Země původu
Irsko
Zařazení
FCI sk. III - teriéři
Standard č. 302
Historie
Velmi staré plemeno získalo svůj název podle místa, kde bylo chováno. Glen znamená údolí a Imaal je jméno říčky, která protéká poměrně drsnou krajinou nedaleko Dublinu. Život "glenů", jak jim majitelé říkají, nebyl v minulosti příliš příjemný. Majitelé neměli čas se psům věnovat, a tak se glenové o sebe museli postarat sami. Kdo to nedokázal, nepřežil. Plemeno bylo používáno hlavně k lovu jezevců a to vyžadovalo tvrdého a naprosto nebojácného psa. V 18. století byly v Irsku oblíbeny zápasy psů a dokud je zákon nezakázal, byl glen velmi žádaným bojovníkem. Rozhodující u něj vždy byla povaha a "krása" chovatele vůbec nezajímala.
Povaha a chování
Dnešní glen je přátelský příjemný, ale občas lehce tvrdohlavý pes. Vůči lidem je zcela neagresivní, ve smečce psů si ovšem dovede své místo vybojovat. Lovecké vlohy mu nechybí, ale při výkonu práva myslivosti se skoro nepoužívá. Má rád lidi a přesto, že vypadá trochu neohrabaně, nepostrádá teriérský temperament, jiskru a smysl pro humor.
Vzhled
Silný teriér, který měří do 35,5 cm a váží do 16 kg. Psi jsou samozřejmě o něco robustnější než fenky. Srst mají "glenové" středně dlouhou a hrubou. Barev je hned několik - např. modrá žíhaná nebo pšeničná.
Průměrný věk
14 - 15 let
Péče
Irský Glen of Imaal teriér je zcela nenáročný pes. Dobře snáší pobyt v bytě i v kotci a nemá žádné mimořádné požadavky na výživu. Hrubá srst je odolná proti špíně i vodě, je ale třeba ji občas otrimovat. Plemeno potřebuje fyzickou i psychickou zátěž a platí u něj, že kdo si hraje nebo něco dělá, nezlobí.
Chovatelský klub
Klub chovatelů teriérů, Klub chovatelů málopočetných plemen psů
