Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
|
Záměnou za jiný hřib nevznikne žádná tragická událost, maximálně si pokazíme dobrý oběd. Tomuto neštěstí můžeme zabránit správnou identifikací hřiba kříšťe. Od všech zmíněných se totiž liší především zbarvením ústí rourek – nemá je červené, nýbrž citrónově žluté. Také klobouk bývá světlejší než u kováře či koloděje a nikdy tak výrazně šedý jako u satana. Klobouky jsou 6 - 15 cm široké, v mládí polokulovité, pak sklenuté až polštářovité, na okrajích zvlněné, suché, světle šedé až okrově hnědé, naspodu se žlutými, poraněním modrajícími póry a válcovitě kyjovitým, nahoře žlutým, jinde výrazně červeným, 6-12 cm dlouhým a 3 - 5 cm širokým třeněm s červenavou síťkou; dužnina je bílá až žlutavá, modrající, chuť hořká. Výtrusy jsou žlutavé.
Kde a kdy roste
Hřib kříšť roste jen místy hojněji od července do října, hlavně v jehličnatých a smíšených lesích ve vyšších polohách pod smrky, málo i v lesích listnatých. Je nejedlý.
Hřib kříšť často láká svým vzhledem houbaře ke sběru, avšak pro svoji odpornou hořkost je v kuchyni naprosto nepoužitelný. Tento nápadný krásný hřib patří do rodiny nejedlých hřibů „modráků“. Někdy může vypadat jako hřib satan nebo hřib nachový, které jsou jedovaté – v tomto případě jej samozřejmě nesebereme. V horším případě si jej lehce můžeme splést s hřibem kovářem nebo hřibem kolodějem, které jsou po delší tepelné úpravě jedlé.
