VIDEO: Takto pavouk zabalí a vysaje oběť, která se mu zamotá do sítě

  • 12
Hvězdou sugestivních záběrů na videu je křižák, jeho obětí byla podle kameramana včela. Podařilo se zachytit, jak křižák obaluje chycenou a jedem paralyzovanou kořist pavučinou a jak ji posléze vysává.

Křižák obecný (Araneus diadematus) je jedním z nejznámějších křižáků, jehož charakteristickým znakem je bílá skvrna ve tvaru kříže na zadečku. Podle arachnologa Pavla Justa z Přírodovědecké fakulty UK v Praze je u nás velmi hojně rozšířený, takže se s ním můžete setkat celkem kdekoliv (o dalších pavoucích žijících u nás, včetně jedovaté zápřednice, čtěte zde).

„Obě pohlaví dospívají počátkem podzimu, samice po páření vytváří kokon s vajíčky, který přezimuje a na jaře se z něj líhnou mláďata. Samice hynou s příchodem prvních mrazů, samci mnohdy ještě dříve. Často se totiž stávají kořistí samic, se kterými se spářili.“

Každý den si křižáci staví nové kruhovité sítě vybavené lepivým vláknem, které se táhne po spirále celou pavučinou. „Právě na toto lepivé vlákno se snadno přichytí kořist, tedy nejrůznější létající hmyz. Jakmile pavouk zjistí přítomnost kořisti v pavučině (vnímá vibrace, které přenášejí vlákna), rychle se k ní přemístí, kousne ji a současně do ní vpraví dávku jedu a trávicích enzymů. Poté ji velmi rychle a obratně zabalí do pavučiny a stáhne se do ústraní, kde čeká, až začne působit jed,“ popisuje průběh lovu Just.

Poté se ke kořisti vrátí, napustí ji ještě více trávicími enzymy a vysaje ji. „V podstatě pije koktejl z natrávených tkání kořisti. Všichni pavouci totiž mohou přijímat pouze tekutou potravu, větší sousta by totiž neprošla tenkou stopkou mezi hlavohrudí a zadečkem,“ vysvětluje arachnolog.