Sad nebo trávník ve svahu jsou problém. Jen těžko se tu dá pěstovat zelenina nebo vybudovat posezení s pergolou. Když tu neroste dost keřů a stromů, při každém větším dešti aby se člověk bál, že voda odplaví zeminu na dům či na silnici.
V tomto případě je praktické svah rozčlenit na řadu teras, pravidelně či nahodile rozmístěných. Každou z nich je pak potřeba podepřít menší či větší zdí.
Nutností je trvanlivý a stabilní materiál. Dříve lidé nejčastěji volili zdění z velkých kamenů, železobeton, případně lícové cihly. Oblíbené materiály dnešních dnů jsou ale drátěné koše plněné kameny, zvané gabiony, dřevěné kůly nebo betonové tvarovky v podobě desek, palisád či okrasných truhlíků.
Z dálnice do sadu
Nejdříve na místo rozestavíte drátěné koše. Dají se poskládat do libovolného tvaru podle přání. Pak je pečlivě vyplníte kameny a uzavřete. "Kámen se ručně ukládá na místě výstavby, bez použití pojiv," popisuje Vítězslav Tomis z firmy Gabiony Tomis.
Kameny jen volně skládáte, není nutná malta ani beton. Výsledkem jsou efektní gabiony, z nichž lze postavit nízkou podpěru, ale i slušně vysokou zeď. U některých typů zdí lze na ukládání kamenů využít i stroje.
Gabiony se původně používaly jako zpevňující prvek při stavbách silnic, železničních koridorů nebo říčních nábřeží. Postupem času se však zalíbily také architektům zaměřeným na veřejné a kancelářské budovy či na parky, později na rodinné domy a jejich zahrady.
Dnes se využívají jako pevná dekorace při stavbách plotů, zídek a dělicích stěn, teras, ale i laviček či garážových stání. A dají se najít i jako forma neotřelého obkladu stěn rodinných domů.
Pozink vydrží desítky let
Drátěné koše lze vyplňovat kameny i svépomocí, ale odborníci to moc nedoporučují. Práce je fyzicky hodně náročná a vyžaduje cvik. Proto je dobré si na to objednat zkušené pracovníky. Za pár dní zvládnou i několik metrů dlouhý plot.
Ceny opěrných zdí se pohybují kolem 3 000 korun za metr krychlový. Mohou se však velmi lišit podle použitého kamení, náročnosti terénu, podloží či nutnosti používat stroje. Metr čtvereční obkladu nebo samostatně stojícího plotu pak vyjde zhruba na 4 000 korun.
Drátěné koše mohou možná působit tak, že dlouho nevydrží. Přírodní kámen spoutaný pozinkovanou ocelí však slibuje dlouhou životnost. "Výrobce ocelových sítí zaručuje životnost minimálně 50 let. Jsou však z tak "mladého" materiálu, že si více výrobci povrchové úpravy nejsou schopni ověřit. Věří však, že vydrží ještě déle," vysvětluje Vítězslav Tomis.
Beton na mnoho způsobů
Květiny a betonPopínavky Když kameny v gabionu prorostou kořeny stromů, keřů a popínavých rostlin, životnost se může prodloužit na opravdu velmi dlouhou dobu. Osazování gabionových stěn břečťanem nebo psím vínem tedy má nejen okrasnou, ale i statickou funkci. Bastiony plněné kamínky Speciální formou gabionů jsou takzvané bastiony. Pletivo doplňuje netkaná geotextilie, která umožňuje vyplnit koš i menšími kameny či pískem. Bastiony se přepravují poskládané jako harmonika a kromě menších zídek se používají i na stavbu dočasných protipovodňových hrází. Květiny v tvárnici Okrasnou variantou betonových tvárnic jsou duté dílce, které se skládají pyramidovitě a zpevňují tím svah. Po dokončení stěny slouží tvarovky jako truhlíky k zasazení květin či keřů. |
Kdo dává přednost betonu, má širokou škálu možností. Nejpoužívanější je takzvané ztracené bednění. Díky moderním tvarovkám zvládne takové zdění i méně zkušený člověk. "Jako první krok je nutné srovnat terén a vytvořit podkladní betonovou desku. Podloží musí být zcela vodorovné," radí Marek Procházka z OBI v Berouně.
Tvárnice vhodné i na stavbu základů se potom poskládají na sebe. "Vázání probíhá shodně, jako u běžných cihel, tedy druhou řadu zdi začnete půlenou tvárnicí," říká Marek Procházka.
Sestavené tvárnice se pak vyplní armaturou, tedy speciálně upravenými železnými, takzvanými roxorovými tyčemi. A nakonec se vylijí betonem. Tvarovky nemají pohledovou úpravu, takže se většinou omítají, obkládají kamenem či mrazuvzdornými obklady. Lze je však ponechat i nezakryté a dát tím zídce neotřelý vzhled.
Ceny tvárnic ztraceného bednění začínají na 40 korunách. Podobně se pracuje pracuje s betonovými tvárnicemi s povrchovou úpravou, ty se prodávají za ceny od 50 korun za kus. Ty už však není nutné obkládat.
Zahradní zídka z betonu však může vypadat i jinak. Koupit lze třeba desky nebo palisády v podobě panelů z pohledového betonu. Dají se využít i jako menší opora a lemování schodišť, teras či záhonů.
Kůly podél záhonů
Ten, komu však kámen a beton připadají moc chladné, může využít teplejší dřevěné palisády. Hodí se jak na opěrné zdi, tak na lemování záhonů či chodníků z dřevěné dlažby, dají se z nich sestavovat i různé okrasné obrazce.
Běžný metr nejčastěji používané záhonové palisády vysoké 30 centimetrů stojí 100 korun. Metr palisády průměru devět centimetrů stojí asi 80 korun.
I když je dřevo zapuštěné do země, dlouho vydrží, protože je hloubkově impregnované tlakem. "Palisáda není ošetřená impregnační látkou na povrchu, ale do hloubky dřeva. Podle zvoleného materiálu to může být hloubka až několik centimetrů," uvádí Radek Linhart z firmy Vladeko. Dřevo se pak už nemusí nijak udržovat.
Stavba palisády není složitá. Do výkopu, který je o celý průměr kulatiny větší než samotný kůl, se vysype asi 10 centimetrů štěrku, který zajistí drenáž, tedy odvod vody. Výkop by měl být hluboký asi třetinu délky palisády.
"Poté se vloží palisáda a od svahu se překryje izolačním pásem. Pak stačí palisády zabetonovat a stranu od svahu dosypat zeminou," popisuje Radek Linhart. V případě opěry je nutné dbát na to, aby stěna byla dobře dimenzovaná na udržení svahu.
