I na podzim najdete v přírodě žlutě kvetoucí rostliny, zahřejte se jimi

O barvě slunce – žluté – se říká, že v přírodě navozuje atmosféru tepla, která vám uprostřed chladných podzimních dnů jistě přijde vhod. Vybrali jsme pro vás tedy několik novinek z našeho herbáře, které vás svou zářivou barvou zahřejí ještě dnes.

. Čaj z divizny

Z květů divizny se připravuje lahodný čaj (1,5g sušeného květu na jeden šálek čaje). Nálev je nutné dobře scedit, protože obsahuje množství drobných chloupků, které by dráždily sliznici hrtanu. Nápoj by se neměl užívat dlouhodobě.

Divizna velkokvětá

Divizna je rostlina nejen velice krásná, pomáhá ale i při řadě onemocnění. Již od středověku patří mezi nejstarší léčivé rostliny, bohatě využívané také v magii. S její pomocí se léčily například průdušky či plíce. Obsahuje totiž látky, které tiší kašel, působí protizánětlivě a močopudně.

Starček fuchsův

V našich lesích běžná statná rostlina působí naprosto neškodným dojmem, obsahuje ale jedovaté alkaloidy, které poškozují nervový systém! Takže se dnes používá jen zevně, a to v mírných dávkách.

. barvení třezalkou

Třezalka se odnepaměti užívala k barvení látek. Když utrhnete horní část lodyhy s květy a zamnete ji v rukou, můžete vidět přítomnost tmavě červeného pigmentu - hypericinu. Také mléko koz či krav, které v hojné míře spásaly třezalku, může být zbarveno do růžova. Tomuto barvivu se dříve říkalo krev svatého Jana. Toto označení souvisí pravděpodobně s tím, že rostlina začíná hojně kvést právě po svátku svatého Jana. Tkanina obarvená třezalkou je však hnědá

Ředkev ohnice

Tato ohnivá bylina, jak ji přezdívali již ve starověku, je snadno přehlédnutelná a je spíše považována za plevel než za okrasnou rostlinu. Snadno na ni narazíte při procházce kolem polí, zejména pak v blízkosti řepky olejky.

Třezalka skvrnitá

Rostlina snadno zaměnitelná s příbuznou třezalkou tečkovanou má nižší obsah účinných látek, a proto je droga méně kvalitní. Přesto působí protizánětlivě a podporuje krevní oběh. Třezalka je dosti hojně rozšířena na vlhkých loukách a mýtinách v horských a podhorských oblastech.

Vratič obecný

Dříve se vrcholky této rostliny používaly k odhánění hmyzu a vypuzení parazitů ze střev. Dnes se vratič používá jen zevně k léčení nehojících se ran a revmatismu. Je ale využíván nejen jako rostlina s antibiotickými a antirevmatickými účinky. Vratič totiž obsahuje barvivo, které obarvuje vlnu a látky na žlutou, zelenou a hnědou barvu. Ve středověku se vratič obecný svařoval s vínem nebo se místo chmelu přidával do piva.