Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po mírné zimě opět můžeme očekávat záplavu hmyzu, říká entomoložka

aktualizováno 
Některé druhy hmyzu dokážou pobyt na zahradě pěkně znepříjemnit. Vzhledem k mírné zimě lze očekávat jejich hojný výskyt. Podívejte se, co nás v příštích měsících čeká.

Ke konci dubna se v zahradě začnou objevovat mravenci. | foto: Profimedia.cz

S jarním sluníčkem spatří světlo světa opět záplava vos a klíšťat, kterým mírná zima přeje. Spolu s komáry či mravenci tvoří pěknou řadu parazitů, před kterými bychom se rozhodně měli mít na pozoru.

V dubnu se začínají objevovat mravenci

V dubnu je ještě na většinu hmyzu brzy, zato mravenci jsou připraveni brát naše byty útokem. Po hladové zimě přichází období hledání dostatku potravy. A protože žijí ve velkých společenstvech s počtem okolo jednoho milionu, je doporučeno mít se před nimi na pozoru.

Škůdci a hmyz

Rozcestník článků o hmyzu a dalších organismech, které nám ničí zahradu.

V čele každého mraveniště stojí královna, která se řadí k vůbec nejdéle žijícímu hmyzu. Až potkáte okřídleného mravence, jedná se o samce, jehož jediným úkolem je oplodnit královnu. Poté brzy hyne. Neokřídlenými jedinci jsou dělnice, které shánějí potravu larvám i královně a budují mraveniště. Svoje cesty si „značkují“ pachovými stopami, aby na cestě zpět nezabloudily.

V žádném bytě však tyto černé řádky mravenců nepůsobí dobře. Stejně tak nepříjemné, i když neškodně, je mravenčí poštípání. Účinným prostředkem může být aerosol na mravence ve spreji.

„Spreje proti lezoucímu hmyzu, takzvané kontaktně působící insekticidy, si s mravenci okamžitě poradí. Jejich účinnost je však jen lokální a z mravenčí kolonie k nám tak mohou proudit další a další zástupy dělnic,“ říká Kateřina Jůzová, entomoložka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. K zakoupení jsou ale i speciální nástrahy na mravence, takzvané pastičky (typu Biolit), které v sobě ukrývají atraktivní potravinovou složku lákající lezoucí hmyz. Ten se po požití vrací do svého úkrytu, kde dál roznese účinný jed a dochází k vyhubení celého mraveniště.

V květnu a červnu nám začínají dělat peklo komáří samičky

Teplé květnové dny s sebou přináší první komáří nálety. A to je velká nepříjemnost, protože tito malí pijáci krve nás pronásledují až do podzimu.

U nás se vyskytuje převážně druh komára obecného. „Samec pro člověka není nepříjemný, zato jeho samička dokáže pěkně potrápit. Samec se totiž na rozdíl od ní neživí krví, ale pouze rostlinnými šťávami. To ona saje krev. Důvodem je vyšší potřeba energie pro tvorbu vajíček,“ říká Jůzová.

Komáří samičky navíc útočí většinou v podvečer a večer. Jsou totiž malé a musí umět dobře hospodařit s vodou. Přes den odpočívají, ideálně někde v místě s vyšší vlhkostí. Není tedy překvapením jejich zvýšená koncentrace právě u vody či bazénů. Ty navíc poskytují i ideální podmínky pro líheň dalších komárů.

„Při hledání hostitele se komáři orientují především čichem. Mají k tomu uzpůsobený speciální orgán na tykadlech. Ten slouží k rozpoznávání různých pachů a také k detekci oxidu uhličitého, který vydechujeme,“ doplňuje Jůzová.

Štípnutí od komára není nijak závažné. „Komáři svým tenkým sosákem napichují drobné cévky, ze kterých přímo sají krev, takže nevytváří hematom,“ tvrdí entomoložka. V Česku je navíc výskyt komáry přenášených onemocnění velmi vzácný. Alergie také nejsou časté, štípance však neúprosně svědí a do ranky si můžeme zanést nečistoty a zajistit si tak drobnou infekci. Rána pak svědí o to víc a postižené místo se ne a ne zahojit.

Na vzniklé pupínky lze aplikovat lokální protizánětlivé přípravky ve formě gelů, snazší je však útoku komárů předejít. Vybavte se tedy na léto ochrannými prostředky v podobě sprejů a repelentů (pro děti ale volte speciální). Pokud preferujete spaní s otevřeným oknem, určitě sáhněte po elektrických odpařovačích (pro děti varianta Kids).

Červnové a červencové vosí nálety kazí grilování

Letní posezení jsou velkým lákadlem pro nenechavé vosy. „Vosy nejdou jenom „na sladké“, jak se lidé mnohdy domnívají, ale živí se také masem. Tím potom krmí své larvy. Atraktivní je však pro ně nejen naše jídlo, ale i náš pot, který cítí na desítky metrů,“ vysvětluje Jůzová.

Vosa obecná je nejhojnější evropský druh vosy, která na rozdíl od včel ráda útočí i na lidi. Vosí jed, který vpouští do těla směs kyselin, může být pro alergiky velmi nebezpečný. „V jedovém váčku se nachází nejen samotný jed – peptid, ale také feromon, kterým vosy nepřítele ́označkují ́, aby upozornily další vosy na nebezpečí a ty mohly nepřítele snáze zacílit,“ říká Jůzová.

Může se tak stát, že člověk dostane „bezdůvodně“ žihadla i od dalších vos. „Přes zimu přezimují jen oplodněné královny. Pro početnost vos v další sezoně je tedy klíčové, zda pro ně byla zima příznivá a dokázaly ji přežít. Letos tedy můžeme opět očekávat vyšší početnost vos,“ upozorňuje entomoložka.

Klíšťata opravdu nepadají ze stromů

Mírné zimy přejí nejen vosám, ale také hojnému množení klíšťat, která mohou být životu nebezpečná. Vyskytují se stále častěji, navíc jich je velká část infikovaná a mohou tak způsobit závažné zdravotní problémy.

Zajímavostí je, že se stále častěji vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, proto ani na horách už nejste před jejich útokem chráněni. „Ráda bych také upřesnila, že klíšťata opravdu nepadají ze stromů. Pohybují se blízko nad zemí, tedy například v trávě. Do horní části těla se klíště dostane díky lehnutí do trávy, případně může velmi snadno přelézt po oděvu či pod oblečením,“ vyvrací rozšířený mýtus entomoložka.

A zatímco na klíšťovou encefalitidu existuje účinná vakcína, na vývoj vakcíny proti lymské borelióze si budeme muset ještě počkat. I zde se proto vyplatí investovat do ochranných prostředků.

Na výběr máte repelenty, spreje proti vosám (vybírejte ten, který zaručí okamžitý podchlazující účinek a tím sníženou pohyblivost vos). V boji proti klíšťatům používejte repelenty - pro děti opět volte variantu Kids či Baby.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.