U zeleniny a ovoce z vlastní zahrádky víte, co jste do nich vložili

U zeleniny a ovoce z vlastní zahrádky víte, co jste do nich vložili | foto: Profimedia.cz

Jak poznáte, jestli je zelenina a ovoce z vaší zahrádky bio

  • 27
Mít zahrádku u chalupy na venkově, na čerstvém vzduchu, samo o sobě ještě ekologické pěstování nezaručuje. Takzvaný drobnopěstitel k tomu ještě potřebuje znát přesná pravidla. Především nesmí používat umělá hnojiva, herbicidy proti plevelům ani pesticidy proti škůdcům.

Konvenční kontra ekologické pěstování

Aby vaše produkce vůbec mohla být bio, musíte rostliny začít pěstovat uvedeným způsobem na půdě, která nebyla chemicky ošetřována minimálně dva roky. U sadů, vinic a chmelnic pak lze za bio označit až úrodu po třech letech.

Vypěstovat si vlastní BIO rajčata či okurky zase není takový problém, jen musíte vědět, jak na to"Drobnopěstitelé, kteří vypěstované produkty neuvádějí na trh, mohou svou produkci považovat za bio, když minimálně dva roky nepoužívají syntetická hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. Mohou použít pouze ty, které jsou povolené pro ekologické zemědělství, jak je uvádí příloha č. II nařízení Komise (ES) č. 889/2008," potvrzuje Milan Berka, ředitel KEZ, o. p. s., nevládní neziskové organizace, která zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství.

Je to stejný seznam přípravků na ochranu rostlin, které mohou v ČR používat evidovaní ekozemědělci, jejichž produkty nesou národní bioznačku v podobě zeleno-bíle pruhovaného půlkruhu. Pokud vážně chcete pěstovat svá rajčata či jahody ekologicky, bude i pro vás cenným vodítkem.

Kromě přípravků rostlinného nebo živočišného původu, jako je například řepkový olej nebo lecitin na padlí, v něm najdete i přípravky na bázi mikroorganismů či feromonů k regulaci či likvidaci biologických škůdců. Například pro likvidaci plísní jsou to pak pouze mírné kontaktní přípravky na bázi mědi.

Odměnou za dodržování ekologických pravidel vám bude zdravější a chutnější úroda pro vaši rodinu. Jak potvrzuje Milan Berka: "Vypěstovaný produkt by neměl obsahovat zbytky chemických látek, které se běžně vyskytují v konvenčních produktech." Co se chuti týká, tak například při slepém testu, který popsal časopis Nature, všichni respondenti jednoznačně vybrali jako chuťově nejlepší jablka z bioprodukce.

Neznamená to ovšem, že byste svoje výpěstky mohli prodávat jako bio. To není tak jednoduché. "V případě, že by drobnopěstitel či drobnochovatel chtěl svoji produkci prodávat jako bio, musí být registrován na ministerstvu zemědělství, uzavřít smlouvu s kontrolní organizací a každoročně bude prováděna kontrola jeho pěstitelských a chovatelských postupů," upozorňuje Berka.

Jak na boj s plevely a škůdci

Na ekologické pěstování si musíte vybrat odrůdy, které jsou sice méně výnosné, ale odolné vůči škůdcům a plísnímZákladním předpokladem k omezení plevelů při polní výrobě je osevní postup. Na zahrádce to však je jen o ručním pletí, případně plečkování malou mechanizací. I na malé zahrádce je však vhodné dodržovat zásady střídání plodin jako prevenci před škůdci a chorobami, ale také proti vyčerpání půdy.

Je doporučeno používat jen hnůj či kompost z vlastní produkce. Na chemii prostě zapomeňte. Nejen při hnojení, ale při jakékoliv činnosti na zahrádce. Když se například dva roky s chemií uhlídáte a už byste mohli začít sklízet první bioplody, nesmíte se třeba pustit do boje se slimáky tak, že po zahradě rozsypete modré granule na jejich likvidaci. Vždycky si musíte vybrat ekologické řešení, ať už jde o jakýkoliv problém.

Že to jde, potvrzují už 11 let například veřejnosti přístupné ekologické zahrady Botanicus v Ostré. "Na hnojení používáme zralý kompost, ve kterém je smíchán hnůj hospodářských zvířat, rostlinné zbytky i tráva posekaná v sadu. Po dvou letech zrání je na hnojení ideální," popisuje Luboš Čepička, vedoucí zahrad.

"Co se plevelů týká, veškeré plodiny jsou ošetřovány pouze ručním pletím," potvrzuje Čepička, že bez rukou v hlíně a ohnutých zad to nejde.

Chce to znát osevní postupy

Nejen k omezení plevelů a škůdců, ale skutečně i proto, aby každá rostlina dostala to, co potřebuje, byste měli znát správné osevní postupy. To znamená rozdělit si zahradu na záhony, na kterých se jednotlivé druhy rostlin rok po roce střídají.

Na ekozahrádce nesmíte používat chemická hnojiva ani jiné chemické přípravky"My máme například zeleninové zahrady rozdělené na tři osevní postupy. Na čerstvě pohnojené záhony by měla přijít například cukrová kukuřice, tykve, celery, košťáloviny, tedy ty náročnější plodiny," radí Čepička. "Další rok po nich můžete vsadit cibuli, mrkev, česnek. Nebo i rajčata, která jsou sice náročná na živiny, ale zase méně trpí plísní než na čerstvě hnojeném stanovišti. No a třetí rok dejte na tento záhon hrášek, fazole nebo jiné luskoviny či jeteloviny. Omezí vám plevel a dodají do půdy dusík."

Co se škůdců týká, můžete počítat jen s omezenými možnostmi použití přípravků na jejich likvidaci. Proto je nutné začít přemýšlet o odolnosti plodin už při jejich výběru. "Sahejte spíše po odrůdách méně plodících, ale odolnějších," radí zahradník. Rekordně plodící odrůdy se totiž více vysilují tvorbou plodů a na boj se škůdci už jim nezbývají síly.

Všechny tyto postupy naši předkové znali, bez nich by každý sedlák skončil. Dnes se je musíme učit, pokud nás láká ekologické pěstování. Není divu, že je poptávka i po kurzech, po jejichž absolvování byste si měli se svou zahrádkou umět poradit podobně jako naše prababičky. Velkým propagátorem a šiřitelem myšlenek tzv. přírodních hospodářství je u nás například Jaroslav Svoboda, na jehož webových stránkách najdete k této problematice řadu cenných informací. Propagátorkou přírodních zahrad je i spisovatelka Eva Hauserová.

Nezkazte si bioprodukty při zpracování

Odměnou zanícenému ekopěstiteli je chutné zdravé ovoce a zelenina Aby byla bio i vaše marmeláda, lečo či kompoty z vašeho ekologicky vypěstovaného ovoce a zeleniny, nesmíte do nich při zpracování přidávat žádná syntetická ochucovadla, barviva, aromata, konzervanty, kontroverzní ztužené tuky a další tzv. "éčka".

"Při zpracování musí zpracovaný výrobek obsahovat min. 95 % zemědělské složky v kvalitě bio a max. 5 % složek zemědělského původu z konvenční produkce, ale jen těch, které jsou vyjmenovány v příloze č. IX nařízení Komise (ES) č. 889/2008. Dále lze použít i přídatné látky, pomocné látky a činidla vyjmenované v příloze VIII tohoto nařízení," upřesňuje Milan Berka pro ty, kteří chtějí znát detaily.

Jak je to třeba s kozím mlékem?

Spásá vám louku stádečko koz? V případě, že hospodářská zvířata krmíte jen produkty z vlastních pozemků, kde byly naplněny požadavky na ekologickou rostlinnou produkci (viz výše), může být jejich mléko, případně maso považováno za bio, ale opět jen pro vlastní spotřebu, potvrdila nám společnost KEZ. "To ovšem neplatí v případě, že zvířatům zkrmujete zbytky z domácnosti, např. staré pečivo a nakupované mléko," doplňuje Berka.