Malování ve stísněných prostorách

Malování ve stísněných prostorách | foto: Marek Burza

Jak vybírat interiérovou barvu a správný váleček. Hitem je vinyl

  • 11
Na barvách a válečku se nevyplatí šetřit. S kvalitním válečkem nebo štětkou se člověk daleko méně nadře, navíc se spotřebuje podstatně méně barvy. Lépe se totiž rozválí po stěně.

Budete malovat byt? Než se vypravíte do obchodu pro barvu, rozmyslete si, na kterou místnost potřebujete jakou barvu. Do technických prostor si vystačíte s levnou barvou s minimem disperze, která se ale "maže". Do namáhaných místností, jako jsou předsíň nebo dětský pokoj, je výhodnější zvolit omyvatelnou barvu.

Je třeba si uvědomit, že čím víc disperze (akrylátové barvy), tím menší propustnost vodních par. Takže pokud malujete problematické místnosti, kde hrozí zemní vlhkost a máte tam sanační omítku, akrylátovým barvám se raději vyhněte a volte speciální silikonové nebo silikátové barvy.

Základní dělení

Interiérové barvy se dělí na otěruvzdorné a omyvatelné. Mezi ty první patří nejlevnější barvy typu Primalex Standard nebo Remal Standard, kde drtivě převažuje přírodní kaolínová složka. Otěruvzdorné ale neznamená, že byste se o ně nezašpinili, pokud se o ně neotřete ramenem. "Sprašují, proti tomu nic neuděláte. Ale když to porovnáte s klasickým vápnem, jsou na tom líp," popisuje Karel Strnad z pražského Domu barev.

Charakterizuje tak barvy, které mají v sobě minimum disperze a vynikají prodyšností. "Jenže nejsou moc bílé, proto bych je použil do technických místností, třeba do komory nebo sklepa. Líp jsou na tom otěruvzdorné barvy takzvaně za mokra, které mají v sobě kolem 10 procent disperze. To už jsou barvy, které můžete použít do běžného interiéru. Nelze je vyloženě označit jako omyvatelné, ale případné nečistoty lze opatrně otřít," tvrdí Strnad.

Akrylát do bezproblémových místností

O akrylátových barvách výrobci tvrdí, že vydrží víc než 5 000 omytí. Ať už jste nevěřícími Tomáši či ne, jisté je, že tyto barvy jsou v porovnání s klasickými barvami odolnější proti vodě. "Ani při omývání vodou nepouštějí barvu. Osobně bych je doporučil hlavně do dětských pokojů, kde lze předpokládat, že stěnu děti počmárají pastelkami. Anebo do předsíně, kam přivedete zvenčí zmáčeného psa, ten se otřepe a polovinu bláta z chlupů máte na stěně," radí Karel Strnad.

Určitě by se akrylátové barvy neměly používat do místností, kde se řeší problémy s vlhkostí. Není vhodné používat je do prostor nahozených sanačními omítkami.

Akrylátové nátěry dnes patří ke standardu, typickými představiteli jsou například Remal Profi nebo Primalex Fortissimo. Mají větší kryvost než standardní barvy.

Hitem je vinyl

Vinylové barvy se prosazují v posledních letech, vyrábějí je skoro všechny "barvářské" firmy. Jsou sice dražší než předchozí typy, ale mají oproti nim několik výhod. Ačkoliv se také doporučuje nanášet je ve dvou základních vrstvách, mají vynikající kryvost a přilnavost. Navíc je váleček nanáší ve velmi tenké vrstvě, takže stěnu není třeba škrábat tak často (viz článek o tom, jak se maluje vinylem).

Tím, že se na stěnu nanáší jen mikroskopická vrstva, spotřebuje se na metr čtvereční daleko méně barvy než klasické. To v praxi znamená, že si koupíte drahou plechovku vinylové barvy, zaplatíte sice víc, ale cena za materiál vás při malování nakonec vyjde skoro nastejno, jako kdybyste malovali klasikou.

Nemluvě o vysoké prodyšnosti a velké odolnosti proti vodě. To je dané mřížkou, která je taková, že velké molekuly vody barvou dovnitř zdi neprojdou, ale molekuly páry ano.

Jaký váleček na jakou barvu

Nejběžnější válečky se vyrábějí z polyakrylu. Nepořídí si je profesionál, nemají takovou výdrž, pro běžné vymalování ale postačí.

Na hrubý povrch (strukturované omítky nebo na první vymalování po štuku) volte váleček s 18milimetrovým chlupem a s takzvaným polstrem (asi pětimilimetrová vrstva tkaniny nalepená na těle válečku, která mu dává pružnost na nerovném povrchu). Na hladší omítce postačí váleček se stejně dlouhými chlupy, ale bez polstru. Na sádrokarton si pořiďte 12milimetrový váleček bez polstru.

Pozor na umělé štětiny

Když už se rozhodnete malovat štětkou, nekupujte levnou s umělými štětinami. Neudrží barvu. Štětka z prasečích chlupů je sice skoro desetkrát dražší, uděláte s ní ale méně "kocourů" a tolik se nenadřete.

Alternativou jsou válečky z polyamidu (mikrovlákna). Jsou to speciální válečky nejčastěji "projektované" pro hladké povrchy – typickým představitelem je sádrokarton.

Válečky z těchto materiálů poslouží pro všechny barvy z kategorie "klasických přírodních" s minimem disperze, ale i pro akrylátové.

Profesionálové doporučují vyhnout se Vestanu, polyesterové vlně. Tato umělá náhražka patří k nejlevnějším materiálům. "Použil bych ji tak na penetraci starých omítek. Ale pro běžné malování není příliš vhodná. Navíc cáká," varuje Strnad.

Mezi novější materiály pro válečky, které používají i profesionálové, patří válečky Toptex z nylonu. Hodí se nejen na běžné akrylátové barvy, ale je vynikající i na nanášení vinylových barev. Zatímco za obyčejný váleček zaplatíte padesátikorunu, za toptexový dvojnásobek. Ale když se nasákne barvou, udrží ji v sobě, nemusíte váleček tak často namáčet, nevidíte za ním stopu. Dokáže tak barvu perfektně využít, aby měla maximální rozkryv. Tím opět šetříte.