Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krmítko pro ptáky postavte klidně teď, ale s krmením ještě počkejte

aktualizováno 
Krmit přes zimu ptáčky je sice chvályhodné, ale ne vždy vhodné. Během teplé zimy zůstává pro ptáky v přírodě dostatek potravy, a tak ke krmení není důvod. Krmit byste měli až tehdy, když teploty klesnou výrazně pod nulu a zemi navíc pokryje sněhová přikrývka, takže se ptáci nemohou dostat k potravě.

Krmit začněte, až když začnou velké mrazy. | foto: Profimedia.cz

„Během zim, jaké byly v poslední době, ptáci najdou vše, co potřebují. Ani holomrazy pro ně neznamenají žádný velký problém, pokud nejde o extrémní teploty více než minus deset či dvacet stupňů,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Jak škodí přílišné krmení

Podle odborníků příliš nakrmení ptáci přestávají zpívat a zůstávají tak na ocet. Podrobnosti najdete ZDE.

Problémy podle něj nastávají až při skutečně mrazivých nocích, kdy teploty v noci padají k minus dvaceti stupňům. Mráz připraví ptactvo o obrovské množství tukových zásob. Bývá to zhruba pětina tělesné váhy, u opravdu drobných druhů to je dokonce i třetina hmotnosti, kterou přes den opět musí nabrat. Což je problém, pokud jim současně sněhová přikrývka nebo námraza nedovolí dostat se k potravě.

Příroda však s přirozeným úbytkem počítá. Zůstávají u nás ty druhy, které jsou na tvrdší zimu geneticky připravené. Ptáci, kteří by zimu nesnesli, odlétají do teplých krajin.

Co do krmítka nepatří

Do krmítka sypejte semena slunečnic, konopí, prosa, máku či lnu, dále ovesné vločky, drcená jádra ořechů, ale i strouhané jablko, mrkev nebo zavěste kus loje. Naopak vhodné nejsou například slané, kořeněné, uzené nebo dokonce plesnivé potraviny či přepálený tuk.

Čím krmit

  • Hovězí či skopový rozpuštěný lůj a v něm olejnaté plody a semínka - slunečnice, řepka, jádra lískových, vlašských nebo burských oříšků. Z této směsi lze vytvořit kuličky.
  • Nejrůznější sypaná semena - slunečnice, sezamové semínko, lněné semínko, mák, řepka a také drcené ořechy.
  • Zrní nebo tzv. zadinu, což jsou semena plevelů po vymlácení obilí. Tím potěšíte sýkorky a drobné semenožravé ptáky.
  • Tvaroh, ovesné vločky nebo strouhanou zeleninu či ovoce. Nebo jen půlku jablíčka na vyklování. To potěší větší ptáky, například kosy.

Podle Vermouzka je ideální, když ptáci najdou svoji porci potravy třeba po ránu, aby nabrali síly po tuhé noci. Je ale vhodné nepřisypávat hned další várku. Je třeba, aby si ptáci přes den zkoušeli najít další potravu sami, aby nezlenivěli.

Ptáci jsou totiž chytří, dobře vědí, kdy mohou přijít k potravě za použití co nejmenšího úsilí. Stačí se podívat, jak se například houfují holubi tam, kde vycítí vstřícnost ke krmení. A to nejsou rozhodně ohroženi na životě.

Na krmítku pak můžete zpoza okna pozorovat hodující sýkoru koňadru či modřinku, kosa černého, pěnkavu obecnou, zvonka zeleného, vrabce domácího nebo strakapouda velkého. Zavítat mohou i vzácnější hosté ze severní Evropy - brkoslav severní nebo pěnkava jikavec.

Dostatečně prostorné, aby se nemačkali

Při výrobě či koupi krmítka je dobré dbát na to, aby bylo dostatečně prostorné, aby umožnilo konzumovat potravu i větším ptačím druhům. Ovšem ne tolik, aby se do něj nemohla schovat na číhanou vaše kočka.

Důležité je také, aby bylo krmítko chráněné před vlhkostí a deštěm, proto by mělo být zastřešené anebo umístěné tak, aby do něj nepršelo. Střecha by proto měla přesahovat nejlépe dno krmítka, které je dobré opatřit ohrádkou, aby potrava zbytečně nevypadávala ven.

Vhodné a bezpečné umístění krmítka je na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2–3 metry od nejbližších stromů a keřů.

Krmítka lze buď koupit například v hobbymarketech, nebo si je můžete sami vyrobit. Na archivním videu se podívejte na jednoduchý návod k sestavení. Určitě to se svými dětmi lehce zvládnete.

Autor:




Nejčtenější

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Vizualizace budoucí podoby výsadby u hřbitovní zdi, tzv. babiččiny zahrádky.
Zahradu klidně budujte postupně, nejdůležitější je koncept

Tato zahrada skýtá útočiště vážně nemocným dětem a jejich rodinám. Místo užívá komunita lidí, z nichž každý jeden může přispět k jeho budování. I když není...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.