Japonský špic je u nás velmi vzácné plemeno.

Japonský špic je u nás velmi vzácné plemeno. | foto: Kristýna Žáková

Japonský špic je pohodář, který jen málokdy zaštěká

  • 2
Japonský špic neboli „japonec“ je u nás poměrně vzácné plemeno. K dnešnímu dni je v plemenné knize zapsáno pouhých 59 jedinců. Pokud uvažujete nad pořízením menšího, aktivního a veselého psího kamaráda, který ovšem nepohrdne lenošením a bude tak trochu ojedinělý, je japonský špic pro vás to pravé.

Přestože toto milé plemeno pochází z Japonska, jeho předchůdci přišli s největší pravděpodobností z Německa. Konkrétně by mělo jít o velkého německého bílého špice, který se v roce 1920 začal šířit přes Sibiř a severovýchodní Čínu až do Japonska. Další plemena, jež přispěla ke vzniku japonského špice, jsou zřejmě americký eskimo a bílý ruský špic.

Japonský špic
Původ plemene:Japonsko
Účel plemene:Společenský pes
Další názvy:Nihon supittsu, Japanese Spitz
Uznání:FCI skupina 5
Velikost:Psi průměrně 36 cm, feny průměrně 33 cm
Hmotnost:Psi 10–11 kg, feny 8–9 kg
Průměrný věk: 12–14 let
Pořizovací cena:11 000 Kč, zahraniční krytí 14–16 000 Kč

Plemeno celosvětově zaznamenalo svůj největší rozmach v 50. letech 20. století, kdy jeho oblíbenost kulminovala. Ročně bylo zaznamenáno až na 4 500 štěňat. Bohužel už o několik let později zde byl viditelný úpadek plemene kvůli neupotřebení pro původní úkoly.

Japonský špic byl totiž hojně využíván jako hlídač majetku. Později lidé objevili jeho povahu jako skvělého psího společníka a psa do rodiny. Tím jeho obliba začala opět stoupat.

Japonský špic versus německý špic

Japonský špic je pes silné konstituce. Budí elegantní a ušlechtilý dojem. Má ostře špičatý čenich a stojaté uši ve tvaru trojúhelníku.

Ocas je nesený na hřbetě ve stočené poloze. Jeho srst je hustá s podsadou a má čistě bílou barvu.

Japonského špice si lidé nejčastěji pletou s klasickým německým špicem středním. Není se čemu divit, na první pohled by leckdo neviděl rozdíl. Pokud se však podíváme pořádně, některé rozdíly přece jen nalezneme.

Japonský špic má na rozdíl od toho německého delší formát těla a má jinak posazené uši. Další odlišností je fakt, že japonec není uštěkaný, naopak. Štěká pouze tehdy, když hrozí nějaké nebezpečí.

Výborný společník

První japonské špice dovezla do Česka chovatelka Jana Tomasová v roce 1997. Plemeno popisuje jako temperamentního pohodáře, který je vhodný jak pro aktivní rodiny, tak ke starším lidem jako skvělý společník či canisterapeutický pes. V roce 2001 odchovala první vrh japonských špiců v Česku.

V dnešní době je jedním z majitelů tohoto málo početného asijského plemene i Kristýna Žáková, která plánuje první vrh na červenec 2017. „Chtěla bych se zasloužit o rozšíření tak krásného a úžasného plemene, jakým je japonský špic. Přála bych si, aby se i jiní mohli seznámit s jeho veselou a hravou povahou,“ vysvětluje.

Přizpůsobí se chodu rodiny

Japonský špic je typický rodinný pes. „Miluje svoji rodinu. Nejraději by s ní byl 24 hodin denně,“ doplňuje Kristýna Žáková. Je však podle ní pravda, že toto plemeno si vždy vybere jednu osobu, kterou bude brát jako svého páníčka a bude ji mít nejraději.

Zajímavosti

  • Je zde jistá podobnost mezi japonským špicem a samojedem. Tito psi spolu ovšem pokrevně nemají zhola nic společného. Díky jejich podobnosti (bílá barva, chlupatost a úsměv) se někdy japonskému špicovi nesprávně přezdívá mini samojed.
  • První japonský špic byl do Česka dovezen v roce 1997, první vrh byl odchován v roce 2001.

Co se týče ostatních domácích mazlíčků, vychází s nimi japonský špic poměrně dobře, avšak za předpokladu, že s nimi byl seznámen v útlém věku. K dětem se chová přátelsky a ochranitelsky.

Tento bílý atraktivní psík je velmi aktivní. „Japonec miluje pohyb. Je velmi energický a temperamentní, rád si hraje jak s malými, tak velkými psy a přímo zbožňuje hračky, především aport,“ doplňuje Žáková.

Snadno se přizpůsobí podmínkám v rodině, ve které žije. Pokud je jeho rodina spíše klidnější a pohodovější, bude takový i on. Je velmi odvážný a také je spolehlivým hlídačem, který se jen tak něčeho nezalekne.

Rádi aportují nebo se dívají na televizi

Přestože se srst japonského špice zdá jako pracná na údržbu, opak je pravdou. Jeho srst je totiž samočisticí, což znamená, že i když je celá špinavá od bláta, po uschnutí všechen materiál opadá a srst je opět zářivě bílá. „Bohatě stačí, když jej jednou týdně učešete. V době línání samozřejmě češeme častěji,“ popisuje chovatelka.

Vzhledem ke svému temperamentu, inteligenci a aktivní povaze je tento špic skvělým adeptem na různé psí sporty, jako jsou agility, dogdancing či poslušnost. Jejich inteligence se však projevuje i v běžném životě. „Mluvila jsem s několika majiteli japonců a všichni jsme se shodli na tom, že se naši bílí mazlíci nejraději dívají na televizi. Hlavně když dávají nějaký pořad o psech,“ doplňuje.

Mají pevné zdraví

Japonci se řadí mezi celkově zdravá plemena. V České republice se toto plemeno vyšetřuje pouze na luxaci patel, což je vypadávání čéšky ze žlábku stehenní kosti. Toto vyšetření slouží spíše pouze ke kontrole, neboť japonci na toto onemocnění na rozdíl od některých oblíbených plemen netrpí.