Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I býk se umí pomazlit a zatancovat, když ho odvážete ze řetězu

  0:16aktualizováno  0:16
Skot ustájený a uvázaný v řadách u většiny lidí žádné velké empatie nevzbuzuje. Považujeme to za celkem normální stav, protože „tak to přece bývalo vždycky“. Nicméně podívejte se na video s býkem Banditou, jak se promění jeho chování díky tomu, že mu člověk poskytne důstojnější životní podmínky.

Záznam natočila a zveřejnila rakouská organizace Gut Aiderbichl, která pomáhá zanedbaným a týraným zvířatům. Krásně dokumentuje, nakolik je pro býka rozdíl, jestli je někde nakrátko uvázaný na řetězu, nebo je ustájený volně.

„Býk na videu evidentně vykazuje takzvaný deprivační efekt, který popsal v roce 1988 Richard Dawkins,“ konstatuje nad videem etoložka Barbora Valníčková z Výzkumného ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi, která se specializuje na chování skotu.

Fotogalerie

A hned vysvětluje, že zvíře nebo člověk, kterému omezíte či úplně znemožníte chovat se tak, jak je pro něj přirozené, a následně dostane možnost toto omezované chování projevit, začne ho projevovat v extrémní míře a mnohem více, nežli jedinci, kteří mají možnost chovat se přirozeně bez omezení. Toto přeháněné chování pak samozřejmě doprovázejí i silné pozitivní emoce, stejně jako u býka na videu. „Dříve omezovaný jedinec může být v tu chvíli prostě šťastný a tímto způsobem dávat najevo svou radost.“

V případě býka na videu to podle Barbory Valníčkové znamenalo, že byl ustájen v podmínkách, které neumožňovaly volný pohyb, měl i omezené možnosti odpočinku. „Chyběla podestýlka, pravděpodobně ležel na tvrdé podlaze, nemohl si dopřát v dostatečné míře komfortní chování, očistu vlastního těla a podobně. Proto - hned jak to bylo možné - začal vyhazovat, běhat, hrát si se slámou na podlaze a předvádět a užívat si právě to, co mu chybělo nejvíce.“

Lze to přirovnat například k chování ptáka, kterému bychom znemožnili mávat křídly, a po nějaké době mu je uvolnili. Taky by s nimi poté mával jako o život.

Izolace a malý prostor telata stresuje, prokázal český výzkum

Shodou okolností stejné chování, jaké lze vidět u býka, pozorovali a popsali čeští vědci z Uhříněvsi v rámci svého výzkumu v roce 2015. Zkoumali totiž chování telat v různých typech ustájení, které se v dnešním zemědělství používá. (Jak při výzkumu pomáhá termokamera, čtěte zde.)

„Například tam, kde se chovají krávy pro produkci mléka, je běžné odebírat telata kravám ihned po porodu a následně je držet v individuálním boxu do velikosti 3 m², kde do dvou měsíců věku nemají žádný sociální kontakt a jsou velmi omezena v pohybu. Srovnávali jsme chování takto ustájených telat s chováním těch, která jsou držena ve větším prostoru a ve skupině vrstevníků,“ popisuje projekt etoložka.

Výzkumníci telata monitorovali a sledovali jejich hry i reakce na neznámé a nové situace. Výše zmíněný deprivační efekt jako u býka, pozorovali u telat izolovaně ustájených v boxu po jednom, po přesunu do otevřeného prostoru.

„Telata stejně jako býk z videa začala běhat, skákat, a celkově přehnaně si hrála. Stejné přehnané chování jsme u izolovaných telat pozorovali, když jsme jim přivedli vrstevníka. Snažila se o sociální kontakt s druhým jedincem, extrémně jej vybízela ke hře a opět si velmi hrála. Pokud jsme těmto situacím vystavili telata, která žila se svými vrstevníky na dostatečném prostoru, nebyla jejich reakce zdaleka tak extrémní. Spíše se snažili prozkoumávat nový prostor, neměli potřebu využít možnosti si pořádně zaběhat a pohrát,“ popisuje prokázaný následek izolace telat na malém prostoru Valníčková.

Lepší podmínky pro zvířata znamenají i kvalitnější produkci

Obecně platí, že hospodářská zvířata všech druhů mohou být v rámci některých používaných technologií chovu omezována v různých typech chování. Důsledkem toho mohou být vystavena různým úrovním stresu, i když se může na první pohled zdát, že zvířatům nic nechybí a je jim dobře.

Když se ale podíváme na jejich chování podrobněji, mohou podle etoložky na ne úplně vyhovující podmínky poukazovat prostřednictvím různých druhů nepřirozeného chování. „Mohou to být nepřirozené pozice těla během pohybu i odpočinku, stereotypní opakování určitých pohybů jako je kývání, přecházení či olizování, sebepoškozování, velká agresivita či kanibalismus.“

Zvířata ustájená v dobrých podmínkách se naopak cítí ve svém životě spokojená a projevují i pozitivní emoce. „U zvířat chovaných pro produkci nějaké živočišné komodity lze dokonce při zlepšení chovných podmínek pozorovat i zlepšení užitkových vlastností,“ konstatuje Valníčková.

Například telata z výše zmiňovaného výzkumu z Uhříněvsi rozdílně rostla. „Ta ustájená v individuálních boxech rostla pomaleji, než telata ustájená ve skupině na větším prostoru. Jedno z možných vysvětlení je, že lepší podmínky ustájení podporují u zvířat větší chuť k jídlu,“ popisuje etoložka.

Už je všeobecně známé a prokázané, že zvířata vystavená různým stupňům psychického i fyzického stresu, dochází k poklesu dojivosti, snášky vajec, k hubnutí, či u jatečných zvířat ke zhoršené kvalitě masa. „Ve své podstatě může být zvíře stejně jako člověk šťastné i nešťastné, nebo stresované. A může na to také stejně jako člověk reagovat nabouranou psychikou, či trpět různými nemocemi vzniklými pod vlivem stresu,“ uzavírá Valníčková.

Autor:


Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.