Jarní vertikutace | foto: Mountfield

Je ideální čas na vertikutaci. Jaký stroj vybrat a za kolik

  • 33
Český trávníkářský svět je rozdělen na dva nesmiřitelné tábory. Jeden miluje trávníky upravené po anglicku, druhý dává přednost zahradě s minimálním zásahem člověka. Kdo patří k těm prvním, dříve nebo později se rozhodne koupit vertikutátor. Třeba i dohromady se sousedy.

Vertikutace je nezbytnou podmínkou pro údržbu pěstěné trávy. Prořezáním starých drnů a vyhrabáním stařiny se dostanou do půdy vzduch, voda a živiny. Provádí se obvykle na jaře a na podzim.

Jak přesně postupovat při vertikutaci

Protože vertikutátory (zvláště v benzinové verzi) jsou dost drahé stroje a navíc jednoúčelové, s koupí většina z nás váhá. Jenomže kdo někdy viděl rozdíl mezi běžnou zahradou a zahradou pravidelně ošetřovanou pomocí vertikutace, je o krůček blíže k tomu začít se zabývat myšlenkou na koupi tohoto stroje.

22. září 2009

Pro malé plochy postačí elektrický vertikutátor. Záleží i hodně na tvaru zahrady. "Při výběru vertikutátoru je třeba zohlednit vedle velikosti travnaté plochy a členitosti pozemku i faktor bezpečnosti práce s vertikutačním strojem. U benzinového stroje odpadá problém s přívodem elektrického proudu a možností přeseknout elektrický kabel," říká Jaroslav Zajac ze společnosti Mountfield. Elektrické stroje podle něho bývají většinou dimenzované pro zahrady do pěti set metrů čtverečních.

Benzinové vertikutátory se hodí pro větší pozemky, anebo nouzově tam, kde jsou problémy s přívodem elektřiny.

Jak vybírat elektrický stroj

Dělí se na jednoosé a dvouosé. Na maličkou předzahrádku nebo malou zahradu si vystačíte s jednoosými. Jsou malé a lehké. Často ale mají nože daleko od sebe, takže je třeba provádět operaci nadvakrát v pravém úhlu. Určitě jsou to typy, které stojí spíše v nejnižších cenových kategoriích. 

Jednoosý vertikutátor

Dvojosý vertikutátor

Standardní vertikutátory, které poslouží i na větší pozemek, bývají dvojosé (podobné konstrukce jako sekačka).

Dávejte si pozor na použitý elektromotor. Používají se kolektorové elektromotory, které jsou vysokoobrátkové, často nemají stabilní chod a mají nižší životnost. Jsou lehké, levné, poznáte je podle zvuku, znějí tak trochu jako vysavač nebo mixér.

Výkonnější (a většinou dražší, ale trvanlivější) vertikutátory používají asynchronní motory. I kdybyste v návodu či na popisku v obchodě nenašli přesnější údaje, mohli byste ho rozeznat podle štítku přímo na motoru, kde by měla být uvedena hodnota rozběhového kondenzátoru v mikrofaradech. V opačném případě nezbývá než se orientovat podle sluchu.

Výkony motorů se u solidních strojů pohybují mezi 1–1,5 kW.

Jak vybírat benzinový stroj

Výkony benzinových vertikutátorů se obvykle pohybují mezi 2,5 a 4 koňskými silami. To je naprosto dostačující výkon, protože nože se zasekávají do půdy jen 2–3 milimetry hluboko.

Pro pohon se používají motory konstrukčně podobné sekačkovým, pouze s horizontálně uloženou hřídelí.

 Většinou se používají motory od tradičních výrobců Briggs & Stratton nebo Honda. U levnějších strojů můžete najít i čínské motory, které podle referencí sice nejsou špatné, ale tradiční "motoráři" nabízejí další benefity jako například snadný start, menší emise, rychlou dostupnost náhradních dílů i spotřebu benzinu.

Na rozdíl od elektrických strojů bývá šasi kovové, případně s plastovými prvky plnícími ale spíše jen designovou úlohu.

Důležité detaily

Nože při práci rozrývají půdu, často i s drobnými kamínky, časem se tedy opotřebovávají. Při koupi se ptejte, zda lze vyměnit jednotlivé nože, anebo se musí vyměnit celý válec, což by pak mělo být dražší.

Podívejte se, jak může vypadat konstrukce válce. Některé stroje mají jen jednoduchou hřídel osazenou noži. Výrobci ale nabízejí i "vychytanější" řešení. "Vyzkoušeli jsme, že když válec s noži doplníme i vyhrabávacími dráty, zvýší se schopnost vertikutátoru dostat stařinu z trávy. Odhadoval bych, že 70 procent vyhrabou nože, o zbytek se postarají dráty," vysvětluje Pavel Kuřátko ze společnost Wolf-Garten, která tento systém využívá.

Jednoduchý systém s dvojramennými noži

Některé válce kombinují nože s vyčesávacími dráty.

Další z velkých výrobců, Al-ko, zase nabízí systém Combi, který umožňuje vyměňovat válec s noži za válec s provzdušňovacími dráty. "Povolíte jediný šroub a můžete systémy vyměnit. Pro první hrubou vertikutaci použijete nože, pomocí drátů pak můžete šetrně vyčesat zbytky toho, co se nepodařilo na první pokus. Anebo provzdušňovat i během sezony," objasňuje Rostislav Baďura ze společnosti Al-ko.

Někteří prodejci ale tvrdí, že tento systém je pro trávník zbytečný. Že je možné v případě nutnosti provzdušňovat trávu i během sezony klasickým vertikutátorem s tím, že se stroj nenastaví do minusových hodnot, ale jen "na nulu". Tím se vyhrabou jen drobné zbytky trávy například tam, kde se k sečení používá systém mulčování (viz článek o sekání s mulčováním).

"Je užitečné, když má vertikutátor plynulé nastavování hloubky řezu, můžete ho tak jemněji regulovat než skokovou regulací," doplňuje Jaroslav Zajac.

Ideální je plynulé nastavování hloubky řezu.

Užitečnou pomůckou, kterou najdete spíše u dražších strojů, je páka spouštění do pracovní polohy. Na rovné, pevné ploše nastavíte řez, pákou zvednete šasi, odjedete na trávník, nastartujete, spustíte nože a pracujete. Při obracení opět stroj zvednete a máte jistotu, že si ošetřované místo nepoškodíte popojížděním sem a tam.

U některých modelů máte v ceně i koš, u jiných se dokupuje. Když už koš, tak alespoň o objemu 50–60 litrů. Hlavně po první vertikutaci vyhrábnete takové množství stařiny, že byste malý koš museli vysypávat co tři metry. Pak je výhodné vertikutovat bez koše a chuchvalce staré trávy sbírat sekačkou. Teprve po několika letech, až budete mít zahradu v pořádku, se sníží množství odpadu a má cenu sbírat do koše přímo vertikutátorem.

Dražší modely jsou vybaveny pákou pro spuštění do pracovní polohy.

Systém nastavování hloubky řezu umístěný u spouštěcí páky

Obrázek o kvalitě konstrukce si můžete udělat už v obchodě například podle tuhosti madla, u elektrických modelů i podle kvality zpracování plastu. Nesmí mít otřepy, musí být pravidelně probarvený. Kontrolujte vůli koleček, ptejte se, zda jsou uložena v kuličkový ložiscích, ne v plastových kluzných. Ta pak mohou "odejít" za dva tři roky. Všímejte si i možnosti složit madlo tak, aby šlo jednoduše sklopit. Vertikutátor nepoužijete tak často, takže je výhodné složit ho do minimálního objemu tak, aby ve sklepě nebo garáži mimo svou sezonu nepřekážel.