Láčkovky, tučnice, mucholapky, saracénie, rosnatky, masožravých rostlin jsou stovky druhů. A počet variet se díky usilovné práci pěstitelů - ke kterým právě patří i osmadvacetiletá bioložka Markéta - každý den zvyšuje.
Kde se vzala evoluční vychytávka, díky které tyto rostliny loví hmyz?
Tato schopnost není rozhodně vázána na určitý kontinent, je to strategie vyvinutá rostlinami po celém světě. Jde o rostliny žijící na živinově chudých půdách, kam se přesunuly právě proto, že jsou konkurenčně velmi slabé a pod tlakem jiných rostlin rostoucích v úživnějším prostředí by nepřežily. Usadily se tedy na tak chudých lokalitách, kde s nimi nikdo o prostor soutěžit nechce. Bez náhradního příjmu živin, tedy lapaného hmyzu, by ovšem přežít nedokázaly.
Podívejte se, jak loví například láčkovky, které polapí i vosu:
5. září 2008 |
A kdy masožravky definitivně polapily vás?
Teď to bude přes patnáct let. Mezníkem v životě se mi stala nemoc, dost mě zpomalila. Spoustu času jsem strávila zavřená doma a nemohla chodit ven, tak jsem si vytvořila vlastní kus přírody. Tehdy mi pěstitelé masožravek opravdu pomohli. Radami i výměnou exemplářů mě posunuli hodně daleko a vtáhli mě do toho koníčku natolik, že už jsem pak jen hledala prostor, kde se víc realizovat.
Na pomyslné stupnici náročnosti, od kaktusů po orchideje, kam byste zařadila masožravky?
Když víte, co která rostlina potřebuje, nepřijde vám na pěstování komplikovaná. Ani ty orchideje. Každopádně masožravky jsou na pěstování určitě nenáročné. Prakticky jediné - co je třeba dodržet při pěstování - je, aby pořád stály ve vodě. Nemusíte kontrolovat, jestli je substrát dostatečně proschlý nebo přemokřený. Jenom koukáte, jestli jim nechybí voda, kterou případně doplníte.
Jste spíš pěstitelka, nebo sběratelka? Kolik tu tak můžete mít druhů?
Můj sen je mít velikou sbírku, určitě ale nejsem takový ten „štítkař“, který potřebuje mít za každou cenu vysbírané všechny čistě botanické druhy. Když je kytka krásná a hezky roste, tak pěstuju i křížence. A druhů? Já mám strašně špatný odhad na čísla, ale myslím, že jsou tu stovky. Počet exemplářů jde do tisíců. Byly doby, kdy jsem jakožto začínající okenní pěstitel měla v počítači přesnou evidenci o každé rostlině. Teď netuším, ale rozhodně mi to nevadí.
Otázka, která štve všechny pěstitele masožravek, prý zní: „Čím to krmíte?“ Jsou ještě další otázky, které vás na výstavách dráždí?
Jo, tak ta je hodně tradiční. Taky někdy říkají: „A nějakou na tchyni bych prosil.“ To nesnáším. Také se ptají: „Mám tomu dávat vepřové nebo hovězí?“
Podívejte se, jak rosnatka loví a co ke svému životu potřebuje:
14. září 2008 |
Jak začít s pěstováním masožravek, návod krok za krokem
Do startu by Markéta Aubrechtová jednoznačně doporučila začátečnické rostlinky, jako jsou špirlice (Saracenia) nebo „nezničitelná“ rosnatka kapská (Drosera capensis). Což jsou v obou případech i docela estetické kousky.
Jak ovšem správně začít?
Obecně mají všechny masožravky rády hodně sluníčka, tedy přímý osvit, jižní stranu a žádné zastínění. Dejte je na okenní parapet, kde sálá od rána do večera a je to úplně bez problémů. Tam, kde jiné kytky umírají úpalem, masožravky krásně prosperují. Čím víc ty rostliny mají slunka, tím mají vyzrálejší pletiva a u špirlic se pak tvoří víc ochranných barviv, karotenoidů. Jsou pak červenější, vitálnější, hezčí. A nezapomenout na vodu, tyhle kytky se nedají ulít.
Není voda jako voda…
Lepší je měkká, odstátá, nejlepší samozřejmě dešťovka. Nejdůležitější je nezapomínat, že prakticky pořád musí stát ve vodě. A rostliny je potřeba zalévat jen podmokem, tedy do misky, ne do květináče. Aby si samy natáhly jen to, co potřebují. Kdykoli jdete kolem, musí mít prostě kytka v misce vodu.
Parapetové lapače hmyzu"Lidé si většinou pořídí první masožravku jen tak ze zvědavosti, ale poměrně brzy si přijdou pro další. Důvodem je fakt, že rosnatky pěstované na okenním parapetu v kuchyni dobře zatočí s octomilkami a moly. Jsou to prostě takové přírodní lapače nepříjemného hmyzu, které jsou navíc krásné," konstatuje Markéta Aubrechtová. (Více se o rosnatkách dočtete zde.)   Lidé si často pořizují rosnatky proto, aby doma zatočili s octomilkami a moly. Ty rosnatky lapají na lepivou látku, která připomíná kapky rosy. To, že se lepivá látka tváří jako kapky rosy, není náhodné, jde o způsob lákání, které má každá masožravka trochu jiný. „V případě rosnatky je hmyz přesvědčen, že jde o kapky vody a chce se napít. Místo toho se ale přilepí na lepivou šťávu obsahující trávicí enzymy, které je roztráví,“ vysvětluje pěstitelka. |
Po jakém substrátu sáhnout?
Tak to je důležité, protože substrát musí být absolutně bez živin. Tím, že rostou na málo úživných půdách, nejsou schopné kořenovým systémem přijímat živiny, nebo jen velmi špatně, a proto je nejčastějším substrátem rašelina. Pohnojením jim neprospějete, za pár dní by bylo po nich. Což platí pro všechny masožravky obecně. Zatím se nevymyslelo žádné hnojivo, aby bylo tak vyvážené.
Takže se jim nemám snažit „přilepšit“ a vlastně je mám držet hlady?
V podstatě ano. Základem je prostě kyselá půda chudá na živiny. My třeba používáme rašelinu z Baltu, která má pH 2,8. To je zatím vůbec to nejlepší, co může být. Ne vždy ale bývá k dostání v zahradnictví, proto si necháváme dovážet obrovské pytle.
A co klasický zahradnický rašelinný substrát?
I když je tam často napsáno, že je to i pro masožravé rostliny, tak už tam jsou přimíchané živiny. Výrobce si prostě chce rozšířit uživatelské spektrum, ale pěstitelům tím moc nepomáhá. Ty rostliny to vůbec nezvládají, opravdu s tím máme špatné zkušenosti. Kytky zahnívaly, bylo třeba je častěji přesazovat.
Ta klasická „česká“ rašelina se totiž míchá s perlitem a křemičitým pískem, aby se vylepšila. Jenže pak jakoby klesne a udělá bahno. Správná masožravkářská rašelina by měla být vzdušná, něco mezi rašeliníkem a rašelinou, takže namočením vlastně zvětší objem.
Když mají tak citlivý kořenový systém, jak snáší přesazování?
No, to mají naopak rády. Čím častěji budete ty rostliny - pochopitelně šetrně - přesazovat, tím hezčí budou. Určitě doporučuji každý rok je dát do kvalitního substrátu. I z toho důvodu, že ony mají opravdu rádi ten substrát kyselý, a když to necháte dlouhou dobu ve starém, tak se vám pomalu zasoluje půda. Jakmile to udělá bílou krustu navrchu, tak je stoprocentně čas na přesazení.
Co když přijde zima? Jak ji snášejí?
Většina úplně bez problémů. Když byly asi měsíc teploty kolem nuly, zvládly to v pohodě. Rosnatka kapská snese -5°C, i když ne trvale, ale na parapetu vydrží. Stejně špirlice, i když těm bude trochu líp, když si přes zimu oddechnou třeba v místnosti, kde je mezi 10 až 15° C. Přežijí i na teplém parapetu, ale už nebudou tak krásné. Komplikace mohou nastat třeba u mucholapek, ty mají radši chladnější parapet, kde se tolik netopí, a dostatek světla. V zimě trochu hibernují, zpomalí růst a mohou se zatáhnout do cibulky. Odpočívají, než obrazí znovu.
Podívejte se, jak rychle některé druhy masožravek slupnou svoji oběť (vysvětlení, jak bublinatka svoji oběť vsaje, najdete v článku zde):
25. února 2011 |
Jak se tyhle „jednoduché“ masožravé rostliny rozmnožují?
Zrovna třeba rosnatky se pěstují od semen, ale bez problémů je lze rozmnožovat i vegetativně, z kořene nebo z listů. Ze semene je to ale jednodušší, navíc jsou květy rosnatky samosprašné (takže k opylení nejsou potřeba dvě rostliny) a kleistogamní (květy se nemusí otevřít k tomu, aby vytvořily semena).
Co plísně a paraziti?
Na plísně a houby trpí masožravky minimálně a týká se to jen těch vzácnějších druhů, třeba cefalotů nebo heliamfor. To se ošetřuje fungicidy, což už je taková ta specialitka.
A nějací nepříjemní škůdci?
Masožravky trpí na mšice, puklice a červovce. Používám Confidor, speciální systémový postřik. Dá se sehnat přes zahrádkáře, kaktusáře a vůbec lidi, kteří sbírkové rostliny pěstují. Je to nefytotoxický přípravek, který šest měsíců od aplikace zůstane v rostlinných pletivech. Cokoli, co se pokusí ohlodávat nebo vrtat do kytek, umře. Když jsem to ještě neznala, jednou mi děsně zdeklasovaly celou sbírku mšice a byla to strašná škoda, protože to bylo zbytečné. No, a pak ještě slimáci. Ale tady postačí jen mechanická ochrana, sbírat a sbírat.
A nějaké doporučení pro začátečníky na závěr?
Nebát se toho. Masožravky jsou skutečně nenáročné. Nemůžete je přelít, jediné, co musíte hlídat, je kvalita substrátu. A nebojte se zeptat. Obě česká sdružení pěstitelů masožravek Darwiniana a CCPS jsou plné ochotných lidí, kteří rádi poradí.
