Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zeleninu před mrazíky ochráníte, ovoce stěží. Nezbývá než se modlit

aktualizováno 
Většinou se s vysazením rajčat, paprik nebo okurek do záhonů čeká "až po zmrzlých". Pokud jste ale díky letnímu počasí nevydrželi čekat, nevěšte hlavu. Leccos se dá zachránit, i když na nedělní a pondělní ráno meteorologové předpovídají mrazíky. Pro pěstitele ovoce to naštěstí aktuálně nevypadá, že by hrozil tak ničivý mráz jako loni.

Rajčata jsou na mráz citlivá, proto se vysazují až po zmrzlých. Nebo je po výsadbě musíte přikrýt netkanou textilií. | foto: Profimedia.cz

Nezbývá než doufat, že si naši ovocnáři smolný rok  vybrali loni, kdy během 4. až 6. května pomrzly květy jabloní, vinná réva i ořechy. Škody pěstitelů šly do stovek milionů, pomrzlo 37 procent ploch všech plodných sadů v Česku. "Za čtyřicet let své praxe v ovocnářství takovou hrůzu nepamatuji. Ořechy byly doslova spálené," konstatoval pro iDNES.cz Miroslav Lánský, tajemník Ovocnářské unie ČR.

Podle Petra Dvořáka, mluvčího Českého hydrometeorologického ústavu, se ale nejnovější předpovědi naštěstí umírňují. "Nedělní a pondělní ranní teploty by se měly ve dvou metrech nad zemí – tedy tam, kde se teplota měří – pohybovat kolem nuly. Jen místy hrozí až několikastupňové mrazy, zejména v horských údolích, například v Krkonoších nebo na Šumavě. Obecně tam, kde ještě místy leží sníh, který vzduch ochlazuje. Avizovaných minus 7 °C by ale i tam mohlo být jen při zemi. V nížinách pak teploty pod bod mrazu pravděpodobně nespadnou." (Více zde.)

Pěstitelé zeleniny mohou být celkem v klidu

Mnozí drobní pěstitelé furiantsky hlásají, že se "zmrzlých" nebojí a rajčata papriky už mají vysazené venku. "Teploty kolem nuly skutečně tato zelenina může přežít i na záhonu, chce to ale přikrýt ji netkanou textilií," poradili na dotaz Hobby.cz v mělnickém Zahradnictví Fous, kde mají širokou nabídku zeleninové sadby od dubna až do června. 

Už i jednostupňový mrazík dokáže spálit konkrétně rajčata, papriky, okurky i celer. U zelí, kedluben, brokolice či květáku můžete zůstat v klidu. "Hlásí-li tedy teploty kolem nuly, vyplatí se už vysazená rajčata a ostatní uvedené citlivější druhy zeleniny přikrýt světlou netkanou textilií. Je prodyšná a můžete ji tedy na záhonu nechat i několik dní, dokud nebezpečí mrazíků neodezní," radí mělničtí.   

"Pokud předpovídají teploty nižší než minus dva stupně, jednoduše přikryjte záhon dvojitou vrstvou textilie a zelenina by měla mrazíky přečkat," dodala zahradnice.   

Ovocnáři věří přírodě, drobní pěstitelé mohou být aktivnější

Květy ovocných stromů jsou na nízké teploty obecně velmi citlivé. Například u většiny odrůd jabloní zmrznou květy už při teplotě minus 2 °C.

"Ochrana kvetoucích ovocných stromů proti mrazíkům je v podstatě nemožná. Jednak bývají výsledky těchto snah – jako je zakuřování nebo vytápění sadů – velmi diskutabilní, jednak je jakýkoliv způsob ochrany velmi nákladný a může dostat ovocnáře finančně do minusu," vysvětluje Miroslav Lánský.

"Možnosti tu jsou. V chemii moc nevěřím, ale dobré výsledky přináší postřik nakvetlých korun během mrazíků vodou. Jenže to je možné jen tam, kde jsou vedené závlahy vrchem. A u nás mají ovocnáři většinou kapkovou závlahu, u té to nejde," uvedl zástupce ovocnářské unie.

Ovocnáři v Tuchorazi před čtyřmi lety použili v boji proti ranním mrazíkům vrtulníky. Bylo to nákladné, ale přišlo je to levněji než pojištění (více zde).

Podle Lánského také hodně záleží, jak dlouho mrazíky trvají. Pokud jde o dvě až tři hodinky před svítáním, mnohé stromy to alespoň částečně zvládnou. "Horší to bylo právě vloni, kdy více než třístupňový mráz začal v 11 hodin večer a skončil v  sedm ráno. A další noc se to opakovalo. Proto neměly ovocné květy šanci a škody byly tak obrovské," vysvětlil Lánský. Ovocnáři věří, že stejná situace letos nenastane.

Drobní pěstitelé se ale většinou o nějakou aktivní ochranu přece jen snaží, nechtějí osud úrody nechávat jen na přírodě, s čím si ovocné stromy ještě poradí samy. Vědí, že pokles teploty na 0°C a pod 0°C nastává obvykle právě dvě až tři hodiny před východem slunce a teplotu si hlídají.

Někdo se snaží zabránit zmrznutí květů takzvaným zakuřováním, kdy se pod kvetoucími stromy vybudují hromady rostlinného materiálu, který při spalování vytváří kouř: použije se plevel, vlhká sláma, listí, nejrůznější rostlinný odpad. Dospod se dá suchý, dobře hořící materiál (například hoblovačky, suché seno či sláma) a navrch se hromada lehce posype zeminou. Hromady při zakuřování nesmí hořet a kouř musí vytvořit souvislou clonu, aby zabránil vyzařování tepla z půdy.

Méně obvyklé je u nás zahřívání sadů železnými (například naftovými) ohřívadly, kdy se pěstitelé snaží s jejich pomocí ohřát teplotu nad zemí o dva až tři stupně. Je to drahé, proto to můžete vidět spíše na jihu Evropy v citrusových sadech. 





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.