Při stavbě domu se konstruktéři řídí platnými normami, ty se ale tak bouřlivě mění, že podle směrnic Evropské unie za deset let budou úplně zastaralé. Přitom okna se kupují s výhledem životnosti alespoň třicet let.
"Nejprodávanějšími okny jsou dnes profily, jejichž součinitel prostupu tepla Uw se pohybuje od 1,0 do 1,2 (W /m². K). Okna s těmito doporučenými hodnotami jsou považována za lepší standard," tvrdí Marian Figa, ředitel výzkumu společnosti Sulko. "Z našich analýz vyplývá, že v roce 2023 bude doporučená hodnota Uw pod 0,8 (W /m². K), čemuž nebude vyhovovat asi 70 % dnešní produkce oken," doplňuje.
Opírá se o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která zpřesňuje dokument z roku 2002 (2002/91/EU, Energy Performance of Buildings, zkráceně EPBD).
"Nová směrnice o energetické náročnosti budov požaduje, aby počínaje rokem 2020 byly nové budovy v zemích EU téměř energeticky nulové, což splňují především takzvané pasivní domy, které mají minimální spotřebu energie na vytápění či ohřev vody," uvádí dokument ministerstva životního prostředí (celý dokument zde).
Vývoj norem pro izolační vlastnosti oken
Nařízení by se nemělo vztahovat na stavby domů zahájené před rokem 2020. Domů, které by těmto standardům vyhovovaly, zatím v Česku stojí minimum.
Ač ve velkém probíhá modernizace starších domů formou zateplování obvodových zdí, stále největším "žroutem" energie zůstávají okenní výplně, proto i projektanti při rekonstrukci doporučují v první řadě výměnu oken. V rámci šetření na nákladech ale stavebníci právě na kvalitě oken šetří, a volí proto spíše levnější řešení, které sice vyhovuje současné normě, ale v horizontu deseti let bude už morálně zastaralé a nebude vyhovovat aktuálním předpisům.
To nemusí být velkou katastrofou v případě, že se majitel nemovitosti smíří s vyšší spotřebou energie na vytápění. Problém může mít v případě, kdy se rozhodne objekt pronajmout a bude se muset na požádání budoucího nájemníka vykázat energetickým štítkem, který bude hodnotit tepelně-izolační vlastnosti budovy.
Že je projektování podle stále přísnějších parametrů běžné, potvrzuje i Stanislav Šembera z projekční kanceláře SPS projekt. "Před několika lety jsme nevěřili na trojsklo a dnes se už považuje skoro za standard. Nejenže znamená daleko lepší tepelný komfort, ale i lepší izolaci proti hluku. Takže už dnes projektujeme ne podle stanovených norem, ale podle doporučených hodnot, které jsou přísnější. A věřím tomu, že rok za rokem se budeme blížit i nižším hodnotám prostupu tepla," popisuje.
Už dnes se na trhu můžete setkat i s okny, která mají koeficient prostupu tepla nižší. Zatím ale slouží buď lidem, kteří jsou výjimečně ekologicky zaměření, anebo těm, kdo si spočítají, že investovat do kvalitních oken se v dlouhodobém horizontu nakonec vyplatí v nákladech na vytápění. Protože se celková propustnost okna "sčítá" z prostupu rámu a skla, jsou tato okna vybavena čtyřsklem, což je dnes řadí mezi rarity, které se však možná za deset let stanou normálem.
