Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Díky kachnám šetří vinaři za pesticidy proti slimákům. A mají i hnojivo

  0:28aktualizováno  0:28
Dvakrát denně vyrazí více než tisícihlavé stádo indických běžců na vinici Vergenoegd v jihoafrické vinařské oblasti Stellenbosch, aby ulevilo vinnému porostu od záplavy tisíců drobných bílých slimáků. Ti hrozny milují a dokážou místní úrodě pořádně pustit žilou.

Slimáci jsou spolu s houbovými chorobami považováni za největší metlu pro vinnou révu. V roce 1983 proto ve Vergenoegd s hejnem šesti indických běžců testovali, zda by se s nimi dalo bojovat právě za pomoci těchto kachen.

Indický běžec neboli Runner Duck se v Asii používá na regulaci škůdců po celá staletí. Je natolik jiný, že si ho nemůžete splést s jinou kachnou: stojí vzpřímeně jako tučňák, jen se nekolébá ze strany na stranu, ale běhá. Krásně se tak vejde mezi řádky vinné révy, aniž by rostliny poškodil.

Běžci si zasloužili své vlastní víno z místní produkce

Po farmě běžci pochodují jako vojáci, vedeni pasáčkem, a za den doslova vyčistí zhruba půl až celý hektar plochy celkem 57 hektarové vinice.

Indičtí běžci pomáhají pěstovat víno bez pesticidů

Indičtí běžci pomáhají pěstovat víno bez pesticidů

„Indičtí běžci mají tu výhodu, že slimáky stahují i přímo z porostu vinné révy, navíc najdou a zkonzumují i vajíčka slimáků. Pokud se boj se slimáky řeší postřikem chemickými pesticidy, zůstanou jen na povrchu. Jenže kachny si slimáky i jejich vajíčka doslova vyhrabu ze země,“ vysvětluje Denzil Matthys, který se tu o kachny stará.

Vínu z hroznů ze zdejších vinic kachny přidávají i extra bonus. Díky nim na 57hektarové vinici používají o tolik méně chemických ochranných prostředků, že je ani nemusejí deklarovat. Na jejich počest místní vinaři dokonce pojmenovali jedno z vín „Runner Duck“.

Kachny jsou efektivnější než pesticidy, navíc vinice i hnojí

Než začali boj se slimáky řešit s pomocí kachen, používali vinaři chemické postřiky. Kachny se svým apetitem ale vyhrály.

Fotogalerie

Manažer vinice David Badenhorst si nemyslí, že by bylo ideální obě formy ochrany kombinovat. „Lepší nechat udělat maximum práce právě kachny, protože dokážou škůdce udržet lépe pod kontrolou než postřiky. Jsou prostě efektivní,“ konstatuje Badenhorst, co zvládne na jedenáct set indických běžců.

Na podobně velké farmě farmáři utratí za sezonu zhruba 50 tisíc randů, tedy v přepočtu cca 75 tisíc korun, jen za pesticidy. Vinici Vergenoegd oproti tomu přijde na 30 tisíc randů, tedy cca 45 tisíc korun, ustájení a obilí pro kachny, které z hlediska škůdců drží vinici pod kontrolou. „Tyto náklady nám ale vynahradí přírodní hnojivo, které kachny produkují,“ říká Badenhorst.

Trávicí systém kachen totiž pracuje velmi rychle. Co sežerou, projde jejich traktem během hodiny. Takže vinici hnojí už během sběru slimáků a půdu a rostliny vinné révy okamžitě obohacují o živiny důležité k dobrému růstu.

Jihoafrické víno má bohatou historii související s příchodem holandských osadníků, první vinici zde založil Jan van Riebeeck už v polovině 17. století. Kdo by si tenkrát pomyslel, že o ně jednou budou pečovat kachny.

Podívejte se, jak si indický běžec dokáže pochutnat i na rezavých španělských slimácích, které za vlhka decimují české zahrádky (vše o jejich chovu zde):

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.