Kvůli nedostatku světla v zimním období bývají rostliny často oslabené a vybledlé. Některé vyžadují pro zdárné přežití zimy pěstování za snížených teplot, například mnohé kaktusy a sukulenty, citrusy, oleandry a další subtropické rostliny. Své ale chtějí i pokojovky.
Pro obě skupiny pak platí, že je mohou kdykoliv napadnout stejní škůdci. Nepříznivými zimními podmínkami oslabené rostliny jim snadněji a rychleji podléhají, ať už je napadnou mšice, puklice, červci, molice nebo svilušky.
Rostlinní škůdci a jak je poznáte
- Mšice napadají hlavně mladé, ještě nevyvinuté listy, poupata, květy a další křehké části rostlin, které vysávají. Napadené části jsou zdeformované a pokryté lepkavými výměšky mšic (tzv. medovice). Ty jsou ideálním podkladem pro uchycení a rozvoj různých houbových chorob (hlavně černí). Na rostlinách napadených mšicemi se často objevují mravenci. Využívají sladké výměšky mšic jako potravu. Rostlinám tak přímo neškodí, roznášejí však mšice na další rostliny.
- Puklice jsou hnědí, asi 2 až 4 mm velcí škůdci, připomínají malé "pokličky". Jsou přisáté na různých částech těla rostlin, často i pod zemí na kořenech, vysávají rostlinné šťávy a vylučují medovici. Také na těchto lepkavých šťávách se drží černě. Dospělé puklice většinou zůstávají po celý život přisáté na jednom místě. Pod svůj "štítek" kladou několik set až několik tisíc vajíček. Vylíhnuté larvy se rozlezou po celé rostlině a hledají vhodné místo, kde se natrvalo usadí. V případě potřeby, například při přemnožení nebo při odumírání napadené rostliny, se ale i dospělí jedinci dokáží přesunout na větší vzdálenost a napadnout další rostliny v pokoji nebo skleníku.
- Červci se na první pohled jeví jako bílá "vatička" usazená většinou v úžlabí listů, stonků, na kořenech a v substrátu. To je však pouze jakýsi obal, který škůdci produkují na svou ochranu. Uvnitř vatičky se skrývá několik milimetrů dlouhý, oválný, bělavý až tmavě rudě zbarvený živočich vysávající rostlinné šťávy a také produkují medovici. Červci na rozdíl od puklic nezůstávají trvale přisáti na jednom místě, ale často se volně pohybují po celé rostlině a čile vyhledávají i další rostlinné oběti v blízkém i vzdálenějším okolí. Velmi nebezpeční a zákeřní jsou i tím, že se ve velkém množství usazují i na kořenech rostlin a zamoří tak postupně celý substrát.
- Molice je asi 1,5 mm velký, jasně bílý, okřídlený hmyz živící se sáním rostlinných šťáv. I tito škůdci produkují lepkavou medovici, na které se usazují černě. Najdeme je převážně na spodcích listů v různých vývojových stádiích od vajíček a bezkřídlých larev až po okřídlené dospělé jedince. Ti se při větším vyrušení - například při přenášení či postřiku rostlin - okamžitě rozlétávají do okolí.
- Svilušky jsou ani ne milimetroví, většinou tmavě zbarvení "broučci", někdy nazývaní pavoučky. Rostliny vysávají. Vyskytují se hlavně na mladých částech rostlin a spodcích listů. Napadená místa jsou bledá, bez zeleného barviva, jakoby hustě drobně tečkovaná a postupně žloutnou až hnědnou. Při hustším napadení jsou na rostlinách patrné jemné pavučinky, kterými se svilušky chrání. Lepkavé šťávy nevylučují.
- Černě rozvíjející se na listech pokrytých medovicí produkovanou škůdci jsou nejen nevzhledné, ale mohou být pro rostlinu i nebezpečné. Pokryjí-li větší plochu listů, výrazně omezí fotosyntézu. Pokud se houby dostanou poraněnou pokožkou do těla rostlin, mohou se zase na napadených částech snadno rozvíjet hniloby, které se postupně dostávají i do zdravých částí. Nejúčinnější zbraní proti černi je včasná likvidace škůdců produkujících medovici a důkladné omytí napadených listů.
Praktické rady,
|