Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V jílovité půdě nic nevypěstujete, musíte ji upravit, radí zahradník

aktualizováno 
Když si zakládáte zahrádku, s jílovitou půdou nic nenaděláte. Svrchní vrstvu ornice si však můžete upravit tak, aby byla úrodná a plodila podle vašeho přání.

Při zakládání nového záhonu se bez rýče neobejdete. | foto: Profimedia.cz

„Kolem vodních toků bývají většinou písčité půdy, ty jílovité jsou zase v blízkosti skalních masivů,“ říká vedoucí praktické výuky ze Střední školy stavební a zahradnické v Praze-Jarově Jaroslav Čuba.

„Než začnete na takové půdě cokoliv pěstovat, musíte ji, stejně jako zemědělci, nejdříve upravit. Když se zakládá nové pole z louky nebo pastviny, kde se odpradávna nehospodařilo, je tam surová jílovitá půda, která se musí napřed zpracovat,“ vysvětluje. To platí i v případě, když si na chalupě budete chtít založit nové záhony.

Příklad osevního plánu

Plodiny si rozdělíte podle toho, jak jsou náročné na živiny, takzvané tratě. Od nejnáročnějších na 1. trati až po nejméně náročné na 3. trati.

Mezi zeleninu první tratě se řadí zejména košťáloviny (zelí, kapusta, květák či kedluben) a plodová zelenina (rajče, paprika, lilek, tykve, okurky a melouny). Tyto druhy snesou v období vegetace přihnojení organickými hnojivy.

Druhý záhon, který jste hnojili loni (respektive předloni na podzim), využijte pro pěstování zeleniny se středními nároky na živiny, takzvané druhé tratě. Sem patří kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvička, červená řepa), dále listová (salát, špenát, mangold) a cibulová zelenina (česnek, cibule, pórek).

Třetí záhon osejte převážně luskovou zeleninou (hrách, fazole, bob). Hlízkové bakterie žijící na kořenech čeledi Fabaceae fixují vzdušný dusík, a tak půdu obohacují.

V první fázi je třeba travní plochu zorat, obrátit půdu, takže trávník v zemi shnije a zanechá tam trochu humusu. Pak je třeba pole dohnojit a v první řadě obohatit o humus, eventuálně o písčitou složku, aby se půda vylehčila.

„Jde o to, aby byla propustná pro vodu i plyny, protože kořeny potřebují taky vzduch. Ideální je přivézt hnůj a rozhodit ho po pozemku, aby se nastartoval v té půdě život. Třeba žížaly, ty jednak provzdušňují půdu a zpracovávají organickou hmotu. A takových organismů jsou v živé půdě tisíce,“ říká Čuba.

Jeden centimetr ornice podle něj vzniká přirozenou cestou asi tisíc let, takže ho trápí, jak se s ní zachází. Dobrovolně ji doslova zahazujeme a stavíme na ní sklady a nákupní centra, místo abychom si jí vážili jako toho nejcennějšího, co máme.

Až budete mít první fázi hotovou, osévá se pomocnými plodinami, jako například jetel nebo vojtěška, což jsou vikvovité rostliny, které dokážou poutat vzdušný dusík a dodávat ho do půdy. Ty až vyrostou, rozdrtí se a zaorají, říká se tomu zelené hnojení.

Pak už je možné začít pěstovat méně náročné rostliny. „Každá plodina má na půdu jiné nároky a vliv. Řepka je například pro půdu naprostý jed. Nejenže vysává z půdy živiny, ale navíc ji otravuje. Není to žádná mírumilovná rostlina, ničí ornici,“ kroutí hlavou.

Proto se správně stanovují takzvané osevní plány. Ve středověku ještě existovalo čtyřpolní hospodářství, kdy se plodiny střídaly a čtvrtý rok se nechala půda odpočívat. Dnes už to tak není. Ale i tak se mají po sobě sázet plodiny, které nemají společné choroby a škůdce.

Odvíjí se to i od způsobu hnojení. „Staří zemědělci říkali, že brambory se sázejí do hnoje. Takže rozházíte na pole hnůj a první rok zasadíte brambory. A druhý rok se mohou pěstovat náročnější plodiny, protože po těch bramborách tam zbude ten rozložený hnůj. A zase například cibuloviny se dávají skoro až naposled, protože nemají tak velké nároky na živiny a naopak cibule a česnek hnojení organickými hnojivy nesnáší,“ popisuje učitel.

Autor:




Nejčtenější

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...
Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o...  celý článek

Další z rubriky

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

V téhle zahradě bude hodně práce.
Sedm kroků od zarostlé houštiny k upravené zahrádce. Jaké stroje to usnadní

Představte se, že jste koupili chalupu. Stavba je v pořádku, ale na zahradu už léta nikdo nesáhl, takže se proměnila v neprostupnou houštinu.  celý článek

Krychlové melouny jsou samozřejmě skladnější. Ale také výrazně dražší. V...
Tvarovaný meloun je spíš jen dekorace. Jako rarita víc vynáší

Těžko říci, jestli melouny tvarované během růstu do podoby krychlí, srdcí či pyramid ještě patří do krámků s ovocem a zeleninou. Japonci za ně zaplatí nemalé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.