Dům ze slámy stavěli manželé Melounovi zdlouhavé dva roky: práce zahájili v květnu 2011 a v září roku 2013 začali konečně bydlet. Ona po celou dobu na mateřské a v očekávání druhého potomka, takže se mohla aktivně zapojit do stavění spíše výjimečně, on za pochodu při zaměstnání. Ale neměnili by.
Vlastní stavební počin je nakonec inspiroval k tomu, aby se sami stali projektanty moderních domů z přírodních materiálů. Oba jsou totiž architekty z povolání, on dokonce projektant. „Ale tohle je něco naprosto nového a jiného. Běžně projektuji nákupní centra, haly nebo bytové domy, ale tahle zkušenost mi pomohla proniknout do praxe,“ konstatuje pán domu, který se zrovna nepovažuje za domácího kutila. „I když je ten dům půdorysem poměrně malý, má 10 x 7 metrů, byla to pořádná dřina.“
Co bylo na celé stavbě časově nejnáročnější?
Podle Ondřeje Melouna byla rychlá vlastně jen stavba dřevěné nosné konstrukce, jako u každé dřevostavby. Tu provedla profesionální firma a zabrala cca měsíc.
Fotogalerie vzniku stavby    |
„To ostatní trvalo mnohem déle, zejména vlastní výplně obvodových stěn. To už vám nikdo neudělá, takže to bylo na nás. Často se na víkendovou brigádu přidali přátelé a kamarádi a hodně nám při stavbě pomáhal můj otec, i když slaměné domy zrovna nemusí,“ vypráví s tím, že se můžeme ptát na cokoliv.
Váš otec nemá důvěru k alternativním a přírodním stavebním materiálům?
Otec je stavební inženýr, léta dělal stavbyvedoucího. Takže cihly, panely, beton, to je jeho doména. Stavbu z přírodních materiálů považoval za čirý romantismus. Ale taky je to profesionál, praktik, který prostě ví, co a jak. Do procesu stavby přinášel kromě spousty práce reálné zkušenosti, zejména co se organizace práce a staveniště týče. Přispíval neustále nápady, jak stavbu racionalizovat, jak si práci ulehčit. Na druhé straně stála má žena, která hlídala, abychom se při stavění neodchýlili od původní architektonické koncepce.
Stavba vlastního domu, to je vždycky odvážné rozhodnutí, měli už jste se ženou v tomto směru nějaké zkušenosti? Navíc sláma, proč vlastně?
Největší inspirací k tomuto rozhodnutí byla jednoznačně moje žena. Jezdíme na chatu k Nežárce a kousek od nás si něco podobného postavil pan Čejna. Začalo nás to lákat. Ženě prostě učaroval ten přírodní materiál, a když jsme viděli, že to skutečně může fungovat, začali jsme o té realizaci víc přemýšlet.
Detaily skeletu stavby a kompletní finanční nákladyZákladem domu je těžký „nosný“ dřevěný skelet, složený ze smrkových sloupků o rozměrech 15 x 15 centimetrů. Nosná konstrukce obvodových stěn je zdvojená na šířku 45 centimetrů, tedy na šířku balíku slámy. Balíky byly po dobu stavby - tedy po dobu vyplňování obvodových stěn - schované pod hotovou střechou krytou pálenými taškami. „Balíky je nutné pečlivě zapasovávat mezi sloupky konstrukce tak, aby byly dotěsněny veškeré spáry. Zbylé mezery se pěchovaly volnou slámou. Obvodové stěny jsme s pomocí přátel vycpali během dvou týdnů v září, izolaci podlahy přízemí a střechy jsme zvládli do zimy,“ popisuje stavitel.   Náklady na kompletní stavbu domu rodinu přišly na 1 700 000 korun včetně DPH, terénní práce, stavba garáže, kůlny, dřevníku, pergoly asi půl milionu, pozemek stál přes 400 000 Kč. Podle Ondřeje Melouna to je na standard novostavby v Jihočeském kraji levněji, než je průměr, ale ne o moc. Melounovi hypotéku řešit nemuseli, přesto se na to Ondřej ptal a problém to údajně není. „Bankovní domy se zajímají o vaše příjmy, jejich pravidelnost, kalendář a výši splátek. To, na co peníze vynaložíte, je už zdaleka tolik nezajímá.“ |
Odkud pocházela stavební sláma?
Trochu času zabralo sehnat toho správného zemědělce, který má balíkovací stroj, a potom už zbývalo jen čekat na suché počasí. Zemědělci mají zrovna o žních nejvíc napilno, a tak jsme byli moc rádi, že si našli čas i na balíky pro nás.
Bylo je zapotřebí nějak upravovat?
I když ty balíky mají víceméně normované tvary, je pravdou, že je každý trochu jiný. Takže když došlo na stavbu, zařezával jsem je do roviny elektrickou pilou. Je to jedna z těch prací, které nemůžete moc uspěchat, protože i když pak má hrubá hliněná omítka tloušťku pěti centimetrů, do roviny s ní nezarovnáte všechno.
Vyšla vás stavba slámového domu levněji než konvenční novostavba?
Obecně asi mohou být slaměné domy levnější, ale my jsme nechtěli šetřit na kvalitě materiálů a provedené práce, a tak nás to o moc levněji nevyšlo. To, co jsme například ušetřili na vnější omítce tím, že jsme si vyrobili vlastní, jsme utratili na vnitřním hliněném štuku. Ten je relativně drahý, ale krásně vypadá a z naší hlíny bychom ho nebyli schopni připravit.
Řekl byste, že je snazší stavět ze slámy než z konvenčních materiálů?
Je to spíš těžší. Hlavně v tom, že stavební postupy nejsou běžně známé. Řemeslníci mají zažité své postupy a tohle se muselo dělat jinak. Každý detail jsme si museli vymyslet a pak kontrolovat. Naštěstí jsou tu referenční stavby, vždycky je na koho se obrátit, komu zatelefonovat a vše konzultovat. I když zpočátku bylo naše stavění trochu hektické.
Kolik takových referenčních staveb asi v Česku stojí?
To číslo není moc vysoké, hovoříme tu asi o desítkách. Každý je ale originál. Třeba ten náš se trošku vymyká tím, že je sláma použita i v podlaze a v šikmé střeše a že má odvětrávanou mezeru mezi konstrukcí podlahy a terénem.
Myslíte si, že slaměné domy jsou bydlení pro každého?
Když už je to jednou postavené, tak klidně. Ale samotný proces stavby domu je náročný a ne každý by to asi chtěl sám absolvovat. Zatím to v Čechách bohužel nefunguje tak, že by člověk zaplatil firmě a měl by slaměný dům. Ještě není taková poptávka, aby se toho někdo ujal. Ale třeba se to změní. My sami bychom se teď rádi do projektování domů z přírodních materiálů pustili.
Zarovnávání balíků slámy potřebuje cit, hliněná omítka ztracené centimetry nedorovná. První vrstva hliněné omítky se pak musí do slámy doslova vtlačit rukou, kousek po kousku.
Čeho byste se příště asi pokusili vyvarovat?
Dnes mi přijde, že jsme udělali zbytečně mohutné základy. Jinak bychom si asi pár věcí líp rozvrhli, takhle jsme něco řešili takzvaně za pochodu. Hodně pečlivě jsme si ale připravovali opatření proti kondenzaci vlhkosti uvnitř konstrukcí a proti profukování, které výrazně snižuje izolační schopnosti stěn. Podlahy jsme doplňovali hliněným nátěrem a v podkroví jsme řešili parobrzdu. Zvažovali jsme solární kolektory k aktivnímu získávání energie, ale návratnost - jak finanční, tak ekologická - nám nevycházela moc dobře.
Od běžné stavby se liší v podstatě jen materiály
Rozvody elektřiny a vody mají Melounovi ošetřené běžným způsobem, jako v jiných domech. „Voda při slaměné stěně je vedena v přizdívkách, rozvody elektriky jsou vedeny v chráničkách s dvojnásobným jištěním. Pomáhal nám s tím kamarád elektrikář. Kolaudace byla bez problémů. Referenta stavebního úřadu nejvíc zajímalo, jestli máme po ruce hasicí přístroj, pak už byl hned klidnější.“
Jaká sláma je nejlepší?Na stavby v ČR se využívá sláma různého původu. „Říká se, že žitná je nejkvalitnější, nejméně pak spolehlivá ječná. My jsme sáhli po pšeničné slámě, protože byla nejdostupnější. Zaváželi jsme ji přímo od místních družstevníků z pole vzdáleného dva až tři kilometry. Záleželo nám na tom, aby ten materiál měl lokální původ. Je podivné se pokoušet stavět ekologicky a zavážet materiál ze stokilometrových vzdáleností. Jen ta cena dopravy na tuto vzdálenost vyšla skoro stejně jako cena samotné slámy,“ dělí se o vlastní zkušenost Melounovi. Zatím se jim pšeničná sláma osvědčila, mimo jiné proto, že balíky o rozměrech 45 x 35 x 60 cm a hmotnosti 9 až 10 kilogramů mají velice dobré tepelněizolační vlastnosti. |
Přírodní materiály manželé použili nejen na hrubou stavbu domu, ale i v interiéru. Dřevo ošetřili tvrdým podlahovým olejem, který na rozdíl od laku neuzavírá póry dřeva a nepraská. Místní mistr tesař jim dělal nejen podlahy a střechu na garáži, ale i veškerý nábytek z masivního dřeva, který navrhla paní domu. Jinak použili ještě nepálené cihly a místo montážní pěny konopnou izolaci na utěsnění oken.
Jaký byl při práci nejkritičtější moment?
Nejdůležitější je dostat co nejrychleji slaměné balíky pod střechu. Když navlhnou, je to prostě chyba. Obvodové stěny omítané hlínou nemáme ve štítech chráněné přesahy. Při extrémních povodňových deštích omítka nasákla a změkla tak, že do ní šel vymáčknout důlek, i když je normálně tvrdá jak beton. Naštěstí to rychle vyschlo.
A jaká část stavebních prací byla nejnáročnější?
Může to znít zvláštně, ale největším žroutem času bylo omítání. U konvenční stavby je to v podstatě otázka finále, ale tady je to otázka přežití. Je to náročné, omítku nenahazujete lžící, ale musíte ji do podkladu doslova vtlačit, centimetr za centimetrem, ve třech vrstvách. Doslova si ohmatáte celý svůj dům. Začnete ráno, končíte za tmy. Byla to fuška.
Recept na hliněnou omítkuDobrou hlínu, základ omítky, si každý může nakopat sám. „My jsme ji měli z podorniční vrstvy z výkopu asi 0,5 až 1 metru hlubokého. A pak už jenom mícháte. Na čtyři lopaty hlíny přidáte čtyři lopaty kvalitního kravského hnoje a jednu lopatu písku,“ radí Ondřej Meloun. Doporučuje se přidávat i řezanku, tu ale oni nepřidávali. „Tak nějak byla v tom kravském trusu přirozeně obsažena. To složení vždycky závisí na konkrétní hlíně, například cihlářská hlína by se obešla bez hnoje a přidávalo by se podstatně víc písku. Musí se to nejdřív vyzkoušet na vzorcích.“   Jednoduché ovšem není míchání takové omítky. „Měli jsme vypůjčenou speciální horizontální míchačku, kterou si sám vyrobil jeden známý. Jinak originál takové míchačky vyjde asi na šedesát tisíc. Bez ní se ale neobejdete, protože v normální míchačce by se vám to nalepilo na stěny. Leda šlapat směs nohama,“ konstatuje stavitel. |
Několikrát jsme pozvali na omítání kamarády a dobrovolníky a vždy to bylo příjemné. Pracovali poctivě a s nadšením a i pro nás to byla vzpruha do dalšího boje.
S vlhkostí nakonec problémy nebyly?
Balíková sláma je úžasný materiál, s vlhkostí umí pracovat a doslova ji rozprostře v celém svém objemu. Během stavby nám například zatékalo kolem oplechování komína. Najednou jsme zjistili, že nám dešťová voda protekla slámou až na pojistnou izolaci a vytekla až na vnitřní omítce. Přiznávám, že jsme začali být trochu hysteričtí, že nám sláma začne hnít a pokrývače jsme pěkně proháněli, abychom se na to co nejdříve podívali. Když jsme to po měsíci rozkryli, sláma byla naprosto suchá.
Ani nelákala třeba nějaké hlodavce?
No, myšička si i v balíku vymlácené slámy zrníčko najde. Ale to bylo v době, kdy byla hotová jen vnější omítka. Jakmile se dům uzavřel omítkou ze všech stran, zmizely i myši. To je stejné jako s výskytem myší kolem slohů slámy. Prostě je to láká, dokud je přístupná.
A jak se ve slaměném rodinném domě bydlí?
Po zabydlení si Melounovi pochvalují, jak jsou přírodní materiály příjemné a teplé na dotek a uklidňující. Jejich dům navíc krásně voněl už během stavby a vědí, že nijak neškodí jejich zdraví.
Jak se vám uvnitř dýchá?
No, ze začátku jsme se báli, aby někde nekondenzovala vlhkost, což se zatím neděje. Spíš mě překvapuje, že když mrzne a je minus deset a k tomu svítí slunce, je tu vlhkost spíše nízká. Dokonce párkrát za zimu mívám v noci sucho v hrdle, takže potom dáváme na pec mísu s vodou.
Dva roky dřiny a dnes už spokojená rodina bydlí ve vysněném domě ze slámy a dalších přírodních materiálů.
Co udělá se sebevědomím muže, když pro rodinu postaví dům vlastníma rukama?
Postavit sám je trošku silné slovo. Některé zásadní konstrukce jsme kompletně zadávali specialistům, jako základy nebo nosnou dřevěnou konstrukci či střechu. Mnohé jsme dělali sami, ale často jsem působil spíš jako koordinátor placených specialistů. Nepopírám, je velice příjemný pocit žít v domě, ve kterém jsme si sami řešili každý detail, a kde jsem spoustu věcí udělal svýma rukama. Samozřejmě to byly dva náročné roky, ale byla to fantastická škola. Jak pro výkon profese, tak pro život. Jsme spokojení. Přišli jsme z města, z paneláku. Teď bydlíme u lesa, v domu se zahradou. Už to samo o sobě je velké plus. To, že je to dům, který jsme si vysnili a doslova vybojovali, to je ještě bonus navíc.
