Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Islandská erupce asi přinese chladnější léto. V historii už se to stalo několikrát

  0:19aktualizováno  0:19
Islandské sopky většinou dýmají dlouhodobě. A několikrát v historii se už stalo, že se zakalila atmosféra tak, že dlouhodobě poklesly teploty. Mělo to za důsledek malou úrodu a hladomor. Což vedlo ke vzniku revolucí i exodu obyvatelstva z Evropy.

Snímek islandské sopky Eyjafjallajokull pořízený z vrtulníku 17. dubna 2010 | foto: Arnar ThorissonAP

Jaké bude letošní léto u nás i v Evropě? Napovědět může pohled historického klimatologa Jiřího Svobody. Sopky na Islandu zdaleka nesoptí poprvé a pohled do starých kronik mnohé napoví. Obsahují cenné informace o celé řadě následků podobných evropských sopečných aktivit v minulosti.

"Nedávná erupce na Islandu potvrdila, že Evropa není z vulkanického hlediska zdaleka tak nudná, jak by se mohlo zdát. A navíc tu není jen Island. Další centrum vulkanické činnosti je v Itálii s nejznámějšími sopkami Etnou či Vesuvem a činnými a nebezpečnými vulkány na Liparských ostrovech severně od Sicílie. Třetí oblast se pak nachází v Egejském moři, kde je vulkán Santorin, který o sobě dal naposledy vědět roku 1956, a sopka Nisyros," vypočítává Svoboda.

Samozřejmě platí, že aktivita všech evropských vulkánů se nedá srovnávat s činností sopek v Indonésii či Japonsku. Přesto každá aktivní evropská sopka představuje potenciální nebezpečí pro klima u nás .

Jaké bude léto podle Jiřího Svobody?

Islandské erupce bohužel bývají aktivní často celé měsíce. Bude-li skutečně erupce vulkánu Eyjafjallajökull nadále pokračovat, lze s velkou pravděpodobností očekávat zakalení atmosféry a následné poklesy teplot.

Mrak popela ze sopky Eyjafjallajökull dosahuje výšky devíti kilometrů.Mrak popela ze sopky Eyjafjallajökull dosahuje výšky devíti kilometrů.

Mrak popela ze sopky Eyjafjallajökull dosahoval 14. května 2010 výšky devíti kilometrů.

Stane se to tehdy, jestliže se vulkanický prach dostane do vyšších vrstev atmosféry. "Dosavadní erupce má zatím spíše mírný průběh a také prachové mračno nedostoupilo žádné velké výšky. Výraznější změny v průběhu počasí se tedy zatím obávat nemusíme," uklidňuje Svoboda. Ovšem pozor, jak dodává: "Neustálá varování islandských vulkanologů ohledně činnosti daleko větší sopky jménem Katla jsou do jisté míry alarmující!"

Příčiny odchodů do Ameriky a francouzské revoluce

Ukázkovým příkladem, kam až se mohou následky sopečných aktivit rozvinout, je erupce trhliny Laki, ke které došlo na Islandu 8. června 1783. Onoho dne zde vzniklo v délce asi 25 km 115 sopečných kuželů vysokých 40 až 70 m, které vyprodukovaly neuvěřitelná množství prachu, lávy i popela.

Znečištění atmosféry bylo tak velké, že obyvatelé ostrova museli svítit i ve dne a celý Island byl pokrytý vrstvou prachu. Následující léto se pak držela nad ostrovem prachová mlha, které se říkalo "hladová". Ta snížila průnik slunečního záření natolik, že následovala neúroda a hlad, v jehož důsledku pomřelo 10 000 lidí, tehdy pětina obyvatel Islandu.

Nad celým Severním mořem panovaly v důsledku této události mlhy a bouře, jaké nikdo nepamatoval. Poklesy teplot byly tak výrazné a sluneční záření tak slabé, že si toho povšiml i Benjamin Franklin, který v Evropě zrovna pobýval.

V dopise adresovaném své sestřenici tehdy napsal: "Během několika letních měsíců roku 1783, kdy sluneční paprsky měly ohřívat zemi, byly nad celou Evropou a částí Severní Ameriky dlouhotrvající mlhy. Byly suché, stálé a sluneční paprsky byly málo viditelné. Během tohoto léta se optické efekty zvyšovaly a teplota země klesala. Odtud silné mrazy a opakované sněhové vánice. Původ této univerzální mlhy není zjistitelný, nevím, zda to byl ohromný sloup dýmu, táhnoucí se do daleka od vulkánu Hekla na Islandu, nebo od dalšího vulkánu Skaptarjökull, který vyrostl v moři poblíž Islandu a byl nepochybně rozprášen větrem."

Zápisy se našly i v Klementinu

Neobvyklé klimatické jevy lze objevit také v klementinských zápisech z let 1780-1789 a rovněž další kroniky hovoří o hustých mlhách a krvavých západech slunce. Například "Paměti o Velešíně" z jižních Čech popisují léto roku 1783 takto: "Okolo 19. června začaly se velmi hrozné a strašlivé mlhy a trvaly okolo 6 neděl tak, že mnohokrát slunce od té mlhy zastíněno bylo a jenom tak na způsob červeného kolečka ke spatření bylo. Mezitím pak bouřky neslýchané a velmi jak strašlivé, tak i škodlivé byly."

O silných bouřkách se zmiňuje také Strnadův deník, který popisuje hlavně počasí v Praze a jejím nejbližším okolí. Neobvyklé počasí se tehdy stalo středem pozornosti všeho obyvatelstva, převážně zemědělského. Právem spatřovalo v neustávajících bouřkách a mlhách hrozbu pro příští úrody, a tak se uchylovalo k některým protiopatřením. Známý písmák F. J. Vavák například píše o "zvonění na mračna", které bylo císařským reskriptem z 26. listopadu 1783 zakázáno.

Sopky zkomplikovaly počasí na několik let

Erupce trhliny Laki měla skutečně velký vliv na průběh počasí u nás, a to i v letech příštích. Například už zimu 1783 až 1784 doprovázely nezvykle silné mrazy, kdy teploty klesaly až pod -30 oC. Také další rok 1784 byl velmi studený. Jistě s ním souvisí pražská povodeň 28. února, kdy protékalo korytem Vltavy neuvěřitelných 4500 m3 vody za vteřinu.

Vážné potíže v zásobování obyvatel přinesla rovněž studená jara a léta 1785 i 1786. Zda za to mohl ještě prach z islandských sopek, už zřejmě nikdo nezjistí, protože v červnu roku 1786 došlo k erupci sopky Vulcano na Liparských ostrovech u Sicílie a v září 1787 vybuchla Etna. Dopad erupce v trhlině Laki se nicméně projevil v celé Evropě.

Následující roky hladu přinutily tisíce rodin z Irska, Anglie a dalších zemí k exodu do Ameriky. Neúroda postihla Francii, kde v důsledku toho vypuklo povstání obyvatelstva proti šlechtě známé jako Velká francouzská revoluce. A přitom o nějaké sopce na Islandu i ostrově samotném měl tehdy jen málokdo nějaké ponětí.

květnová knihovnička zahrady

Titulka Knihovnička Zahrada květen 2010Článek Jaké počasí přinesou islandské sopky? a další zajímavé materiály k aktuálním tématům týkajících se zahrad najdete v květnovém čísle časopisu Knihovnička Zahrada. Nejvýraznějším motivem tohoto čísla je návštěva několika vzrostlých zahrad, jejichž majitelé podlehli okouzlení kamenem, nechybí ani decentní pohled "přes plot" do zahrady, která by čtenářům mohla přinést inspiraci.

Autoři:




Hlavní zprávy

Pomazánka z pečeného česneku s tymiánem
Pomazánka z pečeného česneku s tymiánem

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.