakoby ojíněné, naspodu s drobnými, žlutě až olivově zelenavými póry. Světle hnědý třeň měří 8 - 18 cm na délku a 3 - 6 cm na šířku s červenohnědou síťkou. Dužnina je bílá, výtrusy olivově hnědavé.
Kde a kdy roste
Hřib borový roste nehojně až velmi vzácně od května do října v borových a smíšených lesích na kyselých písčitých půdách, nejčastěji v borůvkových a vřesových borech pod borovicí lesní. Hřib borový je dosti podobný rovněž jedlému hřibu smrkovému (Boletus edulis), který se liší světle nebo i tmavěji hnědým kloboukem, světlejší síťkou na třeni a růstem hlavně pod smrky.
Je jedlý. Z kulinářského hlediska můžete s hřibem borovým naložit zcela dle libosti do omáček, pod maso, můžete jej smažit v trojobalu nebo usušit pro pozdější použití.
