Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Neposkvrněné početí varanice Aranky: bez samce nakladla oplodněná vejce

aktualizováno 
Pražská zoologická zahrada řeší záhadu. V lednu samička kriticky ohroženého varana komodského nakladla vajíčka. Pět z dvaceti je oplodněných. Samici však chybí její samčí protějšek.
Varan komodský, největší ještěr světa, se úspěšně množí v pražské ZOO. Ilustrační foto

Varan komodský, největší ještěr světa, se úspěšně množí v pražské ZOO. Ilustrační foto | foto: shutterstock.com

"Samice varana komodského Aranka znovu nakladla vejce!" oznámil před několika dny kurátor chovu plazů Petr Velenský. To je z pohledu nejen naší zoologické zahrady velká událost sama o sobě. Navíc si však, stejně jako v případě Arančiny minulé snůšky, jen s větší naléhavostí, klademe otázku, kdo je otcem – a zda tu vůbec nějaký otec je.

Připomenu, že téměř přesně před rokem nakladla Aranka přesně dvacet vajec. Byla oplodněná samcem, který nešťastnou náhodou uhynul krátce poté, a celé měsíce před vylíhnutím svých potomků. U Aranky ho pak nahradil starý a částečně invalidní samec Leonardo. Dvakrát byl společně s Arankou a po jejich setkání vždy následovala snůška vajec (viz článek o sexuálním apetitu starého Leonarda). V první byla vejce neoplozená. Teď se jich však oplozených jeví pět.

Zajímavé přitom je, že mezi Arankou a Leonardem téměř jistě nedošlo k páření!

Podívejte se na archivní video o stěhování varana Leonarda.

Tedy znovu: Kdo je otcem? A je tu vůbec nějaký otec? V úvahu připadají celkem čtyři varianty.

1. Vejce jsou neoplozená

Otce není třeba řešit, protože všechna vejce jsou neoplozená To je velmi nepravděpodobné. Kurátor chovu plazů Petr Velenský, který pět vajec z nejnovější snůšky označuje za oplozená, má zcela neoddiskutovatelné zkušenosti.

Ostatně, nemýlil se ani u minulé snůšky, o níž dnes s nezlomnou jistotou víme, že obsahovala oplozená vejce. Vyvíjejí se v nich totiž zárodky a Petr jim, a to doslova, měřil tep.

2. Otcem je invalidní samec Leonardo

Velmi nepravděpodobné. Jsem přesvědčen, že páření by naši chovatelé zaznamenali. Varany komodské mají ostatně pod nepřetržitým dohledem kamer.

Ačkoliv je tato varianta málo pravděpodobná, upřímně bychom ji uvítali. Měli bychom totiž naději na narození geneticky cenných mláďat.

3. Otcem je samec Drak, který už uhynul

Nelze to zcela vyloučit. Šlo by však o naprosto nečekaný objev. Samice některých plazů – zejména u druhů, kde je pro obě pohlaví obtížné se setkat – si uskladňují spermie ve vejcovodu. Aranka si tak mohla uchovat spermie svého někdejšího partnera Draka. U varanů však nic podobného nebylo dosud zjištěno. A u komodských varanů už vůbec ne!

4. Otec neexistuje a Aranka je Evou, která si stvoří Adama

Nejbizarnější, podle Petra Velenského však v tuto chvíli asi nejpravděpodobnější možnost. U některých druhů plazů včetně varanů komodských již bylo potvrzeno rozmnožování, při němž se nový jedinec vyvíjí ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Takto se v roce 2007 narodila mláďata například v zoologické zahradě v Londýně a poté i v zoologické zahradě v anglickém Chesteru.

Výsledkem tohoto typu rozmnožování jsou u varanů pouze samci, kteří navíc postrádají genetickou informaci druhého rodiče. Teoreticky je tak možné, že si samice, která jediná připluje na opuštěný ostrov, může sama stvořit svého Adama.

Na odpověď, která z možností je pravdivá, si budeme muset počkat. Ale co si myslíte vy? Definitivní jasno budeme mít v srpnu.

Mohla samice varana snést oplozená vejce? Ke které variantě se přikláníte? Pište na ondrej.kinkor@mfdnes.cz.

Varan Komodský

Varan komodský se chová v pražské zoo v pavilonu Indonéská džungle. Ve volné přírodě žije na několika vulkanických ostrovech ve východní Indonésii.

Tento druh je silně ohrožen. Mimo zoologické zahrady zbývá přibližně 5 000 posledních jedinců.

Varan dosahuje délky až 3,5 metru a největší jedinci mohou vážit až 150 kilogramů. Přestože jsou varani komodští výborní lovci, živí se převážně zdechlinami, které cítí až na vzdálenost pěti kilometrů. Útočí ale i na živá zvířata. Při útoku varan kořist (v některých případech i prase, jelena či buvola) kousne a vytrhne jí velký kus masa, takže zvíře vykrvácí.

Útočícímu plazovi ale stačí kořist pouze škrábnout, například do končetiny, a zvíře pak zanedlouho umírá na infekci krve. První mláďata vylíhnutá na evropském kontinentu se v roce 2007 podařilo odchovat v Praze.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.