Podle ČTK zprávu o výsledcích nového výzkumu uvedl server msnb.com. Vědci totiž vědí již dlouho, že tyto zvuky nejsou jediné, jaké domácí myši vydávají.
Nyní se ale zdá, že by myši domácí mohly být novým modelovým organismem pro studium písní u zvířat," uvedl ale nyní vedoucí uvedeného výzkumu Dustin Penn, evoluční biolog z rakouské Veterinární univerzity ve Vídni.
Myšák začne zpívat, jakmile ucítí dospělou samičku
Sérii studií o vokálním vábení u myší domácích se vědci ve Vídni věnují už několik let. Při původním výzkumu, jehož výsledky zveřejnili v roce 2010 v časopise Animal Behaviour, odchytili Penn a jeho kolegové samečky a samičky myší domácích a sledovali hlasové projevy jejich vábení.
Zjistili, že většina samečků začala s "ultrazvukovým zpěvem" tehdy, když zaregistrovali pach moči pohlavně dospělé samičky. Když pak vědci přehráli toto volání samičkám, ukázalo se, že samice dokážou určit rozdíl mezi vábením svých sourozenců a nepříbuzných samců. O své bratry samičky nejevily zájem.
Dostane nejlépe trylkující myšák nejvíce samiček?
Vědci zjistili, že kromě obvyklého pištění vydávají samci myší i zvuky na ultrazvukové frekvenci, podobné ptačímu zpěvu.
Pak vědci přistoupili k analýzám několika audioparametrů nahraného volání, včetně trvání, výšky a frekvence. Zjistili, že zvuk vydávaný samečky myší - jakési trylkování - je poměrně složitý. Dokonce obsahuje několik prvků známých z ptačího zpěvu, jako jsou variace v trvání a frekvenci "zpěvných slabik", což jsou zvukové jednotky oddělované pauzami ticha.
Porovnáním nahrávek od různých samečků vědci navíc zjistili, že se v jejich vábení objevují jak známky individuality, tak příbuzenských vztahů. Písně sourozenců, tedy "bratrů" si byly navzájem podobnější než zpěvy nespřízněných samců.
Vědce ještě zajímá, jaký vliv má kvalita myšího "zpěvu" na volbu partnera. U některých ptačích druhů totiž samečci s nejlepšími trylky získají většinu samiček. A naopak, ptáci, kterým není moc do zpěvu, zůstanou na ocet.
