V cihlové stěně si nikdy nemůžete být jistí, zda netrefíte zrovna spáru.

V cihlové stěně si nikdy nemůžete být jistí, zda netrefíte zrovna spáru. | foto: Profimedia.cz

PORADNA: Co dělat, když se při vrtání strefím do spáry mezi cihly

  • 39
Stává se to často. Potřebujete vyvrtat otvor pro hmoždinku a místo do cihly se strefíte do spáry. Když se pak pokusíte do hmoždinky zašroubovat vrut, začne se protáčet a nezbývá, než najít pro umístění poličky nové místo a začít s novou dírou.

„Začal bych tím, že zvolím správný průměr vrutu. Například pro M8 univerzální hmoždinku UX se doporučují průměry čtyři a půl až šest milimetrů. Takže tenký vrut použijete třeba do betonu, protože ten nedovolí hmoždince se tolik rozepnout. Naopak v plynosilikátu nebo právě v té spáře potřebujete, aby ta hmoždinka co nejvíc nabyla, tedy použijete vrut šestku,“ radí Petr Vild ze společnosti Fischer.

Spolu s montáží je potřeba dodržet i pravidlo, že vrut by měl být tak dlouhý, aby po zašroubování prošel celou hmoždinkou. Jinak nedojde k úplnému rozepření. „Troufám si tvrdit, že v osmdesáti procentech případů se problém vyřeší,“ pokračuje Vild.

Někdy se však můžete setkat s tím, že je malta mezi cihlami tak ošizená, že se doslova sype pod rukama. Pro tyto případy je možné použít takzvanou tekutou hmoždinku. To je dvousložková hmota, která se nastříkne do otvoru a do ní se vešroubuje vrut. Toto řešení však není levné, stojí kolem 250 korun.

„Mnoho lidí, a to včetně profesionálů, proto volí jednodušší řešení. Mezi maltu a hmoždinku natlučou pár sirek a ono to pak nějak drží,“ popisuje Vild. Nic se neděje, když po čase vypadne hmoždinka držící garnýž, horší to je, když spadne elektrický bojler nebo těžká televize.

„V případě, že věším něco drahého a těžkého, dvakrát za sebou se strefím do spáry a už nemám další pokus, aniž by to nebylo vidět, začal bych uvažovat o chemické maltě, nejlépe vinyl esterové. Prodává se v klasických kartuších. Vyvrtáte otvory, vyčistíte a vyfoukáte je, zhruba do poloviny otvoru nainjektujete maltu a vtočíte závitový svorník, což je v podstatě krátká závitová tyč,“ popisuje Petr Vild.

Pro komplikované aplikace například do dutých materiálů se prodávají další pomůcky, například sítka, do kterých se chemická malta vestříkne (viz fotogalerie).

Pak máte 5 až 15 minut na to, abyste si srovnali roviny pro zavěšení daného předmětu. Takže je ideální postupovat tak, že napřed si připravíte jednotlivé otvory a následně najednou aplikujete chemickou maltu se svorníky. Podle teploty podkladu nastává zhruba hodinka tuhnutí, po které už je možné spoj zatížit.

Jak vy řešíte, když nedrží hmoždinka v maltě? Podělte se s ostatními v diskusi.