Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se rodí kaktusář

  9:00aktualizováno  9:00
V době, o které vyprávím, se kaktusy nedaly koupit na každém kroku jako dnes. Nebyly supermarkety a ani různá specializovaná zahradnictví. Kaktusy se prodávaly v jediném obchodě v Praze - a to v pasáži Laterny Magiky.

Příběhem vás bude provázet Antonín Krejčík | foto: Antonín Krejčík

Kdysi jako malý kluk jsem dostal kaktus. Daroval mi ho vzdálený strýc Václav. Jeho sbírka, která se tísnila v podkrovním okně v Jinonicích, mne přitahovala jak magnet. Při každé návštěvě jsem obdivoval majestátné kaktusy s velkými bílými květy.

Dnes už vím, že to byly na pěstování nenáročné rostliny rodu Echinopsis. Strýc Václav z Jinonic krásně maloval a měl rád tetu Boženu a syna Vaška. A právě jeho syn Vašek, můj bratranec, je ten, kdo zavinil, že jsem se stal kaktusářem na celý život.

Mnohem později, v době, kdy strýc Václav, teta Božena a i můj první kaktus byli tam odkud není návratu, jsem svého o dost let staršího bratrance navštívil. Již nebydlel v Jinonicích, ale nedaleko Prahy u hradu Okoř. Měl svou rodinu, děti a tam u Noutonického nádraží měli na své zahrádce igelitník.

V igelitníku na parapetech ze železničních pražců byla jeho - na tehdejší dobu - velice pěkná sbírka kaktusů. Měl tam nejen rostliny po svém tátovi a mém strýci Václavovi, ale i další chlupáče a velké množství semenáčků z vlastních výsevů.

Tentokrát jsem si domů nevezl jednu rostlinu, ale skoro 10 různých semenáčků – základ mé budoucí sbírky. Se základní informací, že je třeba kaktusy dát na sluníčko a mnoho nezalévat, jsem začal kaktusařit.

Kaktusářský učedník

Moje první rostliny se tísnily na jižním okně na Smíchově v Grafické ulici, kde jsem bydlel se svými rodiči. Moje sphrostlinky soupeřily o místo na slunci s květinami, které pěstovala maminka. A jak šel čas, postupně je vytlačovaly z parapetu. Sbírečka se rozrůstala pomalu nenápadně, ale rozrůstala.

Každý nový exemplář dostal jmenovku, byl obsypán bílým pískem a hýčkán jako malé dítě. To, že se vždy musely posunout maminčiny květináče, je jasné.

V době, o které vyprávím, se kaktusy nedaly koupit na každém kroku jako dnes. Nebyly supermarkety a ani různá specializovaná zahradnictví. Kaktusy se prodávaly v jediném obchodě v Praze, a to v pasáži Laterny Magiky. Později byla prodejna přestěhována do Spálené ulice. Často jsem jezdíval stařičkou tramvají č. 9 na Národní třídu, postával před obchodem a přes sklo výlohy obdivoval vystavené rostliny.

Byl jsem student a dvacetikoruna za jednu rostlinu byla takřka celé kapesné. Výstavy spojené s prodejem přebytků se také nepořádaly každý rok. A tak zdroje přírůstků byly omezené. Za to, že se sbírka rozrůstala, děkuji neznámým lidem, u kterých jsem zvonil s prosbou o darování odnože z rostlin, které jsem viděl za jejich okny. Taky bratrance Vaška jsem vlastně ze zištných důvodů velmi často navštěvoval.

sphPodobně nedostatková jako kaktusy byla literatura o kaktusech a jejich pěstování. Mnoho let jsem si musel vystačit s knížkou libereckého kaktusáře Josefa Jelínka O kaktusech a s knížkou pánů Flaischera a Schulze Pěstování kaktusů.

Často a opakovaně jsem knihami listoval. Byl to pro mne jediný zdroj informací a vyobrazené rostliny byly tak nedostupné. Přesto na tu dobu rád vzpomínám. Moje kaktusy si zatím žily svým životem - a i přes moji nevědomost dobře prosperovaly a nádherně kvetly.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.