Nádherně zbarvený samec

Nádherně zbarvený samec | foto: Viktor Krus

Rybí karneval na našich tocích. Buďte svědky tření střevlí potočních

  • 8
Na jaře se tře spousta rybích druhů. Zřejmě nejkrásnější proměnu zbarvení ryb v období rozmnožování na našich vodách lze vidět u střevlí potočních. Samečci tohoto rybího druhu se dokonce zahalují do výrazně barevného šatu.

Střevle potoční je malá kaprovitá rybka, jejíž délka se nejčastěji pohybuje okolo šesti až 10 centimetrů. Tento druh ryby se dožívá asi pěti let. Tělo rybičky je protáhlé a má válcovitý tvar, přičemž ho pokrývají velice drobné šupinky. Střevle se vyznačuje tmavým hřbetem, světle zelenými boky a bílým břichem. Na jejím těle, přesněji řečeno na hřbetu a bocích, se nacházejí i tmavé skvrny, jež se u některých jedinců mezi sebou mohou i spojovat.

Malá hlava střevle je v přední části zakulacená, stejně jako její ploutve. Střevle se živí larvami hmyzu, hmyzem padlým na vodní hladinu, řasami či semeny. Velikost populace střevlí na našem území není uspokojivá, i proto patří mezi chráněné druhy ryb (je celoročně hájená).

Kde na ni můžete narazit

Střevle potoční žije téměř po celé Evropě, mezi výjimky patří jih Pyrenejského poloostrova, jih Apeninského poloostrova, Řecko, sever Skandinávie a sever Velké Británie. Vyskytuje se v chladnějších potocích a řekách s čistou vodou, kde je vyšší hodnota kyslíku, nejčastěji jsou to pstruhová a lipanová pásma.

Třecí vyrážka na hlavě střevle

Střevle mají v oblibě zarostlé tůně.

Střevle se s oblibou zdržují v tůních, kde mají možnost se skrývat, i v příbřežní vegetaci či ve vymletých kořenových soustavách stromů rostoucích na březích potoků. Někdy se v případě nebezpečí schovávají i pod kameny. Početnější hejna lze vidět i v potocích, kde se nevyskytuje jejich přirozený nepřítel pstruh potoční. V některých případech tato ryba dokonce obývá horská jezera.

Barevná proměna

V jarních měsících je střevle potoční obzvlášť krásná. Její zbarvení v době rozmnožování zintenzivňuje. Samci se dokonce mění na nádherně barevné rybky, které bychom spíše zařadili k obyvatelům korálových útesů.

Střevle pojídá hmyz, semena a řasy.

V případě nebezpečí se schovávají mezi kameny.

Samcům v době tření zčerná hřbet, boky zalije sytě zelená barva a jejich bílé břicho zčervená. Červená barva jim zbarví i pysky a někdy i ploutve. Na jejich malé hlavě se objeví třecí vyrážka.

Tření probíhá od dubna do června. Samice kladou jikry na kamenitém dně v několika dávkách. Celkový počet jiker se pohybuje okolo 500 až 3 000 jiker. Spatřit zbarvené střevle můžete v mělkých a "proudnějších" částech vodních toků, před samotným aktem rozmnožování totiž absolvují krátkou cestu proti proudu.