Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šest rad, jak šetřit vodou na zahrádce: zalévejte motykou a vidlemi

aktualizováno 
Párkrát sice zapršelo, vyschlé zahrádky to však moc nevytrhlo. Na spoustě míst platí nejen zákaz napouštění bazénů, ale i zalévání. Jak se o svoji milovanou zahrádku v takové chvíli postarat? Pavel Jeřábek, který se péči o zeleň věnuje desítky let, svoje praktické rady shrnul do několika málo bodů.

Zalévat motykou a vidlemi? Ano, už naši předkové to tak dělali... | foto: Profimedia.cz

Většinou teprve ve chvílích nouze nejvyšší saháme po postupech, které se osvědčily našim předkům. Znovu tak objevujeme zapomenutá, ale generacemi vyzkoušená moudra. Pavel Jeřábek je oprašuje a používá po léta. 

Když prokypříte vrchní vrstvu půdy, přerušíte kapiláry, které napomáhají odparu...

Když prokypříte vrchní vrstvu půdy, přerušíte kapiláry, kterými se odpařuje voda.

1/ Například radí: "Zalévejte motykou". Prakticky to znamená jednoduché prokypření vrchní vrstvy zeminy. "Jakmile proškrábnete vrchní vrstvu zeminy, přerušíte v půdě kapiláry, které odpařování půdy vlastně napomáhají. A ve spodní vrstvě, tedy u kořenů, kde rostlina vodu nejvíce potřebuje, se pak voda lépe udrží. Použít můžete i ploskořez, který jsme nedávno představili v článku zde.  

"Zalévání motykou" má v podstatě stejný efekt, jako podmítání, tedy mělká orba sklizených obilných polí, jak je teď v krajině vidět. Podmítka totiž rozruší utužený povrch pole, přeruší kapiláry v půdě, zaorá semínka plevelů a zrn obilí. Podmítnuté pole pak také lépe přijímá letní srážky než nepodmítnuté.

Stejně to fungovalo například i při jednocení a pletí cukrové řepy. Kypřením, jednocením a pletím se narušil povrch pole a řepa mohla lépe dýchat a cenná voda zůstala pod rozrušenou vrstvou.

Zahradní fotogalerie

2/ Následuje "zalévání vidlemi". V tomto případě to jednoduše znamená, že s jejich pomocí povrch zeminy zamulčujete třeba čerstvě posekanou trávou, slámou nebo kůrou. Záleží, co máte k dispozici. Odpařování vody to také částečně zabrání, navíc mulč udusí plevel.   

I mulčování má ovšem svá pravidla. Podle Jeřábka se mulč nesmí dávat až na kmínek stromů, i u ovoce a zeleniny musíte zvážit, zda mulč nepodpoří rozvoj plísní a dalších chorob (například plíseň šedou na jahodách).

3/ Když už mulčujete, můžete přidat i zastínění rostlin, ideálně přírodními materiály. Použít lze například rákosové rohože nebo slabou jutu, kterou nad rostlinami natáhnete jako plachtu, a podobně.

4/ Chytejte dešťovou vodu. "Naši předkové to také tak dělali, výhody jsou nesporné. Jen ji musíte někde schraňovat, abyste ji mohli použít, až bude sucho," konstatuje Jeřábek. "Dešťovka" je podle něj navíc pro rostliny vhodnější než studniční voda, která většinou obsahuje rozpuštěné minerály, které postupně půdu na zahrádce zasolují.

"Dříve bývala téměř u každé venkovské chalupy v užitkové zahradě v zemi vyhloubená falešná studna, do které byly svedeny okapy. Paní domu stačilo jen vodu nabrat do konve, takže ji nemusela těžce ručně pumpovat a ještě donášet. Teprve později se rozmohla zahrádkářská móda s různými sudy, vanami a podobně," doplňuje Jeřábek, který má s využíváním dešťovky vlastní zkušenost, takže nabízí i trochu matematiky.  

"Za rok na rodinný dům o 150 m² a zpevněnou příjezdovou cestu o ploše 50 m² naprší (při 550 mm srážek) přes 110 m³ vody. Pokud ji profiltrujete přes písek, odstraníte z ní prach a nečistoty spláchnuté ze střechy. Získáte tak nejen kvalitní zálivkovou vodu, ale i vodu na praní nebo na splachování WC. Cena nádrže o objemu 10 m³ se přitom pohybuje skoro ve stejné výši jako cena za zhotovení 25 m hlubokého vrtu. Z toho však budete čerpat tvrdou vodu, navíc budete muset do studny investovat na údržbu, čištění vrtu, opravy čerpadla a podobně."

(Jak lze chytat dešťovku a využívat ji i v domácnosti se dočtete například zde.) 

5/ Pokud máte možnost a napadlo vás čerpat pro vlastní potřebu vodu z přírodního zdroje, například z blízkého potoka, není to problém. Podle vodního zákona ovšem také platí, že pokud k tomu chcete používat nějaké technické zařízení, měli byste to konzultovat s místně příslušným vodoprávním úřadem. 

6/ Jednou za čas zahrádku pořádně prolít je lepší než ji každý den zalít trochu. "Pořádná zálivka jednou za týden je skutečně lepší, protože se voda dostane do větší hloubky než při jemném povrchovém zalévání, které se rychle vypaří.  Častá vlhkost na listech rostlin navíc bývá v kombinaci s teplým počasím spouštěčem řady rostlinných chorob," vysvětluje Jeřábek. 

Tomu, aby se voda z půdy pomaleji odpařovala, má pomoci právě okopávání motykou a následné zamulčování. "Pamatuji se, že strejda okurky vždycky jeden den pořádně zalil a další nebo ještě ten samý den, když se na půdě udělal škraloup, tak hned povrch půdy přejel 'ježkem'," vzpomíná na svého učitele.

Staří praktici tyto rady znají a používají stále. "Mladá, nastupující generace zahrádkářů a trávníkářů je nezřídka nezná a podléhá lákavým nabídkám na automatické závlahy, vrtané studny a podobně. Právě při kypření, mulčování a zalévání si lze s rostlinami a zahradou povídat a přitom vnímat,  co je na zahradě nového, kde co žije," přijdou Jeřábkovi tradiční metody zajímavější.

Autor:




Nejčtenější

Vysočina 1967 se vyrábí podle původní receptury.
Udírna má několik pater a recept je stále stejný. Jak se vyrábí Vysočina

V batohu si ji na výlet někdy nesl snad každý. Česká legenda mezi salámy – Vysočina – letos slaví kulaté výročí. Zažila prvního člověka na Měsíci, prvního...  celý článek

Vícebarevný pudl
Ovčák, border kolie, pudl a spol. Šest nejinteligentnějších psích plemen

Inteligentní psí plemeno je pro páníčka jistě velkou radostí, ale může způsobovat i spoustu starostí. Inteligentní pes totiž potřebuje spoustu pozornosti a...  celý článek

Kartáčem vyčistíte mřížku grilu naprosto spolehlivě.
Používat saponáty na čištění mřížky grilu je zbytečné, radí kuchař

Internet je plný „zaručených“ návodů, jak si poradit se zašpiněnou mřížkou grilu pomocí speciálních saponátů. Přitom kuchaři se shodují, že je zbytečné je...  celý článek

Další z rubriky

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

Sousedské vztahy bývají velice křehké, proto se vyplatí vycházet si se sousedy...
Hluk, zápach či nedovolený pobyt. Jak řešit prohřešky zvířat u sousedů

Ne každý majitel rodinného domku je nadšený zahrádkář a chovatel. Někomu může vadit zápach z chlívku, jinému létající peří, dalšímu hlasité projevy drůbeže....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.