Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Na japonskou zahradu stačí malý pozemek. Není ale pro lenochy

aktualizováno 
Pro japonskou zahradu platí, že méně bývá více. Zato byste při dodržení základních principů při jejím budování měli získat milé místo. "Musí působit vyváženě a co nejharmoničtěji, takže je nejprve potřeba přesně v tomto duchu na dané ploše vymodelovat terén," vysvětluje Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma pražské Botanické zahrady v Troji.

Dalším důležitým rysem japonských zahrad je podle něj pravidelnost řezu a tvarování. "Každý prvek i tvar má u nich svoji symboliku, ať už jde o kameny nebo třeba prvek vody ve formě potůčků," pokračuje Vencálek během procházky  rozkvetlou japonskou zahradou v Troji, kde nic z toho skutečně nechybí. I když v tom duchu, v jakém jsou japonské zahrady k vidění v evropských zemích,  je to spíš jen jakási stylizace a snaha zajímavě obohatit malé zahradní prostory. 

Fotogalerie

K Japonsku samozřejmě neodmyslitelně patří ještě zenové zahrady, kde je úplně nebo téměř úplně omezena vegetační složka - tedy rostliny - ale najdete tam hlavně kámen, dřevo a vodu. "Japonské zahrady dokáží na malé ploše rozčlenit terén tak, že i když je to malé, tak je to zajímavé," shrnuje Vencálek.

Důležitým faktorem je i barevnost dřevin, která by neměla být příliš okázalá. V dnešní době jsou tendence stylizovat japonské zahrady až do příliš velké barevnosti, dříve byly jednotlivé prvky spíše střídmější. "Barevnost se dodala například japonskými javory, které mají barevnost v podzimním efektu, případně kultivary s červenými nebo žlutými listy. Barevnost dodá i použití azalek či rododendronů, nebo dřevitých pivoněk, ty jsou v japonských zahradách velmi důležité," uvádí konkrétní příklady Vencálek. Právě na kolekci rododendronů či dřevitých pivoněk můžete být pražská Botanická zahrada pyšná (viz fotogalerie).

japonská zahrada
japonslá zahrada
japonslá zahrada
japonslá zahrada

MIlovníci dřevitých pivoněk si v pražské botanické přijdou na své, jejich kolekce je obdivuhodná.

Základem je pozemek, klidně malý. Zajímavým už ho uděláte

Nejlépe se japonská zahrada buduje v polostínu, ne úplně na výsluní, protože pro takové stanoviště by byl výběr rostlin a dřevin omezenější. "Zase by tam ale šla lépe vybudovat zenová zahrada, která klade větší důraz na neživou složku," usmívá se Vencálek. Chcete-li si o vhodném místě udělat představu, zajděte si na procházku třeba právě do pražské botanické, v jejíž spodní části jsme japonskou zahradu točili. Nechybí jezírko ani "horský" potůček, jehož břehy lemují kvetoucí azalky a rododendrony.

Kdo touží po japonské zahradě, tvarování dřevin se nevyhne.
Kdo touží po japonské zahradě, tvarování dřevin se nevyhne.
Kdo touží po japonské zahradě, tvarování dřevin se nevyhne.

Nejdříve stačí keře vytvarovat nahrubo, pak přijdou na řadu nůžky na jemnější dotvarování.

A jsme u vhodných dřevin. "Když máte polostinné místo, kde slunce nepálí celý den, můžete krásně použít asijské dřeviny jako třeba zmarličník s nádhernými kulatými listy. Jednodušší zahradu v japonském duchu pak vybudujete za použití azalek, rododendronů či japonských javorů – ty ale potřebují polostín, jinak jim sluníčko popálí listy," uvádí příklady vhodných dřevin Vencálek.

Chybu neuděláte ani s kaméliemi, dubem, vrbou, jinanem dvoulaločným, japonským modřínem či cypřišem a samozřejmě ani s bambusem. Vhodné rostliny jako takové seženete snadno v zahradnických centrech. Využít ale můžete i stávající dřeviny na daném pozemku, které upravíte vhodným řezem a můžete tak také dosáhnout japonského stylu. "Svídy, švestky, sakury, tedy stromy které na jaře krásně kvetou, jsou běžně v japonských zahradách používány. Takže pokud už je na pozemku máte, určitě se jich nezbavujte. I odlišnější dřeviny lze využít, což je koneckonců vidět právě i u nás v botanické," říká kurátor.

Z historie japonských zahrad

Komu by se nelíbily velkoryse pojaté čínské zahrady s výraznou vegetační složkou. Jenže v Japonsku si nikdy nemohli dovolit věnovat zahradám tak velkolepé plochy, tam vždy museli brát ohledy na omezený prostor. Proto jsou jejich zahrady jinak členěné, i když z těch čínských vycházejí. Největší rozkvět zaznamenaly ve 14. a 15. století.

Japonská zahrada není pro lenochy, pravidelnou péči vyžaduje. Hlavně v jarním období, kdy je důležité tvarování dřevin - viz střih ve fotogalerii - ladně tvarované keře pak znázorňují například kopce.

"Rostliny je potřeba i hnojit plnými dusíkatými hnojivy, a to jak v jarním, tak časně letním období. Koncem léta a na podzim pak je důležité přidávat rostlinám prvky jako je fosfor a draslík, aby jim vyzrála pletiva, semena a podobně. Přežijí pak lépe zimu," radí zkušený botanik.  

Autor:




Nejčtenější

Na každý povrch dnes existují specializované přípravky, někdy si však poradíte...
Předvánoční úklid podle našich babiček. Osm tipů na čistou domácnost

Předvánoční úklid začíná strašit. Ne každý je však ochoten používat současné chemické „dryjáky“, radši by postupoval podle tradic našich prababiček. Jde to...  celý článek

Kachní prsa marinovaná v cukru a soli se šalotkovou marmeládou a arašídovou...
Marmeláda ze šalotky je bomba. Nejen ke kachním prsíčkům

Šéfkuchař Petr Vlásek z restaurace AvantGarde vždycky nabídne překvapivá řešení, jak zdánlivě obyčejné jídlo obléci do nového hávu. V nejnovějším dílu sezonní...  celý článek

Fenka mopse Peppa se zhruba před měsícem ujala tří opuštěných koťat nalezených...
VIDEO: Fenka mopse se dojemně stará o tři opuštěná koťata z ulice

Když tři opuštěná slepá koťata nalezená na ulici v Londýně přivezli na začátku listopadu do útulku Battersea Dogs and Cats, byla to pro fenku mopse jménem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.