Vzrostlé stromy kaštanů na jaře těší výraznými květy, na podzim plody. Klíněnka

Vzrostlé stromy kaštanů na jaře těší výraznými květy, na podzim plody. Klíněnka a další škůdci by je mohli v Evropě úplně zlikvidovat. | foto: Profimedia.cz

Přijde Evropa úplně o kaštany? Klíněnka a himálajské bakterie je ničí

  • 20
Už uprostřed léta se jejich listí zabarvuje do červenohněda, jako by byl říjen. A začátkem podzimu už na nich většinou nenajdete ani lísteček. Může za to klíněnka jírovcová. Motýl, jehož larvy požírají listy. A klejotoková bakterie z Himálaje, která narušuje kmen. Strom pak uhyne.

Podle agentury AP čelí této zkáze stromy jírovců maďalů, tedy kaštanů koňských, po celé Evropě. Navštívíte-li například slavný pařížský hřbitov Pere Lachaise, kde jsou pohřbeni takoví velikáni jako byli Oscar Wilde nebo Jim Morrison, chladivý a uklidňující stín tam poskytují návštěvníkům i náhrobkům právě jírovce maďaly.

Loni se tam ale už uprostřed července návštěvníci po kotníky "brodili" spadaným zežloutlým listím. "Je to problém celé Paříže," řekla hřbitovní restaurátorka Martine Lecuyerová. Letos tam stromům alespoň ulevily vydatné deště.

Výhled na vzrostlý kaštan pomáhal přijít na jiné myšlenky i Anně Frankové, která se za války v Amsterodamu skrývala před nacisty. Jenže tento nádherný stopadesátiletý kaštan po napadení klíněnkou a houbou zeslábl a před dvěma lety se vyvrátil. Pro něj už je na jakoukoliv záchranu pozdě.

Jak ničí klíněnka a bakterie kaštany neboli jírovce?

Drobný motýlek klíněnka jírovcová naklade na listy kaštanů vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy. Ty listy požírají a následkem toho zežloutne koruna napadeného stromu už někdy v červenci. Kvůli tomu přichází strom v plné sezoně o možnost přijímat prostřednictvím listů životadárné světlo. Následkem toho chřadne a jako oslabený ho začnou napadat například houby.

Ke klíněnce se bohužel přidala ještě zkázonosná bakterie (Pseudomonas syringae pv. aesculi) původem z Himálaje, která způsobuje slizotokovou nekrózu. Výskyt této bakterie byl už prokázán i u nás, i když ne v takové míře jako v západní Evropě. Při této nemoci z prasklin ve větvích a kmeni pomalu vytéká klej, lepivá rezavá až tmavohnědá lepkavá tekutina, která na stromě vytváří rezavé skvrny. Strom chřadne, může i uhynout.   

Útok více škůdců je pro stromy jako smrticí koktejl

Zatím z neznámého důvodu se klíněnka přemnožila a rozšířila do většiny Evropy už před více než deseti lety, Česko zasáhla mj. v roce 1999 (info o možnostech záchrany stromů najdete v článku z roku 1999 zde;  Praze se osvědčilo pálení listí, více zde). V Británii se poprvé objevila v roce 2002 ve Wimbledonu, brzy se dostala i do dalších míst Anglie a Walesu.

Později se ke klíněnce přidala i zmíněná bakterie. "V jistém smyslu kombinace škůdců působí jako smrtící koktejl," řekl Darren Evans z univerzity v anglickém Hullu. "Pokud strom napadne klíněnka, snadněji pak podlehne slizotokové nekróze, která ho zabije." Výskyt nekrózy už zaznamenali i odborníci v Česku,  zatím naštěstí její řádění nemá tak fatální dopad jako v západní Evropě. 

Vědci bohužel zatím neznají účinný způsob, jak napadení zmíněným motýlkem spolehlivě monitorovat. To samé platí podle Evanse i o bakterii. Lék tak doposud není v dohledu a přitom se škůdce šíří po celé Evropě.

"Nejhorší variantou je, že přijdeme o většinu našich stromů jírovce maďalu," řekl Evans. V Británii přitom rostou zhruba dva miliony kaštanů a už průzkum z roku 2007 ukázal, že škůdci zasáhli až polovinu z nich. Situace je vážná i v Belgii, ve Francii a v Nizozemsku. A k obavám důvod skutečně je: na přelomu století kvůli houbovému onemocnění na východě USA hromadně hynul kaštanovník zubatý.

Vyvrácené či vykácené kaštany nahrazují lípy

V belgickém Gentu se letos v srpnu vyvrátil u řeky Šeldy obří kaštan, který při pádu zničil auto. Stalo se to na rušné ulici, kterou často projíždějí studenti na kolech. Město proto z bezpečnostních důvodů nařídilo zkontrolovat zdravotní stav kaštanů a případné poškozené stromy chce raději preventivně pokácet.

Kaštany v Evropě

Kaštany koňské neboli jírovce maďaly se do západní Evropy dostaly z Balkánu před pěti sty lety. Staly se symboly měst, zejména pak během viktoriánského období v Anglii. Lidé si je oblíbili zejména v parcích, alejích i na náměstích.

Pro kaštany je také velice tristní, jak se města se zkázou a "odchodem" kaštanů vyrovnávají. V gentském centru, kde byly letos v létě všechny kaštany vykáceny, už nyní rostou jen lípy.

A právě k vysazování lip se uchylují i další evropská města. "Řada místních úřadů již nesází jírovce maďala, protože mají strach. Proč sázet něco, co je náchylné k napadení?" vysvětlil Evans, jak to vidí zastupitelé v Británii. Západní Evropa tak tedy v podstatě může přijít o celou novou generaci kaštanů koňských.