"Obracejí se na nás lidé s žádostmi o radu, co mají dělat, když jim najednou na krmítku hynou zvonci," říká Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy. "Veterináři ve Státním veterinárním ústavu provedli rozbory, vyloučili, že by se jednalo o ptačí chřipku, ale našli v jícnu uhynulých ptáků velké množství bičenek."
Bičenka už zabíjela ve Skandinávii, v Anglii, teď řádí u nás
"Jedná se s největší pravděpodobností o bičenku drůbeží (Trichomonas gallinae), která postihla zvonky a pěnkavy již v roce 2005 v Anglii," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. "Od té doby se objevila ve Skandinávii a nyní i u nás."
Trichomonóza, jak se nákaze bičenkami říká, se vyskytuje především u holubů. Ti jsou také trvalým zdrojem infekce. Nákaza se tak může přenést i na zpěvné ptáky, v Anglii postihla především zvonky a pěnkavy. Na některých místech se dokonce rozšířila natolik, že hnízdících ptáků těchto druhů ubylo o čtvrtinu, celkem přes půl milionu.
Ptáčky začněte krmit teprve až začnou mrazy
K přenosu nákazy trichomonózou ptáků dochází především na krmítkách, proto ornitologové důrazně doporučují, aby lidé zpěvné ptáky až do začátku zimy nepřikrmovali.
Lidé se nákazy obávat nemusejí, ptačí bičenky nejsou přenosné na savce, tedy ani na člověka. K přenosu nákazy mezi ptáky může ale docházet na krmítkách.
"Bičenky se šíří přímým přenosem, vzdušný kyslík je zabíjí, nevydrží mimo ptačí tělo déle než několik hodin," vysvětluje Zdeněk Vermouzek. "Právě na krmítkách dochází ke kontaktu více ptáků, infekce se zde snadno přenáší. Pokud chceme ptákům pomoci, měli bychom s přikrmováním ihned přestat a začít nejdříve za prvních mrazů."
Koneckonců, od jara do pozdního podzimu není důvod zpěvné ptáky přikrmovat. Může jim to škodit i jinak, než je ohrožení trichomonózou (více v článku Přílišné krmení může ptáčkům škodit, nechce se jim zpívat a zůstávají na ocet).
