Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Na japonskou zahradu stačí malý pozemek. Není ale pro lenochy

aktualizováno 
Pro japonskou zahradu platí, že méně bývá více. Zato byste při dodržení základních principů při jejím budování měli získat milé místo. "Musí působit vyváženě a co nejharmoničtěji, takže je nejprve potřeba přesně v tomto duchu na dané ploše vymodelovat terén," vysvětluje Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma pražské Botanické zahrady v Troji.

Dalším důležitým rysem japonských zahrad je podle něj pravidelnost řezu a tvarování. "Každý prvek i tvar má u nich svoji symboliku, ať už jde o kameny nebo třeba prvek vody ve formě potůčků," pokračuje Vencálek během procházky  rozkvetlou japonskou zahradou v Troji, kde nic z toho skutečně nechybí. I když v tom duchu, v jakém jsou japonské zahrady k vidění v evropských zemích,  je to spíš jen jakási stylizace a snaha zajímavě obohatit malé zahradní prostory. 

Fotogalerie

K Japonsku samozřejmě neodmyslitelně patří ještě zenové zahrady, kde je úplně nebo téměř úplně omezena vegetační složka - tedy rostliny - ale najdete tam hlavně kámen, dřevo a vodu. "Japonské zahrady dokáží na malé ploše rozčlenit terén tak, že i když je to malé, tak je to zajímavé," shrnuje Vencálek.

Důležitým faktorem je i barevnost dřevin, která by neměla být příliš okázalá. V dnešní době jsou tendence stylizovat japonské zahrady až do příliš velké barevnosti, dříve byly jednotlivé prvky spíše střídmější. "Barevnost se dodala například japonskými javory, které mají barevnost v podzimním efektu, případně kultivary s červenými nebo žlutými listy. Barevnost dodá i použití azalek či rododendronů, nebo dřevitých pivoněk, ty jsou v japonských zahradách velmi důležité," uvádí konkrétní příklady Vencálek. Právě na kolekci rododendronů či dřevitých pivoněk můžete být pražská Botanická zahrada pyšná (viz fotogalerie).

Dřevité pivoňky jsou vlastně takové na jaře kvetoucí keře.
Poupata bílých dřevitých pivoněk
Kolekce dřevitých pivoněk v pražské botanické je opravdu bohatá.
Dřevité pivoňky v růžové

MIlovníci dřevitých pivoněk si v pražské botanické přijdou na své, jejich kolekce je obdivuhodná.

Základem je pozemek, klidně malý. Zajímavým už ho uděláte

Nejlépe se japonská zahrada buduje v polostínu, ne úplně na výsluní, protože pro takové stanoviště by byl výběr rostlin a dřevin omezenější. "Zase by tam ale šla lépe vybudovat zenová zahrada, která klade větší důraz na neživou složku," usmívá se Vencálek. Chcete-li si o vhodném místě udělat představu, zajděte si na procházku třeba právě do pražské botanické, v jejíž spodní části jsme japonskou zahradu točili. Nechybí jezírko ani "horský" potůček, jehož břehy lemují kvetoucí azalky a rododendrony.

Na hrubé tvarování zimolezů se v pražské botanické osvědčily elektrické nůžky...
Jemnější dotvarování zvládnete běžnými zahradnickými nůžkami.
Na ty nejjemnější detaily pak vezměte špičaté nůžky.

Nejdříve stačí keře vytvarovat nahrubo, pak přijdou na řadu nůžky na jemnější dotvarování.

A jsme u vhodných dřevin. "Když máte polostinné místo, kde slunce nepálí celý den, můžete krásně použít asijské dřeviny jako třeba zmarličník s nádhernými kulatými listy. Jednodušší zahradu v japonském duchu pak vybudujete za použití azalek, rododendronů či japonských javorů – ty ale potřebují polostín, jinak jim sluníčko popálí listy," uvádí příklady vhodných dřevin Vencálek.

Chybu neuděláte ani s kaméliemi, dubem, vrbou, jinanem dvoulaločným, japonským modřínem či cypřišem a samozřejmě ani s bambusem. Vhodné rostliny jako takové seženete snadno v zahradnických centrech. Využít ale můžete i stávající dřeviny na daném pozemku, které upravíte vhodným řezem a můžete tak také dosáhnout japonského stylu. "Svídy, švestky, sakury, tedy stromy které na jaře krásně kvetou, jsou běžně v japonských zahradách používány. Takže pokud už je na pozemku máte, určitě se jich nezbavujte. I odlišnější dřeviny lze využít, což je koneckonců vidět právě i u nás v botanické," říká kurátor.

Z historie japonských zahrad

Komu by se nelíbily velkoryse pojaté čínské zahrady s výraznou vegetační složkou. Jenže v Japonsku si nikdy nemohli dovolit věnovat zahradám tak velkolepé plochy, tam vždy museli brát ohledy na omezený prostor. Proto jsou jejich zahrady jinak členěné, i když z těch čínských vycházejí. Největší rozkvět zaznamenaly ve 14. a 15. století.

Japonská zahrada není pro lenochy, pravidelnou péči vyžaduje. Hlavně v jarním období, kdy je důležité tvarování dřevin - viz střih ve fotogalerii - ladně tvarované keře pak znázorňují například kopce.

"Rostliny je potřeba i hnojit plnými dusíkatými hnojivy, a to jak v jarním, tak časně letním období. Koncem léta a na podzim pak je důležité přidávat rostlinám prvky jako je fosfor a draslík, aby jim vyzrála pletiva, semena a podobně. Přežijí pak lépe zimu," radí zkušený botanik.  

Autor:




Nejčtenější

Osina se pod kůží nejen zanítí, ale dokáže pod ní i cestovat.
Travní osina se může zanítit a cestovat pod kůží psa

Ze společné procházky si váš zvířecí mazlíček může přinést nepříjemné zdravotní problémy. Semena rostlin mohou být chráněna velmi ostrým obalem, který velmi...  celý článek

Delfíni jsou chytří, vynalézaví, mají výbornou paměť a vymýšlejí si hry,...
Zvířata jsou chytřejší, než jsme si mysleli, dokazují zvířecí géniové

Vrány chápou semafory a používají nástroje, delfíni „mluví“ sofistikovaným jazykem a vymýšlejí si hry pro zábavu, sloni se nedají oklamat lidskými chovateli....  celý článek

Obsluhující makak vás v civilizované zemi překvapí.
Z opičí obsluhy jsou hosté nadšeni, pro zoologa to má úroveň cirkusu

Obsluhující makak, oblečený jako číšník, přijde většině hostů nesmírně roztomilý. A tak si jich majitel restaurace Kajabukija v Ucunomiji, hlavním městě...  celý článek

Další z rubriky

Stromy u Kožichovic na Třebíčsku jsou obsypané tisíci housenek bourovce...
VIDEO: Housenky zabydlely stromy na Třebíčsku, ale nijak neškodí

Hemžící se housenky v útvarech podobných pavučinám osídlily větve stromů v okolí Třebíče. Jsou to hnízda bourovce březového, nočního motýla, kterého sice v...  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Zahradu u secesní vilky nedaleko Prahy se podařilo proměnit velmi citlivě. V...
Při proměně staré zahrady zachovejte duši místa, hledejte staré plány

Proměnit zahradu u starší vilky či zámečku, to není zrovna malé sousto. Přesto není třeba se bát i moderních prvků. Architekti v posledním dílu pořadu České...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.