Země původu
Itálie
Zařazení
FCI sk. VII - ohaři
Standard č. 202
Historie
O vzniku zajímavého loveckého plemene se vedou spory. Jedna strana tvrdí, že začátek chovu lze vysledovat až do starověku, druhá přísahá na to, že plemeno vzniklo až v 17. století. V každém případě se jedná o plemeno staré. Dokonce se od dob, kdy doprovázelo italské šlechtice na lovu, příliš nezměnilo. Na konci 19. století italské krátkosrsté ohaře v zemi jejich původu takřka vytlačila jiná plemena. Postupem doby se ale chov zasmušile vypadajícího psa podařilo obnovit a jeho zvláštní půvab přitahuje chovatele nejen v Itálii, ale po celém světě.
Povaha a chování
Italský krátkosrstý ohař je pes dvou tváří. Doma se projevuje jako laskavý dobrák, který si všechno nechá líbit. V revíru se z něj stává všestranně použitelný, vytrvalý a ničeho se nebojící pes. Je výborný aportér a je ochotný pracovat v lese, na poli i ve vodě. Proti ostatním ohařům je trochu pomalejší a je tedy vhodným psem pro začátečníky. Je dobře ovladatelný, výborně se učí a k lidem má velmi přátelský vztah.
Vzhled
Robustní, ale harmonicky stavěný pes, který měří mezi 55 a 67 cm a váží od 25 do 40 kg. Srst má krátkou, přiléhavou a lesklou. Zbarvení je bílé v různých kombinacích s dalšími barvami (hnědá, světle oranžová, jantarová).
Průměrný věk
12 - 14 let
Péče
Plemeno nevyžaduje mimořádnou péči. Výživa musí odpovídat věku a zátěži. Jinou potřebu krmiva má pes, který je každý den na lovu a jinou pes, který jen na dlouhých procházkách doprovází majitele. Krátká srst nevyžaduje úpravu, stačí ji občas kartáčovat. Italský ohař potřebuje pohyb a zaměstnání.
